KSČM - Ústeckého kraje. KSČM - centrální.

Archiv 4.čvrtletí

2011-12-13 HISTORIE NEZAČALA KONCEM VÁLKY
Oldřich Bubeníček
Nedávná návštěva bavorské delegace byla taková zvláštní. Premiér Horst Seehofer se určitě v Lidicích a Terezíně snažil, možná na takových pietních místech byl poprvé, a teprve tam si tu hrůzu minulosti uvědomil. Na druhou stranu měl ve své delegaci europoslance Bernda Posselta, a to o něčem také vypovídá. Když premiér položil věnec u desky na ústeckém mostě, hovořil o obětech na jedné straně a křiklavých vraždách na straně druhé. Ale kdyby nebylo těch obětí, tedy více než 60 milionů mrtvých ve druhé světové válce, kterou rozpoutalo nacistické Německo, nebylo by ani událostí, dosud přesně neobjasněných, na ústeckém mostě. A nebyl by ani odsun a mnoho dalších věcí. Nemůžeme hodnotit postoj k Němcům až od května 1945. Pamětníků ubývá, ale hovořili jsme například s mnoha horníky. Fárali na Teplicku společně Češi i Němci, pracovali spolu bez problémů, žili vedle sebe jako sousedé. Po nástupu Hitlera se začala situace měnit. A ti samí Němci v osmatřicátém hned po vyfárání u klece své kolegy bili, protože byli Češi. Jiní vzpomínali, že jako kluci jezdili za války na kole z Bíliny do Hostomic a v Chotějovicích je vždy mladí Němci honili, protože byli Češi. Kdo nestačil ujet, dostal výprask. A co ti, kteří dokázali přežít koncentrační tábory? Prostě se nedají sledovat vztahy až od konce války.
2011-12-02 ROZHOVOR HALÓ NOVIN
S OLDŘICHEM BUBENÍČKEM
předsedou klubu KSČM v zastupitelstvu Ústeckého kraje
a v zastupitelstvu města Bílina
Jste předsedou klubu zastupitelů KSČM, po krajských volbách jste byli přirozeným partnerem vítězné ČSSD. Proč se tak v Ústeckém kraji nestalo?
V krajských volbách jsme skončili za ODS těsně třetí s dvanácti mandáty, a to bylo zklamaní. Do voleb razantně vstoupilo hnutí Severočeši.cz, kterému jsme nemohli konkurovat po finančním zabezpečení volební kampaně. Získalo osm mandátů, jiné strany již volitelnou hranici nepřekročily. Povolební jednání byla dlouhá, korektní, podobnost volebních programů pro lidi jasná, ale myslím si, že rozhodovaly osobní vazby. My jsme dosud v žádných uvolněných funkcích na kraji nebyli a tak jsme je ani mít nemohli. Vítězná strana měla velký zájem na spolupráci s námi, ale ne v elitní skupině, ale v kategorii A. Česky řečeno, v radě to nešlo, protože smluvním partnerem byla ODS, a ta se zase nemůže veřejně bavit s komunisty. Proto sociální demokracie tvrdila, že z titulu předsedů výborů, jsme součástí širšího vedení kraje.Jak se vám v opozici nyní pracuje?
Jsme taková opozice neopozice. Se sociální demokracii žádnou smlouvu podepsanou nemáme. Navrhli nám smlouvu o spolupráci, my zase smlouvu o programových shodách, ale naše krajská rada, pokud nebudeme členy rady kraje, jakékoliv písemné smlouvy odmítla. Byla ale hlasování, kde bez naší podpory by sociální demokracie svoje návrhy neprosadila. Nejmarkantnější to bylo při prvním hlasování o proplácení regulačních poplatků v krajských nemocnicích. Pro hlasovali pouze zastupitelé ČSSD a KSČM….. Náš kraj je možná výjimka, a když vidím jednání sněmovny a třeba zastupitelstva u nás v Bílině, tak jednání krajského zastupitelstva je školou pro výchovu slušných politiků. Nikdo nikoho nenapadá, neuráží, všichni se k sobě chovají slušně průřezem všech čtyř volebních stran, o rozdílných názorech se diskutuje. To vůbec neznamená, že si padáme láskou kolem krku, ale chováme se jako lidi. Při jednání našeho klubu panuje pracovní atmosféra, sporné body podle potřeby probíráme s paní hejtmankou, přijdou radní, případně zveme vedoucí odborů. Za důležité považuji, že členy našeho klubu jsou vzdělaní a inteligentní lidé, kteří si svoji prací získali uznaní nejen u ostatních kolegů, ale i pracovníků krajského úřadu.Jste předsedou jednoho výboru. Můžete zde prosadit alespoň některé body z volebního programu KSČM?Byl jsem zvolen předsedou výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost, místopředseda našeho klubu Stanislav Rybák byl zvolen předsedou kontrolního výboru, oba výbory jsou ustaveny ze zákona. Máme ještě tři předsedy komisí rady. Máme tedy možnost prezentovat náš klub a náš program. V rámci školství prosazujeme pozornost učňovskému školství, žáci deseti oborů mohou získat stipendium od kraje, podporujeme páteřní školy a slučování za podmínky, že se neruší žádné dosavadní obory. Pokračují námi prosazená stipendia pro vysokoškoláky. Záměr o vznik technické krajské vysoké školy jsme poopravili po jednání s vedením fakulty výrobních technologii a managementu UJEP. Tato fakulta dosahuje vynikajících výsledků a potřebuje pouze získat dostatečné zázemí. Ve zdravotnictví máme zájem na kvalitním fungování Krajské zdravotní, a.s., zatím jsme z ekonomických důvodů ustoupili od záměru změnit společnost na veřejná nezisková zdravotnická zařízení. Současný problém kolem čerpání dotací na nákup přístrojů by měly posoudit soudy, a v případě pochybení musí nést následky ti, kteří situaci zavinili. Daří se nám podpora dalších zdravotnických zařízení, která dotvářejí síť dostupné zdravotní péče. Jedná se například o městské nemocnice v Žatci a Litoměřicích. Výrazně se angažujeme v oblasti dopravy. Jednak v zajištění dopravní obslužnosti pro občany, jednak v otázce dostavby dálnice D8 v Českém středohoří. Nyní bude vydáno poslední stavební povolení, optimální doba dostavby by mohla být dva a půl roku. Podporujeme výstavbu jezu na dolním toku Labe pro zlepšení splavnosti českého veletoku. Vodní doprava je nejlevnější, ale kamionová lobby zase hodně silná. Ale aktivní jsme i v dalších oblastech. V poslední době výrazně vystoupil do popředí problém bezpečnosti a veřejného pořádku v lokalitách s velkou koncentrací málo přizpůsobivých spoluobčanů.Jak se vám spolupracuje s druhými opozičními kluby v zastupitelstvu?
V zastupitelstvu jsou pouze čtyři volební strany, s hnutím Severočeši.cz máme pracovní kontakty. Jsou tam odborníci hlavně na veřejnou správu a bezpečnost. Vzhledem k tomu, že jeho zastupitelé jsou názorově odleva doprava, tak se zatím jedná hlavně o osobní rovinu.A s těmi vládními?
Ty oficiálnější kontakty máme s ČSSD, které má hejtmanku i oba náměstky, je to tedy s vedením kraje. Ale myslím, že se vzájemně respektujeme se všemi členy rady kraje.Nedávno do Ústí nad Labem přijela celá suta sudetoněmeckých představitelů, aby nejen položili věnce ke kontroverznímu památníku ?obětí? sudetských Němců a zároveň se zastavili na prohlídku expozice v místním muzeu věnované Němcům a vlastně i odsunu, podle nich vyhnání. Jak jste to vnímal?
Celá návštěva bavorské delegace byla taková zvláštní. Premiér Horst Seehofer se určitě v Lidicích a Terezíně snažil, možná na takových pietních místech byl poprvé, a teprve tam si tu hrůzu minulosti uvědomil. Na druhou stranu měl ve své delegaci europoslance Bernda Posselta, a to o něčem také hovoří, spíše o něčem jiném. Když premiér položil věnec u desky na ústeckém mostě, hovořil o obětech na jedné straně a křiklavých vraždách na straně druhé. Ale kdyby nebylo těch obětí, tedy více než 60 milionů mrtvých ve druhé světové válce, kterou rozpoutalo nacistické Německo, nebylo by ani událostí, dosud přesně neobjasněných na ústeckém mostě. A nebyl by ani odsun a mnoho dalších věcí. Nemůžeme hodnotit postoj k Němcům až od května 1945. Pamětníků ubývá, ale hovořil jsme i s mnoha horníky. Fárali na Teplicku Češi a Němci, pracovali spolu bez problémů, žili vedle sebe jako sousedé. Po nástupu Hitlera se začala situace měnit. A ti samí Němci je v osmatřicátém hned po vyfárání u klece bili, protože byli Češi. Jiní vzpomínali, že jako kluci jezdili za války na kole z Bíliny do Hostomic, a v Chotějovicích je vždy mladí Němci honili, protože byli Češi. Kdo nestačil ujet, dostal výprask. A co ti, kteří dokázali přežít koncentrační tábory. Prostě se nedá sledovat vývoj až od konce války.Byl jste dlouholetým členem rady města v Bílině, jak se vám tam nyní pracuje?
Jsem v městském zastupitelstvu od roku 1990, a tak mohu hodně věcí posuzovat. Jak se pracovalo dříve a jak nyní. V radě města jsem byl od roku 1993 do roku 2006. To se respektovalo, že jsme silná strana v 16 tisícovém městě. V roce 1994 a 1998 jsme měli stejně mandátů jako vítězní nezávislí, kteří kandidovali postupně pod různými názvy. V roce 2002 jsme již volby vyhráli a získali 11 mandátů, s 8 jsme vyhráli v roce 2006 a se 7 v roce 2010. Ale to se dostalo do zastupitelstva osm volebních stran. Přitom jsme získali o 700 hlasů více a podle absolutního počtu hlasů by měli komunisté v zastupitelstvu většinu. Já dostávám nejvíce hlasů ve městě od roku 1998. A to leží mnoha lidem v žaludku, komunista a nejpopulárnější člověk ve městě. Na druhou stranu nemám problém se při pořádání společenských akcí, MDŽ, návštěvy kubánských diplomatů či předvolební kampani obrátit na známé, kteří nemají s KSČM nic společného, a vždy pomohou. Od minulých voleb se začalo měnit složení zastupitelstva, začala nastupovat nová generace pravicových politiků. A změnila se i atmosféra v zastupitelstvu. Zájmy některých zastupitelů jsou při jednání až příliš okaté.Co se vám, tedy komunistům, podařilo v Bílině prosadit?
V minulém volebním období jsme dokázali prosadit řadu věcí z volebního programu. Asi nejvýznamnějším bodem bylo osvětlení areálu čtyř stovek garáží u bývalé důlní pasovky, včetně přístupové komunikace. Nyní je po roce situace složitější. Ale je hotový nový kilometrový chodník, který spojuje centrum s největším sídlištěm Za Chlumem, za ten jsme bojovali několik let. Když se zdražovala městská hromadná doprava, tak se nám podařilo prosadit alespoň usnesení, že do konce volebního období se již cena měnit nebude. Náš klub má věkový průměr 47 let, nejmladší člen má 34 let a já s 58 jsem nejstarší. To vidím jako perspektivu do dalších let. Kandidátku, která měla průměr 51 let, sestavujeme bez ohledu na datum narození, ale podle důvěry a počtu hlasů, které kandidát od občanů dostává. Musím dodat, že máme výborný MV KSČM, který pořádá řadu veřejných společenských akcí. Největší je MDŽ, kdy se sejde v kulturním domě Fontána na 300 lidí. A tak je o komunistech ve městě stále vědět. V současné době hýbou Bílinou otázky prodeje lázeňských budov. Areál, který město koupilo v roce 1998, je od té doby prázdný a město nenašlo dosud investora. Nyní došlo ke zlomu a koalice by chtěla zatím hlavní, ale nejcennější, budovu prodat. Má zde vzniknout z evropských peněz jakési školící středisko. Náš klub není v této otázce úplně jednotný. Osobně jsem hlasoval proti smlouvě o smlouvě budoucí, znamenalo by to definitivní konec lázeňské tradici. A také mě šestý smysl říká, že není vše v pořádku. Přetrvává hodně nejasností. Ale to je na jinou diskusi.V letošním roce se ustavilo Spojenectví Práce a Solidarity. Jak ho vnímáte? Jak by se, podle vašeho názoru, mělo v jeho činnosti pokračovat v nižších složkách?
Ustavení vnímám jednoznačně pozitivně, již naši dědové a pradědové věděli, že v jednotě je síla. Na druhou stranu mě je jasné, že to je dlouhodobá záležitost. Dokud nebude levice ochotna spolupracovat, bude se pravicová vláda, a nejen tato, jen smát. Určitou nadějí mě naplnilo několik akcí, kde vystupovali společně Vojtěch Filip a Bohuslav Sobotka. Společenské organizace a občanské iniciativy jsou i na nižší úrovni, tedy okresní, jsou zde odbory, jsou zde silné organizace důchodců, jsou zde vlastenecké organizace a společnosti. To vše je dobrý základ, aby Spojenectví práce a solidarity dokázalo být výraznou opozicí současné vládě, která vede Českou republiku do ekonomické a společenské záhuby. A mlčet znamená s politikou vlády souhlasit.
2011-12-02 OPĚT JSME SKONČILI U POPELNIC
Jitka Hanousková
První prosincový den se sešli na svém pátém setkání v tomto volebním období zastupitelé za KSČM z měst a obcí Teplicka. Předseda Okresní rady členů zastupitelstev místostarosta obce Bystřany Antonín Kamenský v úvodu jednání kvitoval přínos říjnové porady starostů a místostarostů za KSČM zorganizované ÚV KSČM v prostorách parlamentu ČR, které se zúčastnil. Upozornil zastupitele na možnost využívat elektronickou právní poradnu, jež funguje na webu Svazu měst a obcí ČR v pracovních dnech od 12 do 21 h. a na E-learningový kurz k právům a povinnostem zastupitele, který je připraven na webu: www.vzdelanyzastupitel.cz. Nosným tématem setkání zastupitelů byly rozpočet a financování roku 2012. Schvalování rozpočtů bude probíhat většinou na prosincovém zasedání zastupitelstev. Díky domu, že dosud není znám rozpočet kraje, ani legislativní změny pro rok 2012, proběhne první čtvrtletí buď v rozpočtovém provizoriu nebo se budou dělat rozpočtové změny v průběhu roku. Místostarosta Oseka Ing. Jiří Hlinka kvitoval, že díky finančním kompenzacím plynoucím z těžby uhlí na katastru města, se daří realizovat i větší projekty, jako je zateplení škol či revitalizace sídlišť. Hostomická zastupitelka Hana Haklová si naopak posteskla, že nové vedení radnice neuváženě vynaložilo peníze na projekty, na které mohly být čerpány dotace a teď mají velké problémy se zajištěním financování základních potřeb městyse. Město Dubí podle slov zastupitelů Mgr. Marie Struhové a Tomáše Zíky řešilo na pracovním zasedání před schválením rozpočtu zejména dilema úhrady svozu domovního odpadu. Po dlouhé diskusi došli ke shodě, že pro rok 2012 bude ještě pro občany svoz zdarma, ale budou připravováni na úhradu 500 Kč na občana od roku 2013. Stejnou částku schválilo na listopadovém zasedání místní vyhláškou zastupitelstvo z Újezdečku. Přítomní zastupitelé diskutovali i o sběrných dvorech, zda vybírat poplatky za odložení odpadu, jak zainteresovat VPP na kvalitním úklidu měst a obcí atd. T. Zíkovi se nelíbí, že radnice hledá úspory v rozpočtu tam, kde by se nemělo, především v nákladech na sport a kulturu, což by mohlo být pro řadu aktivit likvidační. Naopak třeba náklady na policii stále rostou. Zastupitel z Újezdečku Antonín Šlechta kritizoval vedení obce za liknavost v přípravě na výstavbu 77 rodinných domků, na jejichž zasíťování leží 52 milionů již několik let na ministerstvu a teď není jisté, zda vůbec obec prostředky obdrží. V závěru jednání se zastupitelé dohodli, že příští setkání se uskuteční počátkem března 2012.
2011-11-15 VELKÝ OBCHOD A KRAJSKÉ A SENÁTNÍ VOLBY ZA DVEŘMI
Oldřich Bubeníček
zastupitel Ústeckého kraje
Přituhuje a to nejen teplotně. Ústecký kraj v poslední době ovládá inverze, husté mlhy a silně znečištěné ovzduší, ráno několik stupňů pod nulou, odpoledne mírně nad nulou. Nezasvěceného může překvapit, že v době svobody a demokracie může být tak špatné počasí. To byla přece doména režimu do konce roku 1989. Snad proto také nikdo dnes nedemonstruje, ale chápe, že silné znečištění je naprosto svobodné a má na to právo. Jen několik desítek lidí v Teplicích a Litoměřicích přišlo na náměstí, ale nikoliv proti vysoko překračujícím limitům znečišťujících látek, ale proti dovozu kalového paliva do Ústeckého kraje. Také z tohoto problému se stala vysoká politika, jako z inverzí v listopadu devětaosmdesát. Jeden politik za druhým se vyjadřují, protestují, ale kolik se jich bylo opravdu podívat v Ostravě, kde kaly z lagun těží a zpracovávají, na skládce Celio v Litvínově, kde se skladují a v čížkovické cementárně, kde se začaly spalovat. První si musíme uvědomit, že jedná o veliký byznys, který schválila česká vláda řadu let nazpět. Je to asi výhodné pro firmu Geosan, České dráhy, Celio i Lafarge cement. Není to nic v rozporu se zákonem. Je to velká ekologická zátěž, která se musí zlikvidovat. Samozřejmě se musím zeptat, proč se to vozí napříč republikou, i když ta dnešní republika je tak maličká. Proč se kompletně nelikviduje tam, kde se to vytěží a zpracuje. Mrzí mě, že jsme nevyužil nabídku vidět těžbu a zpracování přímo v Ostravě. Viděl jsem jen konec transportu po železnici, manipulaci s kontejnery, ukládání na Celiu a sklad s palivem přímo v cementárně. Slyšel jsem, že je pět míst v republice, kde mají technologii na zpracování tohoto granulátu, dvě plně vyhovují. A jednou je cementárna v Čížkovicích. Ta samozřejmě spaluje mnoho jiných odpadů, a tím šetří palivo uhlí. Slyšel jsem, že granulát splňuje normy, vyhlášky, nařízení a nevím co ještě, a nevěřím, že by u tak citlivé položky úředník riskoval a dal razítko na něco, co bude škodlivé. A tak se znovu měří, dělají zkoušky, dávají přísné podmínky. Celkem se má dovézt asi 110 tisíc tun, na skládce je zatím uloženo asi 60 tisíc tun. Jsou i návrhy, aby se to vše odvezlo zpět do Ostravy. Chybí jediná věc, kdo by to zaplatil, když se jedná o vládní zakázku a všichni zainteresování dali razítko, že je obchod v pořádku. A tak se jen opatrně ptám, kde je pravda? A také si opatrně odpovím, za rok jsou krajské volby a právě na Litoměřicku i senátní. A tak ta pravda zase tolik důležitá není, ale důležité je to, co chtějí lidé slyšet a za co jsou ochotni dát hlas.
2011-11-11 PŘEMÝŠLEJME,CO JE PRO DĚTI OPRAVDU DOBRÉ
Oldřich Bubeníček
předseda výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost
zastupitelstva Ústeckého kraje
Přechod Poslanecké sněmovny z režimu jednání na režim ochotnického divadla dává zapomenout na další aktuální problémy, které nás čekají. Arogance vládní koalice dosahuje vrcholu, ale při pomyšlení, že má mandát do roku 2014, se děsím, co nás ještě čeká. Jedním z dalších výplodů opojení mocí je snaha o zrušení praktických škol a také dětských domovů. Může se zdát, že spojování není namístě, ale často se týká stejných dětí. Tedy dětí, které měly smůlu, že se narodily v prostředí, kde o ně či o jejich vzdělání velký zájem není. A barva pleti nebo etnikum nerozhoduje. Pořádek, morálka a nakonec i bezpečnost na základních školách má v posledních letech stále klesající tendenci. Povolání učitele, a hlavně učitelky, se stává rizikovým. Podle zkušeností, které mám v Ústeckém kraji, nejsou praktické školy žádným odkladištěm nepohodlných dětí. Chodí sem děti, které nejsou schopny zvládnout učivo v rytmu základní školy. Je pravdou, že často v následných generacích. Jedna paní ředitelka, které se blíží odchod do opravdu zaslouženého důchodu, mě o tom přesvědčila. Samozřejmě, že zná řadu rodičů dnešních žáků, kteří sami byli žáky dříve. Má u nich také patřičný respekt, a děti alespoň do školy chodí pravidelně. To se již někdy nedá říci o dětech čerstvě přistěhovaných sociálně slabých a těžko přizpůsobivých rodin. A je pravdou, že velkou část žáků praktických škol tvoří malí Romové. Pokud hovořím s učiteli základních i praktických škol, názor je celkem jednotný, rušení praktických škol je nesmysl. Většina dětí, které v základní škole nestačí, se snaží na sebe upoutat nějakou pozornost. Školními výsledky těžko, a tak zlobí, s narůstajícím věkem se jedná o šikanu spolužáků a někdy i napadání učitelů. Přitom v praktické škole je přizpůsobeno tempo výuky jejich schopnostem a svými výsledky mohou dosáhnout patřičného sebevědomí. Pokud jsou soutěže ve zpěvu či tanci, tyto děti hrají prim. Tak proč je od mala utvrzovat v tom, že jsou na konci pelotonu? Pak budou případné bariéry překonávat ještě hůře. A nejde jen o děti ze slabého sociálního prostředí, ale i o děti, které ze zdravotních důvodů nemohou běžnou základní školu zvládnout. Pro děti z praktických škol je i dostatek učebních oborů, a ty šikovné ho mohou mít s maturitou A ještě smutnější kapitolou je snaha o rušení dětských domovů. Co my si všechno necháme z Bruselu diktovat. Za naprosto absurdní považuji rušení a přechod pouze na pěstounskou péči. Zjednodušeně řečeno, budu podnikat a udělám si živnostenský list na výchovu dětí, když se mi některé nelíbí, tak ho vrátím a vezmu si jiné. Odměna bude možná smluvní, možná pevná. To je přece strašné. Kolik z těch, co toto navrhují, se bylo v dětských domovech podívat, hovořilo s tetami, hovořilo s dětmi? Kolik lidských osudů se skrývá v jednotlivých zařízeních? Zajímá se někdo, pro kolik dětí je toto zařízení vysvobozením z tzv. rodinného prostředí? Kolik dětí nechce jet ?domů? ani na svátky? V dětském domově našly něco, co jim jejich rodiče nechtěli anebo nemohli dát. A některé děti jsou i zde prostě neosvojitelné ze zdravotních důvodů. Dnes jde o moderní zařízení, kde jsou ubytovací části rozděleny na skupiny, které tvoří tzv. rodinný celek. Zde se děti učí i přechodu do praktického života. Učí se zde i hospodařit, musí si uklidit, a také třeba někdy vařit. Některé dětské domovy mají i samostatné byty přímo ve městě, kde starší děti žijí. Mají určitou samostatnost, a je jen na nich, jak si s ní dokážou poradit. Ale vždy mají v dětském domově potřebné zázemí. Maximální snaha všech je, aby se po odchodu z dětského domova dokázaly ve společnosti orientovat. Není to jednoduché, ale je to záslužné. Živnostenský list na výchovu dětí to nenahradí. V zemích, kde je systém placených pěstounů využíván, došlo i k případům, kdy tito pěstouni nezacházeli se svými svěřenci dobře nebo je dokonce týrali. Tato změna by se proto logicky neobešla bez dozoru zkušených terénních sociálních pracovníků, a těch je, pokud vím, i nyní nedostatek a vláda evidentně nemá v úmyslu jejich počty zvyšovat.
2011-11-11 DISKUSNÍ KLUB SE SENÁTOREM PaedDr. Václavem HOMOLKOU
Jitka Hanousková
Ve čtvrtek 10. listopadu proběhl další Diskusní klub. Tentokrát na téma Zákon o protikomunistickém odboji. Úvodní slovo měl senátor PaedDr. Václav Homolka. Nastínil průběh přípravy i schvalování zákona, jehož přesný název je Zákon o účastnících odboje a odporu proti komunismu a nabývá účinnosti symbolicky 17. listopadu 2011. Z přítomných 71 senátorů hlasovalo pro zákon 44, 23 se zdrželo a jen čtyři senátoři byli proti (2 KSČM, 1 ČSSD, 1 S.cz). Označil zákon za ideologický. Zamýšlel se nad tím, kdo ocenění, k němuž přináleží odměna ve výši sto tisíc korun, obdrží, když nejvíce ublížení Mašínové ocenění nedostali. Pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu byla zřízena devítičlenná Etická komise, jejíž členy volí na funkční období pěti let po dvou Poslanecká sněmovna, Senát, vláda a Rada Ústavu pro studium totalitních režimů, jednoho člena jmenuje a odvolává prezident. Předsedu Komise volí a odvolává vláda. V souvislosti s odporem proti komunismus připomenul, že řadu věcí jsme si zavinili sami, ale model systému NF, kde bylo zastoupeno několik politických stran, fungoval lépe než kapitalismus, který je nyní v krizi. V podstatě u nás žádný komunismus nebyl, jen přípravná fáze socialismus. Chybou však bylo zakotvení vedoucí úlohy strany v Ústavě. Podotkl, že antikomunismus je všude, ale u nás je nejsilnější. Na zahraničních senátních cestách se často lidé, se kterými jednal, divili, že komunista je vzdělaný člověk a že obrazně řečeno komunisté nejedí děti. Své poznatky a zkušenosti z Chille, Lisabonu, Švýcarska i Ruska doprovodil foto dokumentačním materiálem. V bohaté a rušné diskusi si s účastníky Diskusního klubu vyměnil názory na zákaz KSČM, působení Ústavu totalitních režimů, mccartismus, komunismus v Číně, politiku Ruska, současnou Evropu a působení Evropské unie, neschopnost vlády řešit problémy, nezájem mladých o vstup do KSČM, odtrženost vedení strany od členské základny, sjednocení levice, blížící se krach kapitalismu ale i možnou hrozbu války. Ke slovu se krátce dostal i krajský zastupitel Jaroslav Komínek, který zodpověděl dotazy ohledně likvidace ostravských kalů v našem kraji. V závěru diskuse se účastníci dohodli se senátorem na brzkém pokračování debaty. Navržené téma – Socialistický svaz mládeže – jak to bylo.
2011-10-27 ZÁKONY MUSÍ PLATIT PRO VŠECHNY
Oldřich Bubeníček
zastupitel Ústeckého kraje
„Všechno špatně, máte se nejdříve poradit.“ Tak by se dala vyjádřit reakce české vlády na zákonnou iniciativu Ústeckého kraje, kdy na zasedání zastupitelstva v září byl schválen „balíček legislativních opatření“. Šlo o reakci kraje na situaci nejen ve Šluknovském výběžku, ale na řadu dalších doutnajících ohnisek v desítkách dalších míst v různých částech republiky. Zastupitelstvo legislativní návrhy kraje projednalo a průřezem všech volebních stran schválilo. Proto by se čekalo, že se k tomu seriozně postaví i vláda. Čekat můžeme, v tom nám vláda nebrání? Jen několik připomenutí, co říká důvodová zpráva k návrhu zákonné úpravy sociálního bydlení, zejména definice sociálního bydlení, stanovení práv a povinností uživatele a poskytovatele sociálního bydlení a zavedení práv a povinností obcí v oblasti sociálního bydlení. Státní politika v zásadě nespočívá v přímém plošném poskytování bydlení, ale ve vytváření takových podmínek, kdy si lidé sami, nebo s určitou pomocí státu, zajistí odpovídající bydlení. A důležitá věta ? stát a obce musejí vytvářet podmínky pro usnadnění přístupu k bydlení příjmově slabším a sociálně i společensky potřebným vrstvám obyvatel. A požaduje se definovat pojem sociálního bydlení. Program na podporu výstavby sociálních nájemních bytů by mohl pomoci získat finančně dostupné nájemní byty. Zájem obcí a měst se do této sociální politiky pouštět je zatím minimální. Zde by však mohla být vytvořena možnost zajistit trvalé bydlení i pro nízkopříjmové skupiny. Nic špatného nevidím na tom, že státní příspěvek nebo doplatek na bydlení by jako zvláštní příjemce dostával přímo pronajímatel nebo poskytovatel služeb a energií. V šestnáctitisícovém městě jsem 18 let předsedou bytové komise městské rady. Necelých čtyři sta bytů nám jako městu z původních čtyři a půl tisíc zůstalo. I ti, kteří chtěli prodat všechno, si uvědomili, že nějaké byty musí město mít, bohužel pozdě. Vím tedy, jak to je s placením nájemného, jaké obrovské dlužné částky se řeší řadu let. Přitom i mnozí tito dlužníci příspěvek na bydlení dostávali. A nutno dodat, nedluží jen chudí a chudší, pěknou „sekeru“ dokázali zatnout i velice dobře situovaní. Zastupitelstvem byl schválen i návrh novelizace zákonné úpravy postupu proti narušování veřejného pořádku či soužití lidí, trestání opakovaných krádeží a drobných výtržností jako trestného činu. Velká pozornost je věnována otázce přestupku, kterým se staly krádeže se škodou pod pět tisíc korun. V momentu, kdy došlo k navýšení hranice pro trestný čin na tuto částku, se pole působnosti různých zlodějíčků rozšířilo. Lidé často tuto škodu ani nehlásí, ušetří několikahodinový pobyt na policejní služebně, kde se sepisuje protokol, protože dopředu vědí, že stejně žádnou náhradu nedostanou. A někdy jim to i doporučí policisté sami. Ale nejsou to jen krádeže, ale také vandalismus, výtržnosti či celonoční rušení klidu. Proč by tedy nemohl stále opakovaný přestupek být trestným činem? Kdo v podobných lokalitách nežil, jen těžko pochopí. Někdo namítne, že věznice jsou přeplněné a vězňům se potom nemůže zajistit odpovídající komfort. Ale kolika chudým se může o pravidelné kalorické stravě, teple, lékařské péči a zajištění využití volného času jen zdát? To se přece nemůže brát, jako by to bylo namířeno jen proti určité skupině obyvatel. V městském zastupitelstvu jsem od roku 1990, v radě jsem byl 13 let, od roku 1998 dostávám v komunálních volbách nejvíce hlasů ve městě, v krajském zastupitelstvu jsem sedm let, a celá léta říkám to samé: Je mi úplně jedno, jestli je někdo bílý, černý nebo žlutý, ale zákony musí platit pro všechny stejně.
2011-10-25 …ANI STUDENÉ POČASÍ NEODRADILO …
Tomáš Zíka
zastupitel města Dubí a Ústeckého kraje
V sobotu 22. října se v Dubí konal již osmý lampionový průvod. A protože se tato akce stala již tradiční náplní jedné z podzimních sobot mnoha místních i přespolních lidiček, sešlo se na Školním náměstí takřka šest stovek malých i velkých účastníků. Na startu organizátoři rozdali těm nejmenším na památku tradiční symbolický perníkový lampionek. Letos jich bylo pro tuto příležitost upečeno 250 kusů. A než se dostalo i na toho posledního mrňouska v kočárku rozezněl se okolím rachot bubnu skupiny scénického šermu Ortel, který oznamoval, že se má průvod sešikovat než se vydá na průchod městem. Trasa dlouhatanánského svítícího hada byla za doprovodu vozu městské policie stejná jako v předchozích letech. Ze Školního náměstí okolo restaurace Čtyřlístek do Tovární ulice, dále kolem Českého porcelánu, cvičáku až na louku pod Kudrákem. Po celou dobu pochodu se k průvodu přidávaly další a další svítící lampiony všech tvarů i barev. A tak než nás všechny přivítalo příjemné teplo táborového ohně a vůně svařáčku, které nám nachystali naši Dubští hasiči, napočítali organizátoři více než sedm set účastníků. Což byla rekordní účast ze všech ročníků. Po krátkém úvodním slovu hlavního organizátora a zdravici našeho tradičního hosta – ing. Josefa Šenfelda (poslance parlamentu ČR) již hrábla do svých strun country kapela Na poslední chvíli. Při delší sérii písniček si své vystoupení přichystal ohnivý muž Radim. Přihlížejícím předvedl poutavou ohnivou šou zakončenou jiskřivými fontánami. Po druhé tří písničkové sérii se již nebe nad Kudrákem rozzářilo překrásný ohňostroj se spoustou efektů a barev. A pak už se všichni vrátili k zahřívání se zvenčí u ohně, uvnitř teplou griotkou nebo svařáčkem a na duši libými tóny kytar. Dovolte mi, abych zde prostřednictvím těchto řádek poděkoval Vám všem, které ani studené počasí neodradilo a na náš již osmí lampiónový průvod přišli. Ocenili jste tím naší nelehkou práci s pořádáním akce takovéhoto rozsahu. V neposlední řadě tu chci velmi poděkovat těm, bez kterých by to nešlo ? tedy sponzorům. Jmenovitě ing. Josefu Šenfeldovi (poslanci PSP ČR), paní J. Horčičkové z Dubského perníku, skupině scénického šermu Ortel, country kapele Na poslední chvíli, ohňostrojaři panu Zachardovi, Dubským hasičům a městské policii Dubí. A samozřejmě všem kolegům z organizačního týmu. Po stranické linii pak jako předseda MO KSČM Dubí děkuji za finanční příspěvek OV KSČM Teplice. Poslanci PS ČR s.Šenfeldovi za finanční příspěvek a jeho účast na této akci. Dále pak děkuji za účast zastupitelce ÚK Bc. Lence Jeníčkové a v neposlední řadě v jedné osobě zastupiteli města Krupky a kandidátovi do senátu ing. Jaroslavu Dubskému. Za sebe jakož to hlavního organizátora a sponzora doufám, že se Vám lampiónový průvod líbil a přijdete na přes rok znovu. Nebo se uvidíme dříve na jiné naší akci. Ať už to bude jarní již 9. kuličkyáda, šestý 1. máj ve Mstišovské oboře nebo třetí petanquový turnaj..
2011-10-07 2. ročník PETANQUE 1. 10. 2011
MO KSČM Dubí
Za krásného slunného dne v sobotu 1. října konalo v řadě třetí ? ostré druhé klání (nultý ročník byl zkušební) v pétanque „o pohár krajského zastupitele“ Tomáše Zíky. V Dubí u Teplic se sešlo na pět desítek místních i přespolních účastníků, hráčů se svým doprovodem. Hrálo se ve dvou kategoriích.V té dětské se mezi sebou utkalo čtrnáct hráčů a dospěláků ještě o dva víc. A tak se na hřišti ZŠ Dubí 2 strhly velké boje o postup v žebříčku směrem k medailovým postům. Po dvou a půl hodinách bylo jasno a mohly se vyhodnotit výsledky obou kategorií. Z dětí se na třetím místě umístnil Michal Pejchar. Druhý byl Martin Záhrubský a jako první se umístnil Adam Pejchar. Z dospěláků bronz získala Alena Vyšínová, stříbro Petr Pejchar a zlato Jiří Slivoně. Tito dostali od spoluorganizátorky Květy Korýtkové diplom. Od poslance PS PČR ing. Josefa Šenfelda medaili a od předsedy MO Dubí a krajského zastupitele „pohár krajského zastupitele“. Akce se nám i díky krásnému babímu létu vyvedla. A již dnes se připravujeme na další, na kterou Vás tímto všechny zveme ? již 8.r očník Dubského lampionového průvodu v sobotu 22. října od 18.00 hodin. Sraz je na Školním náměstí u nás v Dubí. Těšíme se na Vás.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *