KSČM - Ústeckého kraje. KSČM - centrální.

DOTUJE BRUSEL ČESKOU REPUBLIKU, NEBO JE TO NAOPAK?

…převzatý komentář z diskuze na webu….
Kam jdou naše peníze?????

Odpovídal poslanec Evropského parlamentu Ing. Jaromír Kohlíček, CSc.

Čím více se zvyšuje nespokojenost s EU a sílí hlasy po vystoupení, tím více slyšíme, jak nám EU pomohla, jak nutně potřebujeme její dotace, jak náš národ umře hlady a bídou, když nám nebude „Brusel“ pomáhat. … Skutečně?

Podívejme se jenom na strohá čísla bez rozkrádání, podvodů celého aparátu, který už nelze ani spočítat.

Z Bruselu máme možnost získat na další období 550miliard Kč (dle kursu). Krásné číslo.

Tyto peníze jsou rozpočtovány na 8 let.

Odpověď:

Peníze jsou na 7 let od momentálně období 2013-2020 (EU pracuje s plánovacími sedmiletkami). Dočerpání na rozpracované projekty je další 3 roky.

Do Bruselu posíláme ročně přímo asi 40 miliard. Tzn. 8 x 40 = 320 miliard.

Odpověď:

Jde o sedmileté období, posílá se 1% HDP- 7×40= 280 miliard

V dividendách jde na západ cca 260 miliard ročně. Nazpět asi 20 miliard.
(Potvrdil to i Paroubek na Primě jako bývalý premiér.)

Odpověď:

Saldo dividend je odhadováno od 200 do 400 miliard ročně, v rámci EU neexistuje žádný předpis, který by nás k tomuto nutil. Dividendy lze na základě našeho národního zákonodárství zdanit, případně předepsat jejich částečné reinvestice v ČR. Částka se nevztahuje pouze na země EU, nýbrž na celý svět. Země EU jsou největšími investory a i v zahraničně obchodní bilanci jsou největšími partnery cca. 80%. Tuto částku tedy nelze počítat do bilance.

Tudíž na západ jde ročně cca 240 miliard.

Za 8 let to je 8 x 240 = 1 920 miliard.

Tzn., že z České republiky odchází 1920+ 320 = 2 240 miliard !!!!!!

Tzn., že do České republiky přichází (z EU )

550 miliard !!!!!!

Takže jsme výhodný zlatý důl!

A pak proč náš dluh stoupá !?!?!

Je třeba připomenout, že kromě cca 40 miliard, které jsme poslali ze státního rozpočtu do rozpočtu EU (informace uniklé za rok 2012, informace z následujících roků se „verifikují“ – proč asi?), neseme některé další náklady. Zde je přehled některých z nich:

1) 6 miliard zaplacených cel v cenách zboží.

Odpověď:

Bilance cel by byla zhruba vyrovnaná, úměrně naší zahraničně-obchodní bilanci. 6 miliard tudíž není ztrátou ČR.

2) 19 miliard – náklady na kofinancování evropských projektů.

Odpověď:

Tyto náklady jsou součástí nákladů na projekty, které chceme realizovat. Nejedná se o cizí projekty nebo o prostředky, které odchází ze země pryč.

3) 10 miliard na úředníky EU oficiálně. (Skutečně cenu obsluhy nikdo nezná, nebo zná, ale tají!)

Odpověď:

Úředníci jsou placeni z rozpočtu EU a jeho zdrojem je 1% HDP členských zemí + celní poplatky. ČR má v administrativě EU 500 systemizovaných míst, z toho 1 EU komisaře a 2 vedoucí pracovníky na stejné úrovni.

4) 46 miliard na plán EU- do r. 2020, aby 40 % absolventů střední školy mělo vysokoškolský diplom.

Odpověď:

Výdaje na školství, jejich struktura i jejich objem na jednotlivé stupně jsou záležitostí národního státu. Jestli tedy naše republika vydává na studium některých obtížně uplatnitelných specializací významné prostředky, potom je to záležitost naší národní legislativy, potažmo Poslanecké sněmovny, jež každoročně schvaluje rozpočet. V oblasti školství má EU pouze koordinační roli. To, že někteří politici mají v této oblasti přehnané ambice je náš vnitřní problém.

5) 10 miliard na biopaliva. / jak úsměvné/

Odpověď:

Výdaje na biopaliva nejsou miliardami, které by odcházely z republiky. Příslušné dotace získávají konkrétní subjekty v ČR a jejich majitele najdeme i na seznamu tuzemských miliardářů. To za příliš úsměvné nepovažuji.

6) 40 miliard na dotování solární a větrné elektřiny. /tak proto ji musíme mít tak drahou!/

Odpověď:

Cena elektrické energie je deformována nesmyslnými dotacemi solární a větrné elektřiny jen z části. Hlavním problémem ceny tzv. silové elektřiny je rozhodnutí stanovovat ji na mezinárodní burze. To je nejdůležitější důvod její vysoké ceny v ČR.

7) 4 miliard na posílení elektrické sítě. (Kvůli nařízení, že musíme dopravu do Rakouska z Německa posílat zdarma.)

Odpověď:

Elektrická energie na vysokém napětí je skutečně přenášena zdarma. ČEPS v posledních dvou letech zdvojnásobil kapacitu přenosové linky mezi Kadaní a Tachovem a zároveň buduje k ochraně naší sítě před přetoky oddělovací transformátory na česko-saské hranici. Německo totiž nemá dostatečnou kapacitu vysokonapěťové sítě ve směru sever-jih a východ-západ. Proti bezplatnému přenosu el. energie na vysokonapěťové síti jsem protestoval u místopředsedy EK pana Šefčoviče.

Sviňárna non plus ultra – to z naší atomovky, proti které tak pitomci protestují!!

Odpověď:

Hornorakouská vláda skutečně vyčleňuje ve svém každoročním rozpočtu významné prostředky na boj s JE Temelín a JE Dukovany. V době, kdy nefouká na severu Německa vítr, zachraňují přitom tyto naše zdroje jejich elektrizační soustavu. V době mimo špičky má v některých momentech vyrobená energie velmi nízkou hodnotu a v Rakousku je používána na plnění horních nádrží přečerpávacích elektráren. V době odběrových špiček je potom za velmi zajímavé ceny dodávána do sítě. (v ČR podobně pracuje přečerpávací elektrárna v Dlouhých stráních).

Je potom jasné, že Českou republiku se snaží udržet v EU stůj co stůj, přestože se stále tvrdí, že na nás prodělávají a peníze od nich tečou k nám. Lžou nám ráno, lžou nám v poledne, lžou nám večer, lžou nám celou noc, lžou a lžou a lžou…

Doplňková poznámka:
Velkým zdrojem prostředků pro u nás působící zahraniční firmy je nízké zdanění zisků firem, minimální omezení cen kooperačních dodávek, nezdanění bankovního sektoru (tzv. Tobinovou daní), neexistence progresivního zdanění příjmu osob, neexistence zdanění majetku (běžné ve Velké Británii, Francii), nedokonalé vymezení uznatelných nákladů pro výpočet zdanění osob (fyzických i právnických). Tyto položky ovšem neodcházejí pouze do zemí EU, ale jdou i do ostatních sídel investorů (Bahamy, Seychely a jiných zemí světa). V rámci EU existují dodnes daňové ráje, a jsou využívány i poměrně velkými firmami. Nejedná se pouze o Normandské ostrovy a Kypr, nýbrž stále častěji i Holandsko (sídlo Škoda Auto).

Jaromír Kohlíček