převzato z Haló novin 8. 12. 2020
Po dlouhé těžké nemoci zemřel v neděli 6. prosince ve věku 67 let Ing. Jaromír Kohlíček, CSc., někdejší europoslanec a poslanec Poslanecké sněmovny PČR. Byl členem ÚV KSČM, předsedou Městského výboru KSČM Teplice, zastupitelem Ústeckého kraje a města Teplice. Komunistické, antifašistické a vlastenecké hnutí v něm ztrácejí významnou osobnost.
»Dovolte mi vyjádřit upřímnou soustrast rodině, přátelům, známým i spolupracovníkům u příležitosti úmrtí Jaromíra Kohlíčka. Zachovejme si ve své mysli vzpomínku na přátelského a velmi pracovitého člověka. Vzpomínejme s úctou,« uvedla Miloslava Vostrá, předsedkyně rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny.
»Jak na Teplicku, které bylo jeho srdeční záležitostí, tak v KSČM na něho budeme vzpomínat jen v dobrém. Je to velká škoda, že nás opustil, a v takovém věku. Byl to velký sportovec a optimista,« reagoval na Kohlíčkovo úmrtí bývalý hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček.
Jaromír Kohlíček byl ve své původní profesi ředitelem sklárny (absolvoval Vysokou školu chemicko-technologickou) a společenské změny po listopadu 1989 ho nasměrovaly do politiky. V letech 1998-2004 působil jako poslanec Poslanecké sněmovny. V roce 2004 byl zvolen europoslancem, pracoval ve výboru pro dopravu a turistiku. Členem Evropského parlamentu byl – s dvouletou přestávkou – do roku 2019. V roce 2014 totiž mandát neobhájil, ale po úmrtí kolegy europoslance Miloslava Ransdorfa jej nahradil a dokončil jeho volební období.
Byl »fajn chlap«
Souběžně s těmito funkcemi byl Jaromír Kohlíček aktivní ve veřejném životě a politické práci v České republice. Byl znám tím, že spolupracoval s bezpočtem spolků a organizací, neodmítal jejich pozvání na besedy, přednášky, semináře a konference, ani na sportovní akce. Měl rád cyklistiku, turistiku a také se angažoval v klubech vojenské historie. Pracoval intenzivně na spolupráci s německými sousedy, bojoval za záchranu kultury a jazyka Lužických Srbů. Při této práci zúročil své skvělé znalosti němčiny, často na akcích zaskakoval jako tlumočník.
Jako bojovník za odzbrojení se účastnil bojů proti americkému radaru v Brdech, mírových Velikonočních pochodů německé levice, jezdil na berlínské manifestace k výročí zavraždění Rosy Luxemburgové a Karla Liebknechta, účastnil se antifašistických manifestací v Drážďanech. Propagoval mírový odkaz pražské rodačky Berthy von Suttnerové, o níž často hovořil i při svých zahraničních cestách. Žel, na vydání nového překladu Suttnerové knihy Složte zbraně! se již nestihl podílet.
Kohlíček spolupracoval s organizacemi sdružujícími antifašisty, neboť obhajoba historické pravdy vážící se k výsledkům a průběhu druhé světové války a k českým dějinám pro něho byla samozřejmostí, a činil tak doma i v zahraničí. Právě jako »pracovitého, obětavého člověka, kolegu, kamaráda, velkého vlastence, který všem obětavě pomáhal, nezlomného bojovníka za historickou pravdu, člověka oddaného životu, rodině a společnosti za pravdu, život v míru a poctivé práci« jej vylíčili v kondolenci předseda a místopředsedové Národní rady KČP Gustav Janáček, Jaroslav Hudec a Marie Hanischová.
»S velikou bolestí v srdci jsem přijal další smutnou zprávu v závěru letošního blbého roku – tentokrát o odchodu vzácného přítele a velkého podporovatele našeho sdružení. Určitě mohu s čistým svědomím za všechny členy trochu lidově vzkázat: Jaromíre, zůstáváš stále s námi, seš fajn chlap!« uvedl předseda Vlasteneckého sdružení antifašistů ČR Zbyšek Kupský.
Muž širokého rozhledu
Přestože byl zorientovaný v širokém rejstříku otázek a témat, mainstreamová média ho míjela. »Měl velice široký rozhled, uměl se ve světě pohybovat. Ostatně ovládal několik světových jazyků,« zavzpomínal historik Emil Voráček, který připomněl i Kohlíčkovu aktivní spolupráci s německou nadací Rosa Luxemburg Stiftung, jejichž konferencí k historickým otázkám v Berlíně se společně účastnili. Europoslancem nebyl papírově, měl mezinárodní přesah, dodal Voráček.
»Skvělý průmyslový manažer a rytíř bez bázně a hany v politice. S panoramatickým rozhledem a darem rozrážet bariéry i v pěti cizích jazycích.« Tak si bude Jaromíra Kohlíčka pamatovat publicista a historik, někdejší místopředseda ÚV KSČM Josef Skála. »Tohle vše ztrácíme v Jardovi Kohlíčkovi. Kamarádovi, na nějž bylo absolutní spolehnutí.«
Skokan
Jaromír Kohlíček byl v letošních říjnových krajských volbách zvolen do Zastupitelstva Ústeckého kraje, slib na ustavujícím zasedání již nestihl. »Jsem v našem kraji jedním ze ‚skokanů‘, který je zvolen. To je snad jediná radost, kterou mám z těchto voleb,« přiznal v rozhovoru pro náš list, který poskytl ještě po krajských volbách. Jeho místo zaujme další zvolený zastupitel Tomáš Zíka. »Moc mě mrzí, že získám mandát zastupitele Ústeckého kraje za těchto smutných okolností,« svěřil se Haló novinám.
Jaromír Kohlíček byl optimistou do poslední chvíle. V polovině listopadu autorce těchto řádků napsal, že nepatrně cvičí, má povolený notebook a »tělo zatím funguje, hlava také«. Připouštěl, že se léčit bude dlouho, ale že »to rozcvičí«…
(mh)
Napsat komentář