KSČM - Ústeckého kraje. KSČM - centrální.

Archivováno 20.2.2018

BYLO TĚŽKÉ OPAKOVANĚ VYJEDNAT VEDENÍ KRAJE

Rozhovor Haló novin s hejtmanem Ústeckého kraje

Oldřichem Bubeníčkem (KSČM)

 

OB 2018

Jste hejtmanem a zároveň starostou Bíliny. Jak zvládáte obě náročné funkce?

Starostou jsem se stal trochu náhodou. Sice dostávám od roku 1998 nejvíce hlasů v komunálních volbách, ale KSČM byla stále v opozici. V opakovaných volbách v roce 2015 se jednalo o koalici a podmínkou vzniku bylo, že převezmu funkci starosty. Jsem neuvolněný, protože tvrdit, že se dá stihnout několik funkcí na plný úvazek, je nesmysl. Den má jen 24 hodin.

Máme koalici, která poprvé od roku 1990 odpovídá výsledku voleb, tedy pořadí. Starosta – KSČM, 1. místostarostka – Nezávislí v Bílině HNHRM (Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst, pozn. red.), 2. místostarostka – ANO 2011. Snažím se Bílině věnovat úterky, dalších šest dnů v týdnu věnuji kraji. Díky dobrým spolupracovníkům se to daří zvládnout.

Co nejvíce trápí v současnosti obyvatele Bíliny?

Naše město je krásné, letos slavíme 1025 let od první písemné zmínky. Proto si zaslouží, aby byli obyvatelé spokojeni. Stejně jako jiná města v Podkrušnohoří máme sociální problémy. Neřízený příliv nepřizpůsobivých v minulých letech se nyní snažíme řešit. Máme program s názvem Bílina – bezpečné město. S touto iniciativou přišli v rámci koalice Nezávislí HNHRM. Hlavním bodem je výkup části v minulosti bezhlavě zprivatizovaných bytů v problémových lokalitách.

V první fázi se jedná o zhruba 400 bytů a máme zájem i o další. Probíhá řada bezpečnostních akcí za účasti městské policie a ve spolupráci s Policií ČR.

Ročně vydává město na činnost městské policie 30,5 milionu korun.

Probíhají šetření odboru sociálních věcí, životního prostředí. Zde jsou vždy informováni majitelé nebo správci objektů. Cílem je, aby se minimalizoval výskyt negativních jevů.

Jak se řeší obchvat Bíliny?

To je dlouhodobá záležitost. Po silnici I/13 projíždí denně zhruba 24 tisíc vozidel. Ve špičkách se tvoří přes město dlouhé kolony. V osmdesátých letech byl připraven průtah městem. Po převratu Občanské fórum variantu okamžitě zamítlo. Potom se vypracoval návrh východního obchvatu. Proti byli zahrádkáři a obyvatelé okálů. Nakonec byla varianta za zhruba tři miliardy korun vyhodnocena jako neekonomická. Další varianta s mostem a tunelem stála šest miliard. Také neprošla. Vloni jsem navrhl variantu s tunelem pod stávající komunikací. Zde se nyní provádějí geologické průzkumy.

Co nejvíce sužuje obyvatele Ústeckého kraje?

V sociální oblasti jsou problémy v podstatě stejné, jedná se hlavně o okresy Děčín, Ústí nad Labem, Teplice, Most a Chomutov. Žije zde část obyvatel, kde již prakticky třetí generace neviděla své rodiče pracovat. Přitom na každém rohu vidíme: hledáme pracovníky, kvalifikované i nekvalifikované. Zde se musí změnit státní politika sociální podpory. Jednáme o tom s ministerstvy i v rámci Asociace krajů. Není možné, aby ten, kdo se snaží, bral stejně jako ten, kdo o práci nemá zájem.  A velkým problémem je zadluženost. Více než 18 procent dospělých obyvatel má exekuce, někdy i pět, deset. A těm se vlastně nevyplatí pracovat. Myslím si, že vliv mají i jednoduché reklamy, půjčovat si je přece radost, nikde se již velkým písmem neuvádí, také to musíte vrátit.

Odcházejí mladí lidé z Ústeckého kraje do jiných regionů za prací, nebo se tento trend zastavil?

Pokud není mladý člověk zrovna specializovaným jaderným fyzikem, tak úměrně ke vzdělání práci v našem kraji najde. Problém je spíše v tom, o čem jsme již hovořili. Životní prostředí se od roku 1989 výrazně zlepšilo, to problém není. O zlepšování situace svědčí i každoroční výrazný nárůst počtu turistů, kteří k nám zavítají. Samozřejmě chceme, aby mladí po studiích zůstali doma a založili zde rodiny.

Jaká je situace ve zdravotnictví? Zabránili jste odchodu lékařů a zdravotních sester do jiných regionů, případně do zahraničí?

Nedostatek lékařů – a dnes hlavně zdravotních sester – je celorepublikový jev. Máme stipendia pro studující lékaře, stejná má i Krajská zdravotní, a. s. Spolupracujeme s lékařskými fakultami Univerzity Karlovy. Snažíme se působit na děvčata v našich středních zdravotních školách. Víme, že to je práce náročná a zodpovědná. U lékařů je již finanční ohodnocení adekvátní, u sester jsou ještě rezervy. Navyšování mezd v naší Krajské zdravotní, a. s., je vysoce nad nařízením ministerstva. Tato společnost, která sdružuje pět nemocnic a dvě nemocnice následné péče, hospodaří v plusových číslech a kraj zde přispívá pouze na přístroje nebo rekonstrukce objektů.

Učňovské školství skomírá. Jaká je situace v Ústeckém kraji a jakým způsobem kraj pomáhá?

Problém začal v devadesátých letech. Všichni musí mít maturitu, kdo jde do učení, je blbec. Dnes je velký nadbytek míst na středních školách obecně. Každý ředitel se samozřejmě brání nějakému snižování. Podle mě nadbytečné kapacity jsou na gymnáziích. Ale výraznější podpora škol s technickým zaměřením a nedostatkovými učebními obory musí přijít z centra. Kraj má vybraných dvanáct učebních oborů, kde dostávají žáci stipendium a při vyznamenání další bonusy. Ale že by byla u těchto oborů fronta, to se nedá říci. S řadou škol spolupracují firmy, již v prvním ročníku hledají žáky se zájmem o budoucí zaměstnání u firmy. Společně hledáme další motivace pro učební obory. Velkou roli hrají výchovní poradci na základních školách.

Jaké máte pracovní plány do budoucna?

Na úrovni kraje úspěšně dokončit volební období a s čistým štítem odejít. Budu rád za řadu následníků nejen v Ústeckém kraji, kteří dokážou pro KSČM vyjednat opakovaně post hejtmana. Tedy vedení kraje pro KSČM. Není to tak jednoduché, jak si řada nepřejících myslí. Na druhou stranu si vážím podpory spolupracovníků, kteří tvoří vedení kraje. A to nejen KSČM, ale i koaličních stran. V Bílině se ještě na kandidátce v komunálních volbách objevím. Další bude odpovídat výsledku voleb.

Jak nejraději odpočíváte a čím dobíjíte energii?

Možná bych se mohl zeptat, co je to volný čas. Ale také se najde. Já jsem stará škola, když jsem byl zvolen předsedou výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost v roce 2008, bral jsem 15 tisíc korun. Proto si vážím odměny, kterou mám, a beru, že za to musím odvést odpovídající práci. Bez ohledu na čas. Mám manželku, která má pro moji práci velké pochopení. Energii nabíjím s vnoučaty Nelou a Lukášem. Nelu máme doma. Když přijdete večer a ona řekne, dědo, budeme si hrát?, tak zapomenete na únavu. A potom práce na zahrádce, to je obrovské odreagování.

Radovan RYBÁK

 

PhDr. MILOSLAV RANSDORF, CSc.

Dnes si připomínáme nedožité 65. narozeniny

PhDr. Miloslava Ransdorfa, CSc.

Čest jeho památce.
Knihovna Miloslava Ransdorfa, z.s. při této příležitosti pořádá v Evropském domě v Praze RANSDORFSKOU KONFERENCI 1953 – 2018 NENÍ VŠEM DNŮM KONEC . Je to příležitost zavzpomínat na osobnost, která dnešní době tolik chybí. Účastníci zároveň podpoří jeho odkaz, rozsáhlou knihovnu a mimořádný publikační archiv s řadou věcí dochovaných v rukopisech.

 

Miloslav Ransdorf byl český komunistický politik, filozof a historik. V Rakovníku vystudoval gymnázium a ve svých devatenácti letech vstoupil do Komunistické strany. Ve stejnou  dobu začal studovat historii a filosofii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Během studií se zajímal o období reformace a husitství a doktorát získal na základě práce o vlivu husitské ideologie na buržoazní myšlení. Kromě toho byl velmi nadaný na jazyky a měl fotografickou paměť. Na Filosofické fakultě působil několik let jako pedagog, pak pracoval v Prognostického ústavu ČSAV. Zde pracovali rovněž  Jiří Dolejš, Václav Klaus nebo Miloš Zeman. Do aktivní politiky se zapojil bezprostředně po sametové revoluci. V roce 1990 se stal poslancem za KSČ ve Federálním shromáždění, kde setrval do zániku Československa. Do českého parlamentu zasedl v roce 1996 a mandát obhájil i v roce 1998 a 2002. Ve stínové vládě KSČM zastával post místopředsedy pro zahraniční politiku a spravoval resort zahraničních věcí a vědy a výzkumu.

Miloslav Randsdorf byl od počátku pro vstup do Evropské unie a při prvních volbách do EP v roce 2004 kandidoval na prvním místě komunistické kandidátky. Stal se absolutním českým vítězem těchto voleb, získal nejvyšší počet preferenčních hlasů – 142 444. Zde byl členem frakce Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice. Působil jako místopředseda Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Ve volbách do EP v roce 2014 byl zařazen až na 4. místo kandidátky KSČM, ale díky preferenčním hlasům skončil na druhém místě v rámci kandidátky a byl zvolen poslancem EP.

Dne 22. 1. 2016 byl převezen do pražského IKEMu, kde téhož dne zemřel na mozkovou příhodu ve věku 62 let.

Gabriela Zimmerová, předsedkyně politické skupiny Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice označila Ransdorfa za velice aktivního a tvrdě pracujícího poslance. Jeho odchod byla velká ztráta nejen pro parlamentní skupinu.

Rozsáhlá knihovna, publikační archiv a dochované rukopisy PhDr. Miloslava Ransdorfa,CSc. tvoří základ Vzdělávacího centra a knihovny Miloslava Ransdorfa.

Výtah z podkladů poslance EP Ing. Jaromíra Kohlíčka, CSc.

PROJEKT BÍLINA – BEZPEČNÉ MĚSTO

Na přelomu února a března by měli obyvatelé severočeské Bíliny znát rozhodnutí zastupitelů k výkupu bytového fondu, který je dnes zneužíván migrující nepřizpůsobivou částí populace.

Tímto krokem chce město eliminovat přísun těchto občanů z vnitrozemí. »V současné době nemáme žádnou možnost ovlivnit to, jací lidé se do těchto bytů a tím i do města přistěhují. Když se podaří získat zpět několik stovek bytů do vlastnictví města, budeme moci dohlédnout na to, aby je obsadili spořádaní lidé, kteří platí nájem a dodržují zákony a vyhlášky,« uvedl starosta města Oldřich Bubeníček (KSČM).

Výkup bytů spadá do projektu Bílina – bezpečné město, kterého se účastní jak koalice (KSČM, Nezávislí HNHRM a ANO), tak opoziční TOP 09. »Celý projekt není pouze o výkupu, jde o celou řadu opatření, na kterých spolupracují různé odbory městského úřadu tak, aby byl projekt co nejvíce koncepční. Chystá se také setkání s veřejností, kdy lidé budou s celým projektem podrobně seznámeni a kdy očekáváme také konstruktivní debatu,« zmínila první místostarostka Vendula Vodičková (Nezávislí HNHRM). O přípravě výkupu bytů byli zatím občané informováni na setkání s vedením města a projekt získal podporu.

Nejzásadnější částí projektu, výkupem bytů, se zastupitelé města zabývají téměř dva roky. Samotný záměr byl zastupiteli již v minulosti schválen. Byla vypracována studie nezávislou společností, která upozorňuje na všechna úskalí i kladné stránky. Z dokumentu vyplývá, že by výkup bytů měl být správným krokem do budoucna. »Zastupitelé se seznámili s tímto dokumentem, měli také možnost pokládat otázky odborníkům z řad právníků, zástupců banky, která by poskytla úvěr, a dalších. Jedná se o dlouhodobou záležitost a je důležité vše důkladně promyslet,« dodala Vodičková.

Výnosy pokryjí veškeré náklady

Výkup a následné přebírání bytů by bylo postupné, ale hlavně, což je velice důležité, město by bytové jednotky přebíralo prázdné nebo s takovým počtem nájemníků, se kterým by souhlasilo. Stejně tak potřebné rekonstrukce není něco, s čím by se nepočítalo, a momentálně se blíží termín čerpání dotací na rekonstrukce, což je velký bonus. V současnosti se nabízí zhruba 400 bytů z problémových lokalit, hlavně z Panelového sídliště, ale i ze sídliště Za Chlumem nebo ze sídliště SUNN. S obsazením by podle průzkumu neměl být zásadní problém. Část budou běžné nájemní byty, další pro takzvané sociální bydlení, tedy pro seniory, matky s dětmi, handicapované a podobně. Zájem projevily také různé firmy, které potřebují bydlení pro své zaměstnance, například místní AGC nebo výrobní společnosti z průmyslových zón u Mostu nebo Žatce. S tím by souviselo i rozšíření hromadné autobusové dopravy z Bíliny do zóny Triangle. »Podle ekonomické rozvahy již nyní víme, že pokud se podaří obsadit zhruba šedesát procent bytů, výnosy z nájemného pokryjí veškeré měsíční náklady, které souvisí se splátkami úvěru i se správou domů. Předpokládáme, že obsazenost bude vyšší,« řekl Bubeníček. Město si je vědomo, že takto velký bytový fond se nedá dát okamžitě do zpětného užívání a hlavně se musí zbavit nálepky vyloučené lokality. Celý projekt Bílina – bezpečné město, bude mít po celkovém naplnění pro město a jeho obyvatele velice kladný dopad a to od větší bezpečnosti, veřejného pořádku až po nárůst hodnoty nemovitostí v problémových lokalitách.

Řeší se i záškoláctví

V současné době probíhají opakovaná místní šetření, a to v Panelovém sídlišti a v sídlišti Za Chlumem, kterého se účastní odbor sociálních věcí a zdravotnictví, stavební odbor a životní prostředí, městská policie a zástupci vedení města Bubeníček a Vodičková. Výsledky se průběžně zpracovávají, nicméně se již potvrdilo, že do Bíliny se stěhují lidé z vyloučených lokalit jiných regionů České republiky.

Místní šetření se zaobírají i záškoláctvím, hygienickým stavem objektů, životní prostředí se zaměřilo na pořádek. V těchto akcích se bude se stejnou intenzitou pokračovat. »Naše město má bohatou historii, letos slavíme 1025 let od první písemné zmínky. Půjdeme až na hranu zákona, aby se situace zlepšila, místní se cítili bezpečně a slušní lidé se k nám rádi vraceli,« dodal Bubeníček. V rámci projektu Bílina – bezpečné město městská policie zvýšila frekvenci hlídkových služeb a kontrolu závadových osob včetně kontrol vozidel v problémových lokalitách. U městské policie pracují i asistenti prevence kriminality a při rozsáhlejších akcích se spolupracuje s Policií ČR. Město vydává v rozpočtu na činnost městské policie 30,5 milionů korun ročně.

Bílina sbírala zkušenosti v boji s nepřizpůsobivými obyvateli i v okolních městech. Podobný problém trápí například Most, Duchcov, Ústí nad Labem, Varnsdorf či Krupku. Bílina ve výkupu problémových domů není první, ale projektem v tomto rozsahu první bude.

(za)

PŘEVZATO Z HALÓ NOVIN