KSČM - Ústeckého kraje. KSČM - centrální.

POTŘEBUJÍ KOMUNISTÉ MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCI?

Asymetrie a nerovnost vývoje mezi členskými státy EU se prohlubuje. EU sama se nachází v krizi a čelí velkým problémům. Pracující jsou vystaveni neplnohodnotné práci, sociální nejistotě, nerovnostem, chudobě a jejich mzdy i penze jsou pod stálým tlakem, stejně jako jejich práva. Lidé, a zejména mládež poznávají nezaměstnanost, jsou nuceni k ekonomické migraci. Zhoršuje se přístup ke školství zdraví i bydlení. Tato realita je výrazem zintenzivnění politiky exploatace a chudnutí. Evropská unie, její vládnoucí třídy a síly, které ji reprezentují, nemohou nadále zakrýt rostoucí sociální napětí a jejich politiky – aplikace tezí neoliberalismu v ekonomice, nedemokratické a centralizované struktury jejího fungování, militarizace a intervencionismus v mezinárodních vztazích.
Realita, se kterou se lid v našich zemích setkává je velmi odlišná od deklarací a slibů EU a sil, které ji řídí.
Místo prosperity počítají národy Evropy nezaměstnané, bezdomovce a chudé na milióny. Zároveň miliardy euro jsou použity na sanování bank. Veřejné služby a podniky jsou privatizovány. Sociální zboží je obchodováno. Bankovní ztráty jsou transformovány na veřejný dluh, který nesou na svých bedrech pracující.
Sjednoťme síly, zesilme boj. Komunisté, pokrokáři, anti-kapitalisté, anti-liberálové, anti-neoliberálové, levicové a ekologické síly, které společně podepsaly výzvu z 10.01.2019 k volbám do Evropského parlamentu konstatují, že tyto volby jsou významnou možností posílit náš boj za lepší budoucnost našich zemí a kontinuitu levicových snah.
Chceme Evropu sociálních práv, která slouží těm, kteří vyrábějí a řídí ekonomiku, tedy pracujících lidí. Evropu, která zajišťuje stálé stabilní, plnohodnotné zaměstnání všem, která obnoví a dále prohloubí sociální práva. Evropu, která brání a podporuje veřejné služby. Evropu, která zajišťuje právo na výchovu a práci pro mladou generaci a slušný standart žití pro staré a zranitelné sociální skupiny. Evropu, která obnoví a rozšíří sociální infrastruktury, poskytne podporu rodinám, dětem a hendikepovaným. Evropu ekonomickou, sociální. Evropu ekologicky udržitelného pokroku, zajišťující postupné sbližování mezi různými zeměmi. Tolik ze společné výzvy pro volby do EP 2019 za Evropu dělníků a národů.
Mezinárodní spolupráce je logickým závěrem všech programů skutečně levicových politických stran. To nám jasně ukazují i závěry 5. a 9. sjezdu KSČ. Vyplývá to ze společného programového základu komunistických stran, který lze ve stručnosti shrnout do dvou tezí.
1. Boj za mírové řešení všech sporů v mezinárodních vztazích a odzbrojení.
2. Sociální program v nejširším slova smyslu.
Pokud chceme tento program realizovat, bylo by naivní se domnívat, že je to možné v případě vítězství levicových sil v některé z malých zemí světa. Naopak v případě dostatečně velkých celků, například velikosti EU, můžeme o podobném programu uvažovat. K tomu ovšem potřebujeme elementární jednotu levicových sil jednotlivých zemí, které budou schopny překonat rozdílné pohledy na řadu aspektů konkrétního politického programu. Určitým zárodkem takového překonání je praktická mezinárodní spolupráce zdola na straně jedné a prohlášení deklarující společné cíle při různých významných příležitostech, která připravují mezinárodní porady levicových stran na straně druhé.
Jedním z mnoha znaků, jimiž se skutečné levicové strany odlišují od ostatních, je jejich spolupráce, naproti tomu strany pravicové či populistické o vzájemnou mezinárodní spolupráci nestojí, neboť většinou bývá v přímém rozporu s jejich nacionalistickými tendencemi či zájmovými rozpory.
Pokud jde o společné deklarace, potom 10.01.2019 deklarovalo ve společné výzvě otevřené pro další levicové subjekty 20 levicových stran snahu pracovat společně k posílení skupiny sjednocené levice v budoucím Evropském parlamentu. Jistě se nejedná o první výzvu tohoto druhu a dosavadní existence poslanecké skupiny GUE – NGL v EP ukazuje, že přes všechny problémy taková spolupráce je možná, a to už od roku 1979.
Spolupráce zdola, o kterou se dlouhodobě snaží skupina levicových stran mezi Slovinskem, Rakouskem a Itálií je jedním z příkladů hodných následování. Ve střední Evropě již 19. rok zástupci levicových stran z různých regionů ČR, Německa a Slovenska rozvíjejí takovou praktickou spolupráci a přitom zkoušejí zapojit do společných aktivit i subjekty z dalších zemí EU. Několik let se nadějně rozvíjela spolupráce s jednou z organizací Francouzské komunistické strany z oblasti Paříže, několik let jsme úspěšně zkoušeli zapojit i levicové subjekty z Polska či ze Španělska. Při několika příležitostech se zúčastnili společných akcí i jednotlivci z jiných zemí.
Stálé fórum evropské levice-regionů SFEL ve své činnosti realizuje každoročně řadu akcí, které jsou ve shodě s levicovým programem našich stran. To jsou KSČM, DKP, KPD, die Linke a KSS. Několik let byla navíc v platnosti smlouva o spolupráci klubů zastupitelů KSČM Libereckého, Ústeckého a Karlovarského kraje, klubů zastupitelů Linke ze Saska a Branibor a klubu zastupitelů SLD z vojvodství Dolní Slezsko a Zielona Góra. Bohužel se tato spolupráce dlouhodobě neudržela, ale SFEL-R ve své práci pokračuje a nadále organizuje některé tradiční akce. Jde o účast na lednové manifestaci v Berlíně – vzpomínce na zavraždění Rosy Luxemburkové a Karla Liebknechta, společnou oslavu MDŽ, společnou účast na velikonočních pochodech proti americkým vojenským základnám v Německu. Každoroční Europacamp organizujeme střídavě v ČR, Německu a Slovensku s tím, že jeho součástí je vždy diskuze k zásadním politickým otázkám.
Domnívám se, že tyto aktivity zdola jsou velmi důležité a mají potenciál získávat pro levicové myšlenky další stoupence. Ty totiž nezískáme tím, že lidé budou číst sebepropracovanější výzvy. Získat je můžeme pouze zcela konkrétní aktivitou, jež bude spojovat politickou práci s poznáváním nových míst.
Pro politické diskuze se snažíme angažovat nejen vedoucí funkcionáře členských stran, ale i další levicové osobnosti. Jsme si vědomi, že jedině přitažlivá témata a zajímavé podání mohou přispět k povzbuzení účastníků v dalším plnění úkolů levice. K takovým zajímavým příležitostem patří boj proti radarové základně v ČR, snaha o obnovení památníku Ernsta Thälmanna u Berlína či podpora hnutí proti americkým základnám v celé Evropě. Úspěšně jsme se podíleli i na blokování každoročního pochodu neonacistů 13. února v Drážďanech. Této aktivitě extrémní pravice se nám podařilo zabránit. Pojďme společně po této cestě dál!

Jaromír Kohlíček

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *