KSČM - Ústeckého kraje. KSČM - centrální.

PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ EP ŠTRASBURK 13. 12. 2017

 

J. Kohlíček 2017

VÝROČNÍ ZPRÁVA O  PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉ BEZPEČNOSTNÍ A OBRANNÉ POLITIKY

Vedení EU se již od 60. let snaží vybudovat nezávislou vojenskou alianci. Projekt západoevropské unie, ale zatím vždy skončil u deklarací. K dané myšlence se také vztahovala idea společné výroby vybraných druhů zbraní. Jedním z mála takových úspěchů se staly stíhací letouny Gripen. V civilní oblasti je poměrně úspěšný projekt řady letounů Airbus, vývoj raketových nosičů Arianne a slibně se rozjíždějící projekt Galileo. Ministři obrany a zahraničních věcí zemí EU se ale, pod tlakem reality, snaží o obnovení myšlenky samostatné výzbrojní agentury a koordinace vojenských akcí. Poměrně úspěšná je stabilizační akce EU v malijských regionech Mopti a Segou. Naopak za zcela neúspěšnou lze považovat snahu o stabilizaci situace v Lybii, po svržení plukovníka Kaddáfího, stejně jako pokus o likvidaci režimu Bašára Assada v Sýrii. Protože v Sýrii sehrála stabilizační roli pomoc Ruské federace, je tato zpráva prodchnuta v nejrůznějších částech těžkou rusofobií. Země EU se v současné době výrazně angažují v mise Eufor Althea v Bosně a Hercegovině a v misi Eulex v Kosovu. Tyto části Balkánu se potýkají s velkým počtem navracejících se bojovníků Islámského státu. Evropský obranný fond má posílit výzkum v oblasti obrany a v rámci EHS též evropského obranného průmyslu, a to nezávisle na USA.

VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉ ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKY

Společná zahraniční a bezpečnostní politika je v rámci EU poměrně novou agendou. Zejména bývalé koloniální mocnosti a Německo si vždy zakládaly na samostatném postupu při řešení problémů světa. Euforie, se kterou největší státy EU prosazovaly své partikulární zájmy po rozpuštění RVHP a Varšavské smlouvy, po roce 2000 postupně mizela a s úderem hospodářské krize v roce 2008 začala nová éra. Francouzi zjistili, že v Africe se jim snaží, velmi neuměle a amatérsky, konkurovat Spojené státy a zároveň tam na široké frontě proniká Čína. Likvidace Lybijského státu, přes snahu prezentovat ji jako úspěch, ukázala neschopnost EU řešit situaci, byť v jedné jediné zemi. Irák a koalice ochotných, kde byly zastoupeny i menší země EU, ukázal, že ani USA si přes všechny neúspěchy při různých agresích, nevzaly poučení. Aby nebylo všem potížím konec, rozhodli se mocnosti EU společně s reakčními monarchiemi ze Zálivu intervenovat v Sýrii. Naivní prezident Macron chce vztahy s poválečnou Sýrií stavět na malém ostrůvku nehostinného území na jižní hranici, okolo Rakky. Toto území za pomoci USA totiž od Islámského státu osvobodily protivládní jednotky. Nyní tedy státníci EU usoudili, že je nezbytné užším způsobem provádět společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a obnovit myšlenky vyzbrojování armád EU nezávisle na USA.

Ing. Jaromír Kohlíček, CSc.