Rozhovor Haló novin s europoslancem Jaromírem Kohlíčkem, kandidátem KSČM na primátora Teplic
Zaznamenali jsme druhé dějství britské kauzy »novičok«. Vy jste se velmi nevšedně vyjádřil již k prvnímu případu údajného použití této látky na otce a dceru Skripalovy – totiž, že v jejich případě nemohlo jít o novičok, jinak by zemřeli. Můžete, prosím, uvést, z čeho plynou vaše chemické znalosti?
V osmé třídě se mi moc líbila chemie. Na střední všeobecně vzdělávací škole v Mariánských Lázních jsme s naší třídní profesorkou Divíškovou dělali odpolední chemická praktika. Sám jsem doma měl náznak chemické laboratoře a samozřejmě zkoušel vyrábět jednoduché třaskaviny, vyvíjel chlór a ve druhém ročníku skončil na čtvrtém místě chemické olympiády v Západočeském kraji.
Na VŠCHT Praha jsem byl ke studiu přijat bez přijímacích zkoušek a jsem absolventem fakulty chemické technologie, katedry technologie silikátů.
A kde jste chemii prakticky používal? Při jaké vaší profesi?
Na vojně jsem byl velitelem čety radiačního a chemického průzkumu, »své« vojáky jsem si sám vycvičil a pochopitelně jsme zde detekovali i různé typy chemických látek. Na vojenských cvičeních jsem mimo jiné školil ostatní záložáky. Mimochodem vojenskou službu jsem začínal v Liberci, kde jsou dodnes naši armádní chemici.
Ve sklárnách, kde jsem byl ředitelem, je jedním z důležitých parametrů při výrobě skla chemické složení surovin a reakce při tavení a zušlechťování skla. Důležité jsou také oxidačně-redukční poměry ve sklovině a v atmosféře v peci. Rovněž při výrobě a použití žáruvzdorných materiálů se člověk setkává s chemickými reakcemi na každém kroku. Také při tavení oceli a při výrobě porcelánu je nutné vědět něco o chemii a fyzikální chemii (J. Kohlíček byl také ředitelem ocelárny – pozn. aut.). Některé znalosti z tohoto rozsáhlého oboru tedy používám v průběhu celého života.
Příběh Skripalových známe, oba přežili. Jenže žena z dvojice Britů z městečka Amesbury zemřela. Čím byla zasažena?
Organofosfáty, mezi které novičok patří, jsou látky působící velmi rychle, a to již v nepatrných dávkách. Většinou nejsou příliš stabilní a zvláště vlhké prostředí přispívá k jejich rychlé likvidaci. Proto mi bylo divné, že oba dva zasažení v prvním případě přežili více než několik minut. Samozřejmě – moderní otravné látky mohou mít jiný průběh otravy a jednou z takových látek se důkladně zabývali i britští a američtí výzkumníci. Úkolem bylo paralyzovat člověka na určitou dobu. Protože tyto látky byly vyvíjeny, testovány a připravovány k použití mimo jiné ve Velké Británii, potom se logicky nabízí podezření na únik těchto látek z laboratoří. Ať už chtěný, nebo nechtěný. Každopádně látky této skupiny jsou velmi jedovaté v nepatrných množstvích a jejich vynesení z laboratoře je velkým hazardem.
Pokud by byl kdokoli potřísněn novičokem, jeho životnost by se pohybovala v řádu minut. Proto je málo pravděpodobné, že v nalezené ampuli byl skutečně novičok.
Jak daleko je laboratoř Porton Down od Salisbury a Amesbury? Hraje tato laboratoř nějakou roli v kauzách »novičok«?
Laboratoř Porton Down (Porton Down Protected Area) tvoří s městy Salisbury a Amesbury trojúhelník s délkou strany 5-7 km. Tato laboratoř testuje mimo jiné nejrůznější otravné látky, a proto je musí alespoň v malých množstvích i vyrobit. I sebelepší kontrolní systém nezaručí stoprocentně, že se látky z laboratoří nemohou dostat ven. Tím neříkám vůbec, že někdo takovou látku z laboratoře vynesl. Tajné služby jistě nejlépe vědí, jak vzorky takových látek distribuovat. Mimochodem kousek od zakázaného prostoru Porton Down se nalézá také letiště.
Zajímavé je, že ačkoliv v prvním okamžiku po objevení se oné druhé kauzy britská premiérka a ministr vnitra vystartovali na Rusko, že se má vyjádřit, co o incidentu ví, následující den svou ostrou rétoriku zbrzdili. Pochopili, že pokřikovat bez důkazů nelze?
Politici Velké Británie se v nedávné minulosti několikrát předvedli v zahraničně-politických otázkách jako zcela neinformovaní laici. V české (československé) historii víme, že krásným příkladem takového politika před druhou světovou válkou byl při návštěvě tehdejšího Československa lord Runciman. Po mnichovské dohodě Neville Chamberlain prohlásil na letišti k novinářům cosi trapného o míru. Tony Blair velmi zaníceně hovořil o chemických látkách v Iráku (nebyly nikdy po likvidaci režimu Saddáma Husajna nalezeny). V posledních letech se stává »dobrým zvykem«, že za všechno může Rusko, nejlépe osobně Putin. Přestože těch nedokázaných tvrzení už je hodně a i dnešní veřejnost už na ně začíná být alergická, podobná tvrzení zatím utichla.
Co říkáte výkřikům Donalda Trumpa na bruselském summitu NATO a jeho nátlaku na spojence, aby rostly výdaje na zbrojení snad až na čtyři procenta HDP?
Donald Trump slíbil před volbami podporu rozvoje průmyslu zaměstnanosti ve Spojených státech. Zbrojní výroba USA je největší na světě, ale i tamní zákonodárci potřebují zdůvodnění obrovských výdajů na armádu. K tomu se hodí hysterické reakce při jakémkoliv pokusu o teroristický čin, zdůrazňování nebezpečí jaderného programu v Íránu, obviňování Číny a Ruska z čehokoliv, a hlavně na základě těchto rétorických cvičení je to snaha donutit spojence k masivnímu nárůstu vojenských výdajů.
V prvé řadě by měl být nárůst vojenských výdajů zajištěn prostřednictvím rozsáhlých nákupů zbraní od výrobců ze Spojených států. Tomu také slouží předem objednané alianční zavázání Trumpa k předestření »jednotné pozice« paktu. Nad tyto základní teze se NATO bude snažit o užší spolupráci s EU a o další provokativní rozšiřování přítomnosti v bezprostřední blízkosti Ruska směr Pobaltí, včetně různých jízd obrněných transportérů přes střední Evropu. To bude pokračovat. Spolupráce s Ukrajinou a Gruzií je deklarována poměrně opatrně a pošilhávání po středoasijských republikách je skryto mimo zásadní deklarace. Závěry se poměrně málo zabývají iniciativou EU na podporu společného vývoje a výroby zbraní a zbraňových systémů států Evropské unie.
Měly v Evropském parlamentu ohlas protesty, které se konaly proti bruselskému summitu NATO? Mám na mysli protesty mírotvůrců proti růstu militarizace, rozšiřování NATO apod. Ostatně – toho českého protestu v Praze jste se zúčastnil.
Už tradičně proti summitům NATO a militarizaci protestují levicové a antimilitaristické organizace. Tak je tomu na celém světě a v Evropském parlamentu to platí rovněž. Do této skupiny lze zařadit naši poslaneckou skupinu GUE/NGL, zpravidla Zelené, část socialistů a sociálních demokratů i některé skupiny levicových liberálů, odpůrců EU a nacionalistů. Z tohoto výčtu je patrno, že jde o poměrně heterogenní skupinu, která má v různých zemích různě široké zázemí.
Demonstrace proti summitu NATO se kromě Prahy konala v desítkách měst napříč EU. Všude s mírovými antimilitaristickými hesly.
Jak hodnotíte závěry schůzky Trump–Putin v Helsinkách?
Schůzka v Helsinkách měla své předskokany v podobě poměrně rozsáhlých demonstrací jak proti Trumpovi či Putinovi osobně, tak proti politice USA a militarismu. Vlastní výsledky schůzky jsou zahaleny tajemnem, ale Trump ani tentokrát nezklamal. Prohlásil, že nevěří, že by ruské tajné služby měly snahu ovlivnit prezidentské volby v USA. Toto své tvrzení po hysterických reakcích širokého spektra rusofobních politiků v USA i Evropě zmírnil, ale o skutečně diskutovaných otázkách se moc nezmiňuje. Šlo jistě o Ukrajinu, Kavkaz, Blízký východ, Dálný východ, zejména KLDR a pravděpodobně i o trh s ropou a zemním plynem. Překvapivě velmi brzy po tomto setkání byla dohodnuta další schůzka, tentokrát v USA. To je dobré znamení.
Jste také předsedou Městského výboru KSČM v Teplicích. S čím jdete jako lídr kandidátky do komunálních voleb?
Rádi bychom prohloubili prvky komunálního socialismu, kterými jsou Teplice známy. Vyvážení odpadu zdarma je opatření, které nám zajišťuje poměrně čisté lesoparky v okolí města. Rádi bychom se zaměřili na sociální program a chceme pokračovat ve zvyšování kapacit školek (je připravena výstavba nové školky).
Zlepšení stavu bezpečnosti ve městě, podpora hasičů, zlepšení životního prostředí ve středu města i na sídlištích je v našem programu samozřejmě také. Najdete zde i zlepšení občanské vybavenosti města (dlouhodobě chybí koupaliště). V rámci plánu udržitelné mobility předpokládáme vytvoření sítě cyklotras a cyklostezek. V návaznosti na dokončení kruhového objezdu na Bílinské chceme vylepšovat dopravní infrastrukturu zejména v Řetenicích a v Trnovanech.
Teplice jsou specifické město – dlouholetý primátor Jaroslav Kubera, senátor za ODS, tak nějak patří k městskému inventáři. Máte chuť ho v komunálních volbách porazit? Je to možné vzhledem k rozložení politických sil?
Od dlouholetého starosty a pak primátora našeho města Kubery se liším v řadě věcí. Za prvé jde skutečně o chuť porazit jej ve volbách a dokázat, že i v Teplicích může být levicová nekuřácká radnice. Rozložení politických sil se postupně mění a ODS ani v našem městě už dávno nemá 50procentní podporu. Přibývá množství voličů, kteří si uvědomují, že jiné Teplice jsou možné.
Teplice jsou městem lázeňským, historickým, které musí být příznivé vůči pacientům a turistům, současně však ve městě žijí jeho běžní obyvatelé. Mají obě skupiny vše, co je třeba k příjemnému pobytu, respektive k životu ve městě?
Teplice stárnou a mění se jak věková, tak profesní struktura obyvatel. Změna nastala i u klientely lázní. Tomu musíme přizpůsobit rozvoj veřejných služeb. Město se dlouhodobě potýká s problémem nedořešených vztahů k nemovitostem. Dobře je to vidět nejen v Mlýnské ulici. Už řadu let je problémem využití rozsáhlé budovy hlavního nádraží.
U turistů i lázeňských hostů se vyskytují jiné potřeby než u zaměstnanců velkých průmyslových podniků, které jsou na území města a v jeho bezprostředním okolí, tj. na severu a na východě od centra města. Tyto rozdílné požadavky je třeba skloubit a uplatnit při tvorbě nového územního plánu Teplic.
Co navrhují tepličtí komunisté zlepšit, změnit?
O základních bodech našeho volebního programu se zmiňuji již v předchozích odpovědích, takže stručně: městská hromadná doprava má být levná, nejlépe zdarma, sociální podmínky a životní prostředí ve městě i vybavenost chceme výrazně zlepšit. Jiné Teplice jsou možné!
Monika HOŘENÍ