KSČM - Ústeckého kraje. KSČM - centrální.

BOSNA A HERCEGOVINA

poslanec EP Ing. Jaromír Kohlíček, CSc. na plenárním zasedání ve Štrasburku 13.2.2019

Bosna a Hercegovina je jednou z bývalých jugoslávských republik s nejsložitější strukturou obyvatelstva. Krom toho, že zde žije celé spektrum různých národností Balkánu, ustavila se v průběhu staletí zvláštní náboženská struktura obyvatel. Ve městech převládali muslimové, na venkově pravoslavní. V malém území na severovýchodě země žije tradičně obyvatelstvo vyznání katolického.
Takzvaní Srbové, takzvaní Bosňáci i takzvaní Chorvaté mluví, vesměs třemi dialekty společného jazyka, bez ohledu na náboženství. Po krvavé válce, podporované vnějšími silami, se na teritoriu ustavily dvě strukturní jednotky. Jedna z nich na severovýchodě – Republika Srbská a druhou pak je muslimsko – chorvatská federace.
Je pro mne zcela nepochopitelné, že Evropská unie se od začátku snaží tento stav změnit, bez ohledu na přání obyvatel země. Daytonská mírová dohoda přece stanoví určité postupy, a pro vyjednávání kterékoliv země o vstupu do Evropské unie není možné vyžadovat, jako součást vyjednávacích podmínek, změnu státoprávního uspořádání.
Bosna a Hercegovina má řadu problémů, které jsou daleko podstatnější pro život místních obyvatel. V prvé řadě jde o propojení energetických sítí se sousedními státy, zlepšení železniční a silniční infrastruktury a jasnou dohodu o pravidlech soužití s významnými sousedy, zejména se Srbskem a Chorvatskem.
Pokud jde o stálé nasazování psí hlavy vedení Republiky Srbské, zamlčování zločinů spáchaných při válce chorvatskými a muslimskými jednotkami, a to včetně tzv. masakru u Srebrenice, potom mne tyto snahy silně znepokojují.
Pomoc Evropské unie musí spočívat nejen v neustálém kladení nových požadavků, ale i v praktické spolupráci při rozvoji školství a institucí v sociální a zdravotní oblasti.
Vzhledem k nevyváženosti zprávy tedy nelze její znění podpořit.

Jaromír Kohlíček