KSČM - Ústeckého kraje. KSČM - centrální.

Archivováno Aktuálně právě teď

OBLÍBENOST HEJTMANŮ

Oblíbenost hejtmanů – únor 2018 (publikováno 6.4.2018)
Nejlépe hodnoceným hejtmanem je šéf Zlínského kraje Jiří Čunek, následován hejtmanem Libereckého kraje Martinem Půtou.

Únorový průzkum společnosti SANEP zaměřený na hodnocení nově zvolených představitelů územně samosprávných celků – krajů, mezi něž patří i hl. město Praha, ukazuje, že nejlépe si aktuálně vede lidovecký hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek s aktuálním ziskem 46,8% kladných hlasů.

V těsném závěsu za Jiřím Čunkem je pak s aktuálním ziskem 41,2% kladných hlasů hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Na třetím místě pomyslného žebříčku hodnocení představitelů územně samosprávných celků se umístil komunistický hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček, kterému obyvatelé Ústeckého kraje dali v souhrnu 35,9% kladných hlasů.

B L A H O P Ř E J E M E !

CENA Ď 2018 ÚSTECKÉHO KRAJE

Ve středu 21. března jsem se zúčastnila společenského setkání ceny Ď 2018. Krajské kolo Ústeckého kraje, do kterého jedenáct subjektů nominovalo 19 kandidátů, se konalo v Rohovém sále na zámku v Děčíně. Byla jsem nominovaná Domovy sociálních služeb Háj a Nová Ves za dlouholetou morální i finanční podporu tohoto zařízení. Doprovázel mě další spolupracovník DSS, předseda výboru pro kulturu a památkovou péči ZÚK Ing. Jaroslav Dubský. Programem provázel pořadatel a autor ceny Ď 2001 – 2018 Richard Langer. Podle jeho slov na přípravě projektu odvádí nejvíce práce jeho manželka Jitka, která celou akci natáčela. Předsedkyní kolegia, které o vítězích jednotlivých kategorií rozhodovalo, byla primátorka města Děčín Mgr. Marie Blažková, která nad akcí převzala záštitu. Dalšími přítomnými členy kolegia byl ředitel Gymnázia a Střední odborné školy dr. Václava Šmejkala v Ústí nad Labem Mgr. Michal Šidák a starosta obce Velké Březno Mgr. Michal Kulhánek. Ústecký kraj zastupoval předseda Výboru pro zdravotnictví ZÚK Bc. Pavel Csonka. Vyzdvihl význam ocenění a poukázal na značnou finanční podporu kraje různým projektům. Poděkoval přítomné ředitelce Hospice Most Blance Števicové za péči a ošetřování nevyléčitelně nemocných či přestárlých klientů. Městská cena Ď v Děčíně byla udělena Heleně Ryšavé za organizování volnočasových aktivit seniorů v rámci OROS pod heslem: Ani ve stáří nebýt nikdo sám. Místní cenu Ústecké části Severní Terasa obdržel KS Motor Servic Van, který nominovala Oblastní charita Ústí n.L. za dlouhodobou podporu a chod Domu pokojného stáří sv. Ludmily v Chabařovicích. Cenu Ď v Ústeckém kraji 2018 získal Milan Dzuriak, kterého navrhla Kateřina Neckářová z Chomutova. Zdravotní problémy mu neumožnily pokračovat v kariéře profesionálního sportovce – mistr republiky ve skoku do výšky – a rozhodl se pomáhat a plnit sny ostatním a dokázat, že i s handicapem se dá žít. Založil Nadační fond Cesta proti bolesti a připravuje 4. Ročník charitativní akce na pomoc handicapovaným dětem. Všichni nominovaní byli pozvaní na celostátní finále ceny Ď, které se koná v Praze 7. června ve Stavovském divadle. Po slavnostní části setkání, na kterém se podíleli i děti z Dětského domova Lipová u Šluknova, bylo připraveno občerstvení spojené s neformální besedou účastníků.
Jitka Hanousková

O REFERENDU

Ústava České republiky ve svém druhém odstavci předpokládá vznik ústavního zákona o referendu. Přes více než deset pokusů se nepodařilo ústavní zákon o referendu v Parlamentu ČR přijmout. Máme zákon o obecním referendu i o referendu krajském, na úrovni celostátní se podařilo přijmout zákon o jednorázovém referendu o vstupu do EU. V současné době jsou v Poslanecké sněmovně dva návrhy zákona, rozprava v prvním čtení u jednoho z nich byla přerušena s poukazem na nutnost uspořádání semináře k danému tématu. Osobně chápu toto usnesení PSP jako důsledek určitého rozštěpení názorů. Dvě třetiny poslanců dolní komory parlamentu jsou novými poslanci a je málo pravděpodobné, že kromě hesla »potřebujeme zákon o referendu« jsou vybaveni širšími znalostmi o neúspěšných pokusech, které se odehrály ve Sněmovně nebo o zákonné úpravě referenda alespoň v okolních státech, jejichž ústavní systém je podobný našemu.

V podvečer 8. března se na Novotného lávce v Praze rozpředla beseda na téma Obecné referendum před velmi slušně zaplněným sálem. Při zahájení akce evidentně chyběli dva velmi očekávaní řečníci. S přibližně 15minutovým zpožděním však jak Petr Žantovský, tak Tomio Okamura dorazili. Tomio Okamura mluvil zajímavě, větší část jemu věnované půl hodiny i skutečně k tématu, ale ve druhé části se již věnoval iniciativám své strany ve Sněmovně. Tyto ovšem s tématem souvisejí jen velmi volně. Petr Žantovský uvedl legislativní rámec debaty s tím, že jednak článek 21 Listiny základních práv a svobod, tak i článek 2 odstavec 2 Ústavy ČR předpokládá vznik zákona o referendu.

Po prvních řečnících hovořil o historicky první, zato velmi zvláštní formě referenda – ostrakismu Jaroslav Bašta. Šlo v tomto případě o ochranu demokratického zřízení, kdy se sešli všichni svobodní občané na Áreově pahorku (Aeropagu) a kromě jiných otázek řešili, metodou zvanou ostrakismus, také otázku zásadní: Kdo je nebezpečný pro aténskou demokracii? Mechanismus byl jednoduchý, každý účastník napsal na jednu stranu střepiny jméno toho, kdo podle něj ohrožuje demokratické uspořádání ve státě, a zároveň se podepsal. Byla stanovena minimální účast a minimální množství těch, kteří tímto způsobem museli vyhodnotit nepřítele státu. Takto vyhodnocený občan pak musel na deset let Atény opustit. Osobně se domnívám, že tato forma v současné době není uplatněna v žádném státě světa. Přesto je zajímavá v několika aspektech.

1. Stanovuje, kdo je oprávněným účastníkem referenda, 2. určuje jednokolové provedení hlasování, 3. vymezuje minimální účast oprávněných občanů, a 4. určuje vyhodnocení výsledku včetně jasného stanovení, jak se výsledek uplatní v praxi. Dlužno podotknout, že se také jasně říká, co je předmětem hlasování.

Do diskuse ještě dále s též hodnotnými literárními příspěvky vstoupili Lenka Procházková a Radim Valenčík, poněkud neuspořádaným vystoupením pak příliš nezaujal Patrik Doležal.

Dnes je voličů řádově více než v dobách aténské demokracie, přesto návrh zákona nutně musí obsahovat některé zásadní náležitosti. 1. Kdo může referendum vyvolat (pouze občané daného státu, nebo i někdo jiný?) 2. Počet podpisů pod petici požadující vyhlášení referenda. 3. Závaznost či nezávaznost výsledků referenda pro parlament a vládu. 4. Kvorum účasti (procento voličů, kteří se musí zúčastnit), aby byl výsledek směrodatný. 5. V jaké minimální lhůtě se může referendum opakovat. 6. Vymezení šíře otázek, které lze referendem posoudit. Samozřejmě u některých z těchto otázek je nutné též stanovení lhůt (při sbíraní podpisů pro petici a při stanovení termínů pro činnost dalších orgánů pracujících s výsledky).

Z daného přehledu plyne řada otázek, které by měl zákonodárce řešit, pokud hodlá přijmout zákon ústavní, případně zákon prováděcí. Zajímavé je, že zákon o referendu o vstupu do EU neobsahoval žádné omezení minimální účasti pro platnost výsledku. Budiž nám to určitým vodítkem v dalším průběhu diskuzí k danému tématu. Je jistě věcí dohody zákonodárců zda chtějí referendum spíše usnadnit, a to zejména rozumným počtem podpisů nutných pro jeho vyhlášení a zvolením maximální šíře možných otázek k posouzení. Nebo naopak bude snaha tyto podmínky pokud možno vymezit podobně přísně jako je tomu u tzv. Evropské iniciativy občanů. U evropského referenda totiž jsou podmínky vymezeny dvoufázově a velmi restriktivně. Výsledkem je, že žádné takové se prakticky zatím neuskutečnilo. Když už se podařilo organizátorům nasbírat podpisy nutné pro vyhlášení, zaúřadovala Evropské komise jako Elegantiae arbiter a veškeré naděje vkládané do tohoto nástroje k prosazení přímé demokracie pohasly. Nepřipusťme proto podobný stav i v naší republice.

Jaromír KOHLÍČEK, poslanec Evropského parlamentu za KSČM

BYLO TĚŽKÉ OPAKOVANĚ VYJEDNAT VEDENÍ KRAJE

Rozhovor Haló novin s hejtmanem Ústeckého kraje

Oldřichem Bubeníčkem (KSČM)

 

OB 2018

Jste hejtmanem a zároveň starostou Bíliny. Jak zvládáte obě náročné funkce?

Starostou jsem se stal trochu náhodou. Sice dostávám od roku 1998 nejvíce hlasů v komunálních volbách, ale KSČM byla stále v opozici. V opakovaných volbách v roce 2015 se jednalo o koalici a podmínkou vzniku bylo, že převezmu funkci starosty. Jsem neuvolněný, protože tvrdit, že se dá stihnout několik funkcí na plný úvazek, je nesmysl. Den má jen 24 hodin.

Máme koalici, která poprvé od roku 1990 odpovídá výsledku voleb, tedy pořadí. Starosta – KSČM, 1. místostarostka – Nezávislí v Bílině HNHRM (Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst, pozn. red.), 2. místostarostka – ANO 2011. Snažím se Bílině věnovat úterky, dalších šest dnů v týdnu věnuji kraji. Díky dobrým spolupracovníkům se to daří zvládnout.

Co nejvíce trápí v současnosti obyvatele Bíliny?

Naše město je krásné, letos slavíme 1025 let od první písemné zmínky. Proto si zaslouží, aby byli obyvatelé spokojeni. Stejně jako jiná města v Podkrušnohoří máme sociální problémy. Neřízený příliv nepřizpůsobivých v minulých letech se nyní snažíme řešit. Máme program s názvem Bílina – bezpečné město. S touto iniciativou přišli v rámci koalice Nezávislí HNHRM. Hlavním bodem je výkup části v minulosti bezhlavě zprivatizovaných bytů v problémových lokalitách.

V první fázi se jedná o zhruba 400 bytů a máme zájem i o další. Probíhá řada bezpečnostních akcí za účasti městské policie a ve spolupráci s Policií ČR.

Ročně vydává město na činnost městské policie 30,5 milionu korun.

Probíhají šetření odboru sociálních věcí, životního prostředí. Zde jsou vždy informováni majitelé nebo správci objektů. Cílem je, aby se minimalizoval výskyt negativních jevů.

Jak se řeší obchvat Bíliny?

To je dlouhodobá záležitost. Po silnici I/13 projíždí denně zhruba 24 tisíc vozidel. Ve špičkách se tvoří přes město dlouhé kolony. V osmdesátých letech byl připraven průtah městem. Po převratu Občanské fórum variantu okamžitě zamítlo. Potom se vypracoval návrh východního obchvatu. Proti byli zahrádkáři a obyvatelé okálů. Nakonec byla varianta za zhruba tři miliardy korun vyhodnocena jako neekonomická. Další varianta s mostem a tunelem stála šest miliard. Také neprošla. Vloni jsem navrhl variantu s tunelem pod stávající komunikací. Zde se nyní provádějí geologické průzkumy.

Co nejvíce sužuje obyvatele Ústeckého kraje?

V sociální oblasti jsou problémy v podstatě stejné, jedná se hlavně o okresy Děčín, Ústí nad Labem, Teplice, Most a Chomutov. Žije zde část obyvatel, kde již prakticky třetí generace neviděla své rodiče pracovat. Přitom na každém rohu vidíme: hledáme pracovníky, kvalifikované i nekvalifikované. Zde se musí změnit státní politika sociální podpory. Jednáme o tom s ministerstvy i v rámci Asociace krajů. Není možné, aby ten, kdo se snaží, bral stejně jako ten, kdo o práci nemá zájem.  A velkým problémem je zadluženost. Více než 18 procent dospělých obyvatel má exekuce, někdy i pět, deset. A těm se vlastně nevyplatí pracovat. Myslím si, že vliv mají i jednoduché reklamy, půjčovat si je přece radost, nikde se již velkým písmem neuvádí, také to musíte vrátit.

Odcházejí mladí lidé z Ústeckého kraje do jiných regionů za prací, nebo se tento trend zastavil?

Pokud není mladý člověk zrovna specializovaným jaderným fyzikem, tak úměrně ke vzdělání práci v našem kraji najde. Problém je spíše v tom, o čem jsme již hovořili. Životní prostředí se od roku 1989 výrazně zlepšilo, to problém není. O zlepšování situace svědčí i každoroční výrazný nárůst počtu turistů, kteří k nám zavítají. Samozřejmě chceme, aby mladí po studiích zůstali doma a založili zde rodiny.

Jaká je situace ve zdravotnictví? Zabránili jste odchodu lékařů a zdravotních sester do jiných regionů, případně do zahraničí?

Nedostatek lékařů – a dnes hlavně zdravotních sester – je celorepublikový jev. Máme stipendia pro studující lékaře, stejná má i Krajská zdravotní, a. s. Spolupracujeme s lékařskými fakultami Univerzity Karlovy. Snažíme se působit na děvčata v našich středních zdravotních školách. Víme, že to je práce náročná a zodpovědná. U lékařů je již finanční ohodnocení adekvátní, u sester jsou ještě rezervy. Navyšování mezd v naší Krajské zdravotní, a. s., je vysoce nad nařízením ministerstva. Tato společnost, která sdružuje pět nemocnic a dvě nemocnice následné péče, hospodaří v plusových číslech a kraj zde přispívá pouze na přístroje nebo rekonstrukce objektů.

Učňovské školství skomírá. Jaká je situace v Ústeckém kraji a jakým způsobem kraj pomáhá?

Problém začal v devadesátých letech. Všichni musí mít maturitu, kdo jde do učení, je blbec. Dnes je velký nadbytek míst na středních školách obecně. Každý ředitel se samozřejmě brání nějakému snižování. Podle mě nadbytečné kapacity jsou na gymnáziích. Ale výraznější podpora škol s technickým zaměřením a nedostatkovými učebními obory musí přijít z centra. Kraj má vybraných dvanáct učebních oborů, kde dostávají žáci stipendium a při vyznamenání další bonusy. Ale že by byla u těchto oborů fronta, to se nedá říci. S řadou škol spolupracují firmy, již v prvním ročníku hledají žáky se zájmem o budoucí zaměstnání u firmy. Společně hledáme další motivace pro učební obory. Velkou roli hrají výchovní poradci na základních školách.

Jaké máte pracovní plány do budoucna?

Na úrovni kraje úspěšně dokončit volební období a s čistým štítem odejít. Budu rád za řadu následníků nejen v Ústeckém kraji, kteří dokážou pro KSČM vyjednat opakovaně post hejtmana. Tedy vedení kraje pro KSČM. Není to tak jednoduché, jak si řada nepřejících myslí. Na druhou stranu si vážím podpory spolupracovníků, kteří tvoří vedení kraje. A to nejen KSČM, ale i koaličních stran. V Bílině se ještě na kandidátce v komunálních volbách objevím. Další bude odpovídat výsledku voleb.

Jak nejraději odpočíváte a čím dobíjíte energii?

Možná bych se mohl zeptat, co je to volný čas. Ale také se najde. Já jsem stará škola, když jsem byl zvolen předsedou výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost v roce 2008, bral jsem 15 tisíc korun. Proto si vážím odměny, kterou mám, a beru, že za to musím odvést odpovídající práci. Bez ohledu na čas. Mám manželku, která má pro moji práci velké pochopení. Energii nabíjím s vnoučaty Nelou a Lukášem. Nelu máme doma. Když přijdete večer a ona řekne, dědo, budeme si hrát?, tak zapomenete na únavu. A potom práce na zahrádce, to je obrovské odreagování.

Radovan RYBÁK

 

PhDr. MILOSLAV RANSDORF, CSc.

Dnes si připomínáme nedožité 65. narozeniny

PhDr. Miloslava Ransdorfa, CSc.

Čest jeho památce.
Knihovna Miloslava Ransdorfa, z.s. při této příležitosti pořádá v Evropském domě v Praze RANSDORFSKOU KONFERENCI 1953 – 2018 NENÍ VŠEM DNŮM KONEC . Je to příležitost zavzpomínat na osobnost, která dnešní době tolik chybí. Účastníci zároveň podpoří jeho odkaz, rozsáhlou knihovnu a mimořádný publikační archiv s řadou věcí dochovaných v rukopisech.

 

Miloslav Ransdorf byl český komunistický politik, filozof a historik. V Rakovníku vystudoval gymnázium a ve svých devatenácti letech vstoupil do Komunistické strany. Ve stejnou  dobu začal studovat historii a filosofii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Během studií se zajímal o období reformace a husitství a doktorát získal na základě práce o vlivu husitské ideologie na buržoazní myšlení. Kromě toho byl velmi nadaný na jazyky a měl fotografickou paměť. Na Filosofické fakultě působil několik let jako pedagog, pak pracoval v Prognostického ústavu ČSAV. Zde pracovali rovněž  Jiří Dolejš, Václav Klaus nebo Miloš Zeman. Do aktivní politiky se zapojil bezprostředně po sametové revoluci. V roce 1990 se stal poslancem za KSČ ve Federálním shromáždění, kde setrval do zániku Československa. Do českého parlamentu zasedl v roce 1996 a mandát obhájil i v roce 1998 a 2002. Ve stínové vládě KSČM zastával post místopředsedy pro zahraniční politiku a spravoval resort zahraničních věcí a vědy a výzkumu.

Miloslav Randsdorf byl od počátku pro vstup do Evropské unie a při prvních volbách do EP v roce 2004 kandidoval na prvním místě komunistické kandidátky. Stal se absolutním českým vítězem těchto voleb, získal nejvyšší počet preferenčních hlasů – 142 444. Zde byl členem frakce Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice. Působil jako místopředseda Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Ve volbách do EP v roce 2014 byl zařazen až na 4. místo kandidátky KSČM, ale díky preferenčním hlasům skončil na druhém místě v rámci kandidátky a byl zvolen poslancem EP.

Dne 22. 1. 2016 byl převezen do pražského IKEMu, kde téhož dne zemřel na mozkovou příhodu ve věku 62 let.

Gabriela Zimmerová, předsedkyně politické skupiny Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice označila Ransdorfa za velice aktivního a tvrdě pracujícího poslance. Jeho odchod byla velká ztráta nejen pro parlamentní skupinu.

Rozsáhlá knihovna, publikační archiv a dochované rukopisy PhDr. Miloslava Ransdorfa,CSc. tvoří základ Vzdělávacího centra a knihovny Miloslava Ransdorfa.

Výtah z podkladů poslance EP Ing. Jaromíra Kohlíčka, CSc.

PROJEKT BÍLINA – BEZPEČNÉ MĚSTO

Na přelomu února a března by měli obyvatelé severočeské Bíliny znát rozhodnutí zastupitelů k výkupu bytového fondu, který je dnes zneužíván migrující nepřizpůsobivou částí populace.

Tímto krokem chce město eliminovat přísun těchto občanů z vnitrozemí. »V současné době nemáme žádnou možnost ovlivnit to, jací lidé se do těchto bytů a tím i do města přistěhují. Když se podaří získat zpět několik stovek bytů do vlastnictví města, budeme moci dohlédnout na to, aby je obsadili spořádaní lidé, kteří platí nájem a dodržují zákony a vyhlášky,« uvedl starosta města Oldřich Bubeníček (KSČM).

Výkup bytů spadá do projektu Bílina – bezpečné město, kterého se účastní jak koalice (KSČM, Nezávislí HNHRM a ANO), tak opoziční TOP 09. »Celý projekt není pouze o výkupu, jde o celou řadu opatření, na kterých spolupracují různé odbory městského úřadu tak, aby byl projekt co nejvíce koncepční. Chystá se také setkání s veřejností, kdy lidé budou s celým projektem podrobně seznámeni a kdy očekáváme také konstruktivní debatu,« zmínila první místostarostka Vendula Vodičková (Nezávislí HNHRM). O přípravě výkupu bytů byli zatím občané informováni na setkání s vedením města a projekt získal podporu.

Nejzásadnější částí projektu, výkupem bytů, se zastupitelé města zabývají téměř dva roky. Samotný záměr byl zastupiteli již v minulosti schválen. Byla vypracována studie nezávislou společností, která upozorňuje na všechna úskalí i kladné stránky. Z dokumentu vyplývá, že by výkup bytů měl být správným krokem do budoucna. »Zastupitelé se seznámili s tímto dokumentem, měli také možnost pokládat otázky odborníkům z řad právníků, zástupců banky, která by poskytla úvěr, a dalších. Jedná se o dlouhodobou záležitost a je důležité vše důkladně promyslet,« dodala Vodičková.

Výnosy pokryjí veškeré náklady

Výkup a následné přebírání bytů by bylo postupné, ale hlavně, což je velice důležité, město by bytové jednotky přebíralo prázdné nebo s takovým počtem nájemníků, se kterým by souhlasilo. Stejně tak potřebné rekonstrukce není něco, s čím by se nepočítalo, a momentálně se blíží termín čerpání dotací na rekonstrukce, což je velký bonus. V současnosti se nabízí zhruba 400 bytů z problémových lokalit, hlavně z Panelového sídliště, ale i ze sídliště Za Chlumem nebo ze sídliště SUNN. S obsazením by podle průzkumu neměl být zásadní problém. Část budou běžné nájemní byty, další pro takzvané sociální bydlení, tedy pro seniory, matky s dětmi, handicapované a podobně. Zájem projevily také různé firmy, které potřebují bydlení pro své zaměstnance, například místní AGC nebo výrobní společnosti z průmyslových zón u Mostu nebo Žatce. S tím by souviselo i rozšíření hromadné autobusové dopravy z Bíliny do zóny Triangle. »Podle ekonomické rozvahy již nyní víme, že pokud se podaří obsadit zhruba šedesát procent bytů, výnosy z nájemného pokryjí veškeré měsíční náklady, které souvisí se splátkami úvěru i se správou domů. Předpokládáme, že obsazenost bude vyšší,« řekl Bubeníček. Město si je vědomo, že takto velký bytový fond se nedá dát okamžitě do zpětného užívání a hlavně se musí zbavit nálepky vyloučené lokality. Celý projekt Bílina – bezpečné město, bude mít po celkovém naplnění pro město a jeho obyvatele velice kladný dopad a to od větší bezpečnosti, veřejného pořádku až po nárůst hodnoty nemovitostí v problémových lokalitách.

Řeší se i záškoláctví

V současné době probíhají opakovaná místní šetření, a to v Panelovém sídlišti a v sídlišti Za Chlumem, kterého se účastní odbor sociálních věcí a zdravotnictví, stavební odbor a životní prostředí, městská policie a zástupci vedení města Bubeníček a Vodičková. Výsledky se průběžně zpracovávají, nicméně se již potvrdilo, že do Bíliny se stěhují lidé z vyloučených lokalit jiných regionů České republiky.

Místní šetření se zaobírají i záškoláctvím, hygienickým stavem objektů, životní prostředí se zaměřilo na pořádek. V těchto akcích se bude se stejnou intenzitou pokračovat. »Naše město má bohatou historii, letos slavíme 1025 let od první písemné zmínky. Půjdeme až na hranu zákona, aby se situace zlepšila, místní se cítili bezpečně a slušní lidé se k nám rádi vraceli,« dodal Bubeníček. V rámci projektu Bílina – bezpečné město městská policie zvýšila frekvenci hlídkových služeb a kontrolu závadových osob včetně kontrol vozidel v problémových lokalitách. U městské policie pracují i asistenti prevence kriminality a při rozsáhlejších akcích se spolupracuje s Policií ČR. Město vydává v rozpočtu na činnost městské policie 30,5 milionů korun ročně.

Bílina sbírala zkušenosti v boji s nepřizpůsobivými obyvateli i v okolních městech. Podobný problém trápí například Most, Duchcov, Ústí nad Labem, Varnsdorf či Krupku. Bílina ve výkupu problémových domů není první, ale projektem v tomto rozsahu první bude.

(za)

PŘEVZATO Z HALÓ NOVIN

PODPOŘILI JSME NAŠEHO PREZIDENTA

Spolu s příznivci strany prezidenta Zemana se  nás sešlo 43  nejen z okresu Teplice, ale i z Děčína, byla s námi i poslankyně PS Hanička Aulická-Jírovcová s kolegou z MSK a prvním místopředsedou poslaneckého klubu KSČM Leem Luzarem.  Odjeli jsme podpořit našeho pana prezidenta do Prahy na duel obou kandidátů. Duel se konal v hudebním divadle Karlín, odhadem se zúčastnilo kolem 800 lidí. Mezi příznivci doc. Drahoše byla řada mladých lidí – studentů VŠ, kteří tleskali svému kandidátovi, aniž by podle mého názoru věděli, čemu tleskají. Prezident Zeman byl jako vždy v dobré kondici, hovořil k věci, s přehledem věděl o čem mluví a argumenty měl pádné a konkrétní. Má velikou paměť a dokáže na nesmysly pohotově reagovat. Věřím, že volby dopadnou dobře, že občané přijdou volit a zvolí si toho nejlepšího,kterému jde o blaho našeho státu a lidu.

Irena Kořánová, místopředsedkyně OV KSČM Teplice

ČLOVĚK PREZIDENT

Před druhým kolem zesílila kampaň proti Miloši Zemanovi. Poukazuje se na jeho zdraví, na jeho reálný pohled na situaci ve světě. Přitom mladý francouzsky prezident Macron při návštěvě Činy podepisuje obrovské obchodní kontrakty a odmítá se bavit o tzv. lidských právech. O co je Zeman horší než Macron? V ničem, oba vidí svět pohledem dopředu. Miloš Zeman ukázal další svoji lidskost. Pokud jeho soupeř hodně přitvrdil posílen podporou neúspěšných kandidátů, Zeman zůstal Zemanem. Ze svého volebního účtu dává čtyři miliony korun, které mu zaslali podporovatelé, na dětský Klokánek. Tedy téměř vše, co tam nyní má. Můžeme chtít lidštějšího prezidenta?

 

Oldřich Bubeníček

AŤ SE NÁM VŠEM V NOVÉM ROCE DAŘÍ

OB 2014

Stojíme na prahu nového roku s očekáváním, co nám přinese. A také se můžeme podívat, jaký byl ten rok uplynulý. Pro Ústecký kraj celkem pozitivní. První rok pracovala nová koalice a vždy jsem se snažil o seriózní vztahy s opozicí. Kdo o to má zájem, rád s ním řadu témat proberu či jeho město a obec navštívím. Kraj opět hospodařil s vysokým přebytkem, přestože se podařila dlouhá řada investičních akcí, stovky milionů korun šly na dotační tituly a úspěšně pokračovala kotlíková dotace. Počátkem roku se podařilo odvrátit dvě stávky řidičů hromadné autobusové dopravy. Byla to jednání složitá, zdlouhavá, ale měla výsledek. Kraj plnil podepsané smlouvy a otázky řidičů byly pro jejich zaměstnavatele. Po nekonečných výběrových řízeních bylo dosaženo i dohody ohledně letecké záchranné služby. Společnost, která tu léta přes dvacet let je spolehlivá, piloti znají složitosti Krušných hor i Českého Švýcarska. Také pokračovaly rozsáhlé rekonstrukce v nemocnicích Krajské zdravotní, některé se dokončily, některé se dokončí v letošním roce. Ústecký kraj podporoval a bude podporovat složky Integrovaného záchranného systému. Přesto mě jedna věc v závěru roku nečekaně zaskočila. Zastupitelstvo neschválilo dar organizaci Women for women jeden milion korun na teplé obědy pro děti z chudých rodin. Ústecký kraj se nepřipojil k ministerskému projektu a přišel s vlastní iniciativou. Zde mohli na oběd dosáhnout i děti samoživitelek a samoživitelů, kteří pracují za nízkou mzdu. Zastupitelstvo se pravděpodobně v tomto roce k problému vrátí. I když je další možnost. Organizaci vede paní Tykačová a pan Tykač je spolumajitelem těžební společnosti na Mostecku. Od ní dostává kraj významnou podporu, ta by mohla jít místo kraji přímo Women for women a stovky dětí by se najedly. Právě při tomto hlasování se naplnilo ono okřídlené Sytý hladovému nevěří.
V oblasti zahraničních vztahu pokračovala aktivita Ústeckého kraje. Zastupitelstvo schválilo memoranda o spolupráci s vládou srbské samosprávné oblastí Vojvodina a také Zakarpatskou oblastí, která má sídlo na slovenských hranicích v Užhorodu. Pokračovaly rozsáhlé kontakty s okresem Ostróda v Polsku. Zde došlo i na fotbalové zápasy fotbalových akademii, které se hrály v Roudnici nad Labem a Ústí nad Labem. Mírně úspěšnější byli kluci z teplické akademie FAČR. Krajské volby přinesly změnu ve vedení Žilinského samosprávného kraje. První slovenskou župankou, tedy předsedkyní samosprávného kraje, se stala Erika Jurinová. První dopisy, které jsme si vyměnili, se minuly. Proto potěšilo, že oba obsahovaly maximální snahu o rozšíření dnes stagnující spolupráce. V závěru roku navštívila náš kraj početná delegace jihovietnamské provincie Kieng Giang vedená místopředsedou vlády. Provincie má maximální zájem o spolupráci. A počátkem října navštívil kraj prezident republiky Miloš Zeman. Byla to jeho poslední návštěva v tomto funkčním období. A věřím, že jste se zamysleli nad jeho vánočním projevem. Nejen proto, že ho pronesl z hlavy.
Co nás čeká letos? Budeme si připomínat 100 let od vzniku Československa a také 100 let od Rumburské vzpoury. V kraji proběhne řada akcí a přípravy se již rozjíždějí. Nabídku spolupráce dostane Žilinský kraj i Zakarpatí. Hned po Novém roce nás čeká první kolo prezidentských voleb. Počet kandidátů velký, ale výběr? Budeme volit toho svého. Jinak bude pokračovat výstavba olympijského centra Labe arény v Račicích a proběhnou desítky akcí v rámci programu Rodinné stříbro. A co nás čeká v KSČM? Máme za sebou výroční schůze do úrovně měst. Pokud si nechceme lhát sami sobě, tak žádná sláva. Přežívá stereotyp, stejná usnesení o mobilizaci a projednání a rozpracování usnesení. Výsledkem těchto jednání bude výsledek v komunálních volbách. Na kandidátkách se již pracuje od počátku roku. Ale ani ty nemohou být stále opisované. Čeká nás okresní konference, zvolíme si vedení a delegáty na kraj a na sjezd. Budu se ještě jedno volební období ucházet o post předsedy krajského výboru KSČM. Sjezd proběhne, to je již jisté. Ale proč si kazit počátek roku pro někoho zbytečnými úvahami.
Přeji Vám všem v roce 2018 hlavně zdraví, chuť nejen do stranické práce, snažte se držet mého nad nikoho se nepovyšuj a před nikým se neponižuj. Platí to, věřte. A kdo dostane důvěru jet na sjezd, musí vědět proč tam jede a s čím tam jede. Jinak to je zbytečných 150 km tam i zpět. Hezký rok 2018.

Oldřich Bubeníček

PO PORÁŽCE VE VELKÝCH VOLBÁCH ZKUSME ZABODOVAT V KOMUNÁLNÍCH A SENÁTNÍCH

OB 2017

V sobotu bylo mlhavo, nic hezkého na pohled. Dlouho jsem zvažoval, zda se pojedu podívat na zasedání ÚV KSČM.  Nakonec jsem dal přednost vnučce a strávili jsme spolu nádherné dopoledne při vánočních nákup. Dokonce jsme si dali v neděli opakování, bylo to fajn. Pohled do pondělních Haló novin mě ujistil, že je vše již v pořádku. Z listopadového zasedání po volbách bylo jen několik řádků. To se ještě ozývali kritici. Nyní již jednota strany a lidu opět fungovala. V našem deníku jsem našel obsáhlé zpravodajství. Návrh z Ústeckého kraje, aby sjezd byl mimořádný a dvoudenní, byl smeten ze stolu. Hlasovalo pro 17 statečných. Proč návrh? Mimořádný by musel být již v únoru a mohl mít jen několik důležitých bodů. Dvoudenní proto, že při jednodenním se nikam nedostaneme. Dlouhou dobu se budou probírat procedurální otázky, bude se diskutovat o programu, bude se dlouho diskutovat o výsledku voleb. Přitom, ten se dá shrnout rychle, propadák. A než se dostane k bodu kádrové změny, vedení strany, bude večer a zjistíme, že sál máme pronajatý jen do určité doby. V dubnu se již nic nezmění, bude dýchat jaro, od voleb bude daleko, poslanecký klub se pochlubí, co dokázal, kolik i v malém počtu dostal funkcí. A kdyby náhodou došlo ke změnám, sice tomu již nevěřím, tak nám vzniknou dvě centra. Jedno v Politických vězňů a druhé ve Sněmovní ulici. Mám obavu, že budeme pokračovat ve slovenském stylu, méně a stále méně. Nezbývá než věřit, že jsem mimo realitu.

Za rok máme dávno po komunálních volbách, v našem okrese i senátních. Nebude to jednoduché, vidím to v Bílině. Opozice tvrdě útočí a tlak se bude stupňovat. Je to věc nejen našich zastupitelů, ale i MV KSČM. Jsem neuvolněným starostou, byla to podmínka vzniku koalice. Ale po městské konferenci strany se dozvím, že to není vhodné a měl bych odstoupit. Po dvaceti letech, kdy komunální volby v Bílině vyhráváme a poprvé jsme to zúročili.   Počkám, zda o tom bude jednat nový místní výbor. Ještě důležitější bude příprava nové kandidátky, přípravu musí místní výbor založit okamžitě, stejně tak v dalších městech a obcích, kde kandidujeme. Máme na to šest měsíců. Léto nemůžeme počítat.  Pokud chceme uspět, tak kandidátky musí být kvalitní. Potřebujeme lidi šikovné, vzdělané, dlouholetá praxe může vysokou školu nahradit. Jazyky v komunální sféře nejsou tak potřebné. Na kraji vidím, že to je handicap.  Ona i ta chybějící vysoká škola je na kraji handicap. Komunální kandidátka má výhodu, že tam jsou potřeba vyučení, maturanti i ti s diplomem. Pokud se uspěje, tak potom záleží, aby vznikl dobrý klub, který si dokáže pomoci. Kde jsou doby, kdy jsme měli starosty a řadu místostarostů. To může v příštím roce napravit. Hezké by bylo udržet pozice, které máme a dokázat se prosadit i tam, kde dosud nejsme ve vedení. A třeba s novými lidmi, které na kandidátky získáme.

Jinak Vám všem přeji krásné Vánoce, v klidu, míru a pohodě. A do toho nového roku zdraví, štěstí a spokojenost. A zkusme ty komunální a senátní volby zvládnout úspěšně.

                                                                                Oldřich Bubeníček