KSČM - Ústeckého kraje. KSČM - centrální.

ROZHOVOR HALÓ NOVIN S MÍSTOSTAROSTOU KRUPKY A ZASTUPITELEM ÚSTECKÉHO KRAJE JAROSLAVEM DUBSKÝM

PŘI ČERPÁNÍ DOTACÍ JSME PAPEŽŠTĚJŠÍ NEŽ PAPEŽ

Co momentálně trápí Krupku? Nemáte například, jako mnoho jiných obcí, potíže s církevními »restitucemi«?

Zákon o církevních restitucích je nepochybně špatný zákon, který vůbec neměl vzniknout. Na základě údajných bývalých křivd podle mě akorát zakládá křivdy nové. Určitě to není k dobru a nepřispívá to k uklidnění společnosti. U nás v Krupce ale naštěstí vycházíme docela dobře a církev vůči městu žádné restituce neuplatňuje. Setkal jsem se ale třeba s problémem při jednání s Lesy ČR. Potřebujeme řešit převod pozemků, ale oni mají momentálně právě kvůli restitucím jiné starosti. Vždy, když se k nim objednávám, tak mi odpoví, že nevědí, kam dřív skočit, že jsou plně zaměstnáni převody pozemků na církve. Jejich kapacita je tímto v posledních měsících vyčerpána. Bohužel zákon o církevních restitucích nejspíš už změnit nepůjde. Na to by musela být vůle současné koalice, ale tam není šance, pokud jsou v ní lidovci. Hnutí ANO se pak do toho taky zrovna nehrne a pravicová opozice se k tomu také nepřihlásí. Je třeba nyní alespoň hlídat, aby se někde nešlo až za hranu zákona, z toho mám obavy.

Řešíte nyní v Krupce nějaké zajímavé projekty?

V Krupce nyní chceme především zdárně dokončit čtyři velké projekty, které jsme otevřeli díky úspěšným žádostem o dotace. Během měsíce srpna až září musí být dokončeny, abychom mohli udělat závěrečnou zprávu.

O jaké projekty se jedná?

Jedná se o rekonstrukci budovy Františkánského kláštera, který patří městu, a v její části funguje úsek městského úřadu, zbytek je ale neobydlený, protože to neumožňuje technický stav. Celý ten objekt nyní v rámci dotací opravíme a přestěhuje se tam celý městský úřad. Současnou budovu městského úřadu bychom poté chtěli využít jednak pro místní spolky a především pak pro Lidovou školu umění, která by zde získala centrum. Dále zde máme už přes 160 let tradici hasičů, krupští hasiči byli vždy známí. Podařilo se nám z objektu fary vybudovat hasičské muzeum, které bude určitě ojedinělé nejen v rámci Ústeckého kraje, ale možná i v rámci celé republiky. Muzeum už bylo zkolaudováno a myslím si, že na podzim bude otevřeno. Před dokončením je také revitalizace parku Herty Lindnerové, což je velká zelená plocha v centru města. Do minulého roku sloužila spíš jen jako zelená plocha, kde se občas objevili studenti, nebo si tam někdo lehnul na deku a slunil se. Nyní to bude rozšířené. Občanům samozřejmě možnost slunit se tam nevezmeme, ale přibydou tři hřiště, oplocený výběh pro psy a posilovací stroje pro seniory. Poslední věc, která se teprve bude realizovat, protože žádost byla schválena nedávno, je řešení příjezdu do Krupky od Teplic, tedy revitalizace ulice U stadionu s vybudováním zeleně a parkovacích míst. Na to navazuje i náš sportovní areál, takže se nám tím částečně i vyřeší parkování pro návštěvníky areálu.

 Máte na tolik projektů dostatek finančních prostředků?

Tohle vše jde z evropských fondů, samozřejmě s přispěním města. Naše spoluúčast se pohybuje mezi deseti a patnácti procenty. Máme samozřejmě problém vejít se do rozpočtu, protože díky mechanismu, jak se projekty uvádí do života, je zde spousta neuznatelných nákladů, které zvyšují finanční podíl města. My o tom komunikujeme s ROP Severozápad, jsou to složitá jednání, ale docela se nám to daří. Celý systém přidělování a hlídání dotací je však podle mě špatný. Nejsem přesvědčen, že to až takhle skutečně chce Evropská unie, myslím si, že v tomto případě jsme si to udělali sami, jak se říká, papežštější než papež. Kvůli současnému nastavení rozpočtového určení daní nám navíc na příjmové stránce nyní chybí zhruba deset procent. Věříme, že se to do konce roku sníží, ale zatím je ten rozdíl proti minulým rokům patrný. Naštěstí jsme s tím dopředu trošku počítali.

Kromě jiného také působíte v Zastupitelstvu Ústeckého kraje a působíte také v dozorčí radě Krajské zdravotní, co to všechno obnáší?

Co se týče Krajské zdravotní, tak se podařila spousta věcí. Hospodaření je v plusových číslech a rozhodně se zlepšil vztah k personálu, jak k lékařům, tak ke zdravotním sestrám. O tom mohu mluvit konkrétně, protože mé dvě dcery jsou zaměstnány jako zdravotní sestry. Odbory jsou už brány jako partner a respektují se jejich názory, podařilo se také vylep- šit kolektivní smlouvu. Nedávno jsme měli tiskovou konferenci, na níž tři významní primáři, včetně pana přednosty neurochirurgické kliniky Martina Sameše prezentovali nové vybavení. To krajská zdravotní získala s přispěním evropských dotací, v této oblasti se tedy myslím také daří. Když získá Krajská zdravotní jakékoliv vybavení, tak je to přeci ku prospěchu všech. Mám mezi lékaři mnoho přátel a ti mi říkají, že konečně tomu vedení věří. Z toho mám radost.

A co se týče krajského zastupitelstva?

V Ústeckém kraji jsem předsedou dopravní komise. Účastnil jsem se například několika výběrových řízení na nové dopravce. Jediné kritérium byla cena, jak to taky ani jinak nebylo tehdy možné. Myslím, že se nám podařilo udělat mnoho pro zlepšení kultury cestování. Naše podmínka byla, že každý přepravce zajistí nové autobusy. Také jsme chtěli, aby byly v jednotné barvě – zelené, s logem Ústeckého kraje. Všechny mají také vzadu nápis Brána do Čech. Jsou nízkopodlažní, takže respektují potřeby seniorů nebo matek s kočárky. Spolu s pokračující integrací se jedná rozhodně o krok kupředu. Momentálně se také zasazujeme o zachování provozu Kozí dráhy, což je železniční dráha mezi Oldřichovem a Děčínem. To je dráha, která si zažila své. Dříve skutečně sloužila pro lidi jako osobní doprava do zaměstnání. Za hejtmana Jiřího Šulce (ODS) 2007 se ale Kozí dráha zrušila. Děčín v tom viděl šanci, že vznikne automobilový přivaděč do města, ale poté se ukázalo, že z důvodů ekologických a jiných to nebude možné. Každopádně bylo rozhodnuto, že místo vlaků budou dopravní obslužnost zajišťovat autobusy. Musím objektivně říct, že v dané chvíli se jednalo o správné rozhodnutí, už třeba jenom proto, že některá vlaková nádraží jsou minimálně tři kilometry vzdálená od obytných zón. Provoz Kozí dráhy byl částečně obnoven až za nás, a to v roce 2013 v úseku Děčín – Telnice. Podařilo se ji alespoň obnovit jako turistickou, byť zatím ne po celé délce původní trasy. Vzniklo memorandum obcí a měst, které jsou přilehlé ke Kozí dráze, v němž jsem za město Krupka členem. Kozí dráha už sice pravděpodobně nikdy nebude sloužit původnímu účelu, ale může být využívána na prázdninový a víkendový provoz. Poptal jsem se občanů a všichni říkají, že si zachování Kozí dráhy přejí. Máme navíc vše vyřešené i finančně. Kraj už na provoz vytvořil prostředky, které se podařilo uspořit právě z nově vysoutěžených cen na autobusovou dopravu. Na posledním jednání se zainteresovanými subjekty jsem zopakoval to, co řekl náš krajský radní pro dopravu Jaroslav Komínek, že kraj má minimálně na tři čtyři roky na provoz dráhy prostředky. My nejsme zas tak chudí, abychom si nemohli provoz Kozí dráhy dovolit. Zastupitelstvo už odsouhlasilo, že bude v Ústeckém kraji provoz turistických tratí podporovat.

Tak snad vám to vyjde, Kozí dráha je totiž skutečně turisticky atraktivní. Jenom ještě poslední otázku. Je to od vás kousek k hranicím, jak funguje přeshraniční spolupráce?

Přeshraniční spolupráce funguje dobře, především v železniční dopravě. Se Saskem nyní projednáváme vznik vysokorychlostní trati mezi Prahou, Ústím nad Labem a Drážďany. I při budování jezů na Labi je spolupráce na velice dobré úrovni.

Tomáš CINKA

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *