Využil jsem pozvání ZO mladých KSČM Litoměřice a v sobotu 2. 7. jsme se s manželkou vypravili do Třebušína dle návodu z pozvánky. Po zaparkování vozidla jsme se vypravili na vrchol Kalicha po polní a lesní cestě. Místo pro mne nebylo cizí, protože jsem nedávno, asi před 60 lety, přes tento vrcholek chodíval na 100 km výletech. Navíc to bývalo v nočních hodinách kolem skály po úzké stezce na další kopec Sedlo, protože se vycházelo pravidelně ve 22 hod.
Musím se nyní přiznat, že jsem tenkrát nevěděl, že je Kalich ruina hradu, který postavil Jan Žižka se svými věrnými za jediný rok, přičemž kousek dál je další zřícenina hradu Panna, který tehdy postavili katolíci, již ale za delší dobu výstavby. Moc tomu ještě neodpovídalo a nic o tom v podstatě nikdo neřekl. Informace jsem se dozvěděl až dnes na výletu z úst Hynka Veselého, předsedy spolku Hradů Českého Středohoří, který nám poutavým způsobem přiblížil historii i současné dění kolem celého objektu. Dnes je totiž již přizpůsobený areál původním obrysům hradu z místního materiálu zlomků skály a pro dnešek nechyběla ani vyvěšená jakási historická vlajka. Po seznámení s historií nám starostka obce Třebušín přiblížila vše kolem současných úprav a finanční náročnosti, kterou vyžadují práce. Na vrchol vede pouze obyčejná polní a následně lesní cesta, která v zimních měsících je jistě poměrně riziková. Vše vyžaduje nadšení, bez něhož by se vybudované dílo nedalo realizovat. Vyvrcholením bylo odhalení pamětní desky na dnešní akci. Nechyběla ani možnost koupit si občerstvení od místních dobrovolníků, kteří je tam přivezli vlastním vozidlem. Po projevech a seznámení se vším co bylo ke Kalichu možno říci, se postupně všichni rozcházeli zpět do vesnice, kde se připravoval celodenní „Jarmark“ se vším všudy jako jsou prodejní stánky, houpačky, kolotoče, hudba atd. Chybí mi jen informace o množství osob na vrcholku, protože byli roztroušeni po celém objektu, včetně velikého množství dětí s rodiči.
Zde jsme se poptali, podle vzhledu mladších ročníků, kde se nalézá osada Řepčice, kam jsme vlastně byli zváni na pokračování akce Výšlap na Kalich. Nikoho jsme tu totiž neznali a nikdo další akci nepublikoval. Nebyl to problém, protože to bylo jen asi 2 km severně na Ústí a ptali jsme se náhodně spolupořadatele setkání ZO mladých KSČM, v jehož soukromé chalupě se pokračování plánovalo. Až našim příchodem, a i našim přispěním, se postavilo provizorní shromaždiště v přírodě ze skládacích stolků a lavic. Nechyběl ani moderní skládací přístřešek, jehož jednoduché postavení nás přímo fascinovalo. Zapálit ohniště na opékaní buřtů bylo dílem okamžiku, neboť suchých větví bylo k dispozici habaděj. Byli jsme pohoštění dobrou klasickou bramborovou polévkou, a protože jsme si dle pozvánky přinesli s sebou i buřty, tyto jsme si na ohništi sami opekli. Už v těchto okamžicích se rozjel, jak jsme to nazývali kdysi, potlach. Všichni zavzpomínali a vyprávěli o minulosti. Podle toho, že nás bylo asi zhruba pouze 15 a k tomu i nezbytné děti, chápeme i lítosti nad tím, že vloni se tu sešlo více než 40 mladých. Letos bylo jistě celé ovlivněno zdejším „Jarmarkem“ včetně hlasité hudebního projevu z reproduktorů. Přesto zbyl čas i na hodnocení předvolební přípravy v kraji. Na závěr jsme si udělali snímek přítomných na památku s plakátem KSČM a pokud nám bude zaslán, dodatečně jej ke zprávě přidáme
Zde jsme se poptali, podle vzhledu mladších ročníků, kde se nalézá osada Řepčice, kam jsme vlastně byli zváni na pokračování akce Výšlap na Kalich. Nikoho jsme tu totiž neznali a nikdo další akci nepublikoval. Nebyl to problém, protože to bylo jen asi 2 km severně na Ústí a ptali jsme se náhodně spolupořadatele setkání ZO mladých KSČM, v jehož soukromé chalupě se pokračování plánovalo. Až našim příchodem, a i našim přispěním, se postavilo provizorní shromaždiště v přírodě ze skládacích stolků a lavic. Nechyběl ani moderní skládací přístřešek, jehož jednoduché postavení nás přímo fascinovalo. Zapálit ohniště na opékaní buřtů bylo dílem okamžiku, neboť suchých větví bylo k dispozici habaděj. Byli jsme pohoštění dobrou klasickou bramborovou polévkou, a protože jsme si dle pozvánky přinesli s sebou i buřty, tyto jsme si na ohništi sami opekli. Už v těchto okamžicích se rozjel, jak jsme to nazývali kdysi, potlach. Všichni zavzpomínali a vyprávěli o minulosti. Podle toho, že nás bylo asi zhruba pouze 15 a k tomu i nezbytné děti, chápeme i lítosti nad tím, že vloni se tu sešlo více než 40 mladých. Letos bylo jistě celé ovlivněno zdejším „Jarmarkem“ včetně hlasité hudebního projevu z reproduktorů. Přesto zbyl čas i na hodnocení předvolební přípravy v kraji. Na závěr jsme si udělali snímek přítomných na památku s plakátem KSČM a pokud nám bude zaslán, dodatečně jej ke zprávě přidáme
Sepsali Růžena a Alois Kittlovi Teplice
