Komunistická internacionála byla založena před 100 lety. Její první kongres začal v Moskvě za účasti 52 delegátů z různých zemí světa. Protože jedním ze zásadních podnětů při jejím založení bylo ostudné selhání stran 2. Internacionály při vypuknutí války je logické, že už na prvním kongresu byla otázka détente (mírového soužití). A zde se dostáváme k jádru problému tohoto světa. Mírové soužití bez mezinárodní spolupráce je záležitostí zcela iluzorní.
V programu dalších kongresů se postupně objevují témata „jednotné fronty“ a po nástupu Mussoliniho k moci boj proti fašismu..
Po celou dobu trvání pracovali v EK i Čechoslováci.. Některá jména dodnes známe (B. Šmeral, K. Kreibich), jiná jsou skrytá v zapomnění (Břetislav Hůla, Edmund Burian, Alois Neurath, Filip Dobrovolný).
Samozřejmou součástí práce KI byla celou dobu její existence otázka odborů Revolučních – rudých odborů.
Co z odkazu KI můžeme dnes využít? Svět se zásadně změnil, přesto spolupráce odborů je jedním z cenných témat pro mezinárodní spolupráci – ať už jde o nadnárodní podniky či sektorové vyjednávání. Pokud jde o bývalé velké komunistické strany, je Portugalsko v Evropě jednou z mála světlých výjimek. Jednociferné výsledky na hranici volitelnosti k vládnímu angažmá nepovedou.
Úměrně síle komunistů v jednotlivých místech se ovšem v situaci, kdy spolupráce na nejvyšší úrovni je volební silou stran velmi omezená, nabízí se možnost spolupráce zdola. Tato spolupráce ve střední Evropě má letité tradice. Vždy se do ní zapojovali Češi, Němci, Poláci a Slováci. Pokusy zatáhnou do spolupráce i další stranické skupiny narážejí zpravidla na problémy vzdálenosti (a tedy nákladů Francie, Španělsko) a jazykové (Maďarsko). Vše se dá jistě překonat a pro téma této konference je zásadní PROGRAM společných aktivit.
V návaznosti na program KI jde především o boj za mír, proti cizím základnám na území Evropy,výměnu zkušeností členů zastupitelských sborů a politické diskuse, které přispívají k přijetí realistických stanovisek jednotlivých zúčastněných skupin v zúčastněných levicových stranách. Často diskutujeme – mnohdy velmi vehementně – nejen na téma výsledky voleb, řešení problémů komunální politiky a směřování Evropské levicové strany. Nevyhýbáme se ani ostré diskusi o problematice migrace či stanovisku k současné Evropské Unii.
Mimochodem – asi málo teoretiků si vezme domů migranty, kteří chtějí žít „neevropsky“ a jeho vlastní rodinu k tomu uzpůsobit. Podobně si jen obtížně v dnešním světě dokážeme představit projekt systémové změny v měřítku menším, než je dnešní EU. Výsledky spolupráce ukazují užitečnost takové činnosti. 20 let je velmi plodná tradice. Velikonoční pochody, demonstrace levice v Berlíně, společné MDŽ a Eurokemp s dikusemi jako vyvrcholení činnosti naší spolupráce, Stálého fora Evropské levice – regionů. To jsou tradiční prvky programu. Blíží se hospodářská krize a právě mezinárodní spolupráce „zdola“ pomáhá probrat správné argumenty. Kéž by byly výsledky využity při tvorbě přitažlivého programu nejen v KSČM!!
V Teplicích 11. 10. 2019 Jaromír Kohlíček