KSČM - Ústeckého kraje. KSČM - centrální.

PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ ŠTRASBURK 17. 1. 2018

ENERGETICKÁ ÚČINNOST

Evropská unie, v rámci plnění cílů Pařížské dohody, místo zvolení uhlíkové daně, chce snížit emise skleníkových plynů. A to oproti úrovni z roku 1990 o 47 % do roku 2030 nejrůznějšími, mnohdy až nelogickými způsoby. Naivní představa Komise je podepřena řadou návrhů poslanců a vychází z mylného přesvědčení, že při zvýšení energetické účinnosti zmizí problém energetické chudoby a zároveň, při hospodářském růstu bude klesat konečná spotřeba energie. Za vedlejší přínos se považuje zlepšení kvality ovzduší, které bude méně škodlivé pro zdraví. Tepelná izolace budov nesporně, pokud bude provedena technicky správně, přinese úspory energie na vytápění. Podobně stanovení emisních cílů v dopravě může přinést podporu novým technologiím. Pokud ovšem kdokoliv počítá s rychlým efektem nástupu elektromobilů, bude v nejbližších deseti letech zklamán. I renovace veřejných budov a energetické audity záhy narazí na své limity. Určitou pomocí by byla typová řešení pro konkrétní budovy a stavby a administrativní zjednodušení podpory státu i EU s jasnými technickými limity. Je důležité, aby se podařilo zreálnit smělé plány do budoucna, proto vzhledem k řadě naivních tvrzení, musím příslušný materiál odmítnout.

PODPORA VYUŽÍVÁNÍ ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ

Tato směrnice navazuje na směrnice 2009/208/EC a říjnové rozhodnutí z roku 2014, kdy Evropská rada naplánovala minimálně 27% podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie v EU v roce 2030. EP požádal Komisi, aby tuto cílovou úroveň zvýšila na 30%, přitom pokud budou pokračovat stávající trendy, dosáhne podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě v roce 2030 pouhých 24,3 %. Směrnice předpokládá podporu obnovitelných zdrojů vhodnými schématy státní podpory a dalšími opatřeními, která zahrnují mimo jiné i přeshraniční přesah. Předpokládá se též zvětšení obnovitelných zdrojů v chlazení a vytápění. V dopravě je, vzhledem k mezinárodnímu obchodu s biopalivy, požadován harmonizovaný přístup. V tomto kontextu je důležitým koordinačním prvkem návrh řízení energetické unie. Ten zahrnuje plánování – zde členské státy formulují národní plány v energetice a klimatu, dále vykazování a monitorování, přičemž státy předkládají zprávy o pokroku v plnění jejich národních plánů. Do třetice pak úpravy, případně plnění mezer, kde Komise v roce 2025 provede hluboký rozbor pokroku v oblasti obnovitelných zdrojů. Odhaduje se, že v EU bude v rozmezí let 2015 až 2030 investováno pouze do výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů 1 bilion Euro. Bez ohledu na reálnost odhadů či cílů je zjevné, že bez uhlíkové daně nejsou tyto ambiciózní cíle příliš reálné. A pro tuto skutečnost, ovšem nejen pro ni, musím tento návrh zprávy odmítnout.

Ing. Jaromír Kohlíček, CSc.