KSČM - Ústeckého kraje. KSČM - centrální.

Archiv 1.čvrtletí

2012-03-30 DOBRÁ ZPRÁVA Z PRAHY
Oldřich Bubeníček
Bezpečnostní situace v Ústeckém kraji, nebo alespoň v pásu od Šluknova po Klášterec nad Ohří, není ideální. Proto zapůsobila jako hrom z čistého nebe zpráva, že kvůli škrtům v rozpočtu nebude zřízena slíbená speciální pořádková jednotka Policie ČR. Nyní se situace opět změnila a návštěva policejního prezidenta Petra Lessyho v Ústeckém kraji potvrdila, že se přece jen peníze najdou a jednotka zřízena bude. Sice nebude hned naplněna na plánovaný počet, ale ?lepší vrabec v hrsti než holub na střeše.? Pokud nepomáhá prevence, musí nastoupit represe. Drtivá většina občanů kraje zachovává základní principy občanského soužití, nemá nic společného s kriminalitou, a proto nemůže trpět od těch, kteří se základům slušnosti nemíní podřídit. A vůbec nerozhoduje, ke kterému etniku patří, zákony a obecní vyhlášky musí platit pro každého stejně. Proto vítám rozhodnutí policejního prezidenta dodržet slovo, a pro zřízení speciální pořádkové jednotky zajistit peníze. Po dlouhé době z Prahy dobrá zpráva.
2012-03-29 VŠE JE O LIDECH
Jitka Hanousková
zastupitel obce Újezdeček
Poslední březnový čtvrtek se již na 6. pracovním setkání v tomto volebním období sešli zastupitelé zvolení za KSČM z Teplicka. V úvodu se předseda Okresní rady členů zastupitelstev Antonín Kamenský pozastavil nad nízkou účastí. Je samozřejmé, že vždy někdo bude chybět z pracovních, rodinných či zdravotních důvodů, někdy se trefíme i do jednání některé zastupitelstva, tentokrát to byly Modlany, ale slušností by mělo být zvednout telefon nebo poslat e-m a omluvit se. A. Kamenský podal zastupitelům aktuální informaci k dokončení dálnice D8, neboť se jako místostarosta obce Bystřany zúčastnil téhož dne setkání představitelů státní správy a samosprávy k dané problematice. Jednání byl přítomen ministr dopravy i ředitel ŘSD. Žádné potěšující závěry jednání nepřineslo. 1. úsek D8 MÚK Lovosice ? MÚK Bílinka bude uveden do provozu až začátkem května. Celá D8 by měla být dokončena za 32 měsíců, pokud nevznese nikdo další námitky (ekologové). Navíc bude z důvodu výstavby protipovodňových opatření v Ústí nad Labem odkloněna doprava kamiony na objízdnou trasu přes Bořislav v délce cca 18 měsíců. Do diskuse k tomuto ožehavému tématu se zapojili všichni přítomní. Pozornost zastupitelů se následně obrátila k nosnému tématu setkání – úřady práce, veřejně prospěšné práce a veřejné práce. Všichni zúčastnění mají bohužel jen negativní zkušenosti s novým systémem. Není možné zaměstnat takové lidi, které by obec či město zaměstnat chtěli a ani početní požadavky nejsou akceptovány. Nevýhodou je i zaměstnávání VPP na pouhé tři měsíce, kdy se ani nestihnou zapracovat a jdou jinam. A to poslední VPP skončili k 31. 11. a teď teprve mají možnost samosprávy zaměstnat nové. Přítomní se shodli v tom, že pokud by nebyla tak mírná zima, nebylo by možné zajistit zimní údržbu komunikací. Místostarosta Novosedlic Milič Kočina si posteskl, že při výběrovém řízení z 20 lidí byl jen jeden ochotný v obci pracovat. Techniku vůbec nelze VPP svěřit a tak obce přistupují na zřizování vlastních malých technických služeb se zaměstnáním stálých pracovníků, kteří se o techniku starají. Že to stojí obce mnohem víc finančních prostředků, než kdyby mohli využívat VPP, nikdo nebere v potaz. Místostarosta Krupky Ing. Jaroslav Dubský potvrdil, že z nárokovaných 22 lidí jich dostali jen 10 a museli vzít úplně nové lidi, kteří se musí proškolit, zaplatit jim prohlídky. A navíc se obce musí starat o lidi na veřejných pracích, kteří jsou de facto z donucení a musí mít koordinátory. Obce na to jen a jen doplácí, efekt mizivý. Aby setkání nekončilo tak pesimisticky, hovořilo se „tradičně“ o odpadech. Nejen o komunálním odpadu, kde dělá lidem ze samosprávy vrásky na čele nový zákon o odpadech, ale vyměnili si zkušenosti se sběrnými dvory a svozem velkoobjemového odpadu. Na úplný závěr pozval místostarosta Bystřany A. Kamenský zastupitele na jarní předváděcí akci komunální a zahradní techniky, kterou obec připravila na 26. duben před ZŠ od 9 do 15 h. Příští setkání zastupitelů se uskuteční v červnu a věříme, že za většího zájmu.
2012-03-20 MILAN SEČANSKÝ ZPÍVAL ŽENÁM
Oldřich Bubeníček
To bylo finále, tak by se dala nazvat poslední akce k MDŽ na Teplicku. V kulturním domě Fontána v Bílině se v již netradičním termínu sešly téměř tři stovky účastníků a ženám se rozdaly dvě stovky karafiátů. Jako každoročně v úvodu zarecitovaly a zazpívaly děti z mateřské školy Švabinského a se svým vystoupením aerobiku se představila populární skupina Cvrčci z Domu dětí a mládeže. Potom ženám popřál senátní kandidát KSČM Jaroslav Dubský, který se tak poprvé představil v Bílině. Přítomné seznámil se svojí vizí volební kampaně a cíle, kterého chce dosáhnout. Ženám popřál i europoslanec Jaromír Kohlíček. S velkým úspěchem se setkala půl hodinka operního zpěváka Milana Sečanského, který nyní vystupuje v Českých Budějovicích. V rámci bílinských MDŽ to bylo něco nového. Na závěr úvodní části ženám popřál krajský a bílinský zastupitel Oldřich Bubeníček, který společenskou akci uváděl. Potom již dostala slovo Malá muzika z Chomutova, která hrála k tanci a poslechu. Nechyběla také tradiční bohatá tombola, kde při losování Bubeníčkovi asistoval, také již tradičně, student Podkrušnohorského gymnázia Daniel Špička. Všichni se dobře bavili a rozcházeli se až před půlnocí. Pořadatelem byl MV KSČM a Klub bílinských zastupitelů KSČM.
2012-03-15 PODĚKOVÁNÍ ZA NÁROČNOU PRÁCI
Oldřich Bubeníček
krajský zastupitel
Když jsem byl pozván do mostecké školy s dlouhým názvem ? Základní škola speciální, Základní škola praktická a Praktická škola ? na otevření nové učebny snoezelen, neměl jsem nejmenší ponětí o co se jedná. A to přesto, že jsem k tomu základní informace dostal. Jak z názvu školy vyplývá, chodí sem děti s různým stupněm mentálního postižení a také pohybového, v mnoha případech obojího. Tuto učebnu, ale je to hodně nadnesený název, vymysleli před léty v Holandsku, a v Mostě myšlenka zaujala mladou, sympatickou učitelku Veroniku Řáhovou. Vedení školy jí dalo zelenou a začal se rodit z malé tělocvičny dvojpokoj, jeden světlý s houpacími křesílky a druhý s minimem osvětlení, ale světelnými efekty a další doplňky. Samozřejmě, že učitelky ze speciálních škol vědí o čem píšu, ale pro laika doslova podívaná. A toto unikátní dílo nedělala žádná firma, ale během roku Veronika Řáhová a školník Vladimír Charamza. Náklady uhradila mostecká společnost Coal Servis, a když jsme tam s jejím ředitelem a mosteckým primátorem stáli, opravdu jsme nevěřili vlastním očím. Tyto učebny, spíše pokoje, budou dětem nabízet pocit bezpečí, představivosti a také v rámci jejích vnímaných možností i sebevědomí. Za zřizovatele, kterým je Ústecký kraj, jsem poděkoval sponzorovi za pomoc, městu Most za spolupráci a hlavně všem pedagogickým, i nepedagogickým pracovníků školy za práci. Sem nemohou chodit pouze do zaměstnání, zde musí mít ke své práci hluboký vztah, zde nepatrné výsledky jsou často pro dítě velkým výkonem. Hluboce přede všemi, kteří pracují v tomto a podobných zařízeních smekám a děkuji. Sem snad nikdy ministerští úřadníci nepřišli, pokud mohou navrhovat speciální a praktická školská zařízení rušit. Možná ani nevědí, jak taková škola vypadá.
2012-03-10 ŠKRTY NEMOHOU BÝT MSTA, ALE MUSÍ MÍT ROZUMNÝ ZÁKLAD
Oldřich Bubeníček
krajský zastupitel
Zprávy bývají dobré a špatné. Ty, které přicházejí z Prahy bývají v poměru jedna ku deseti, ty špatné jasně vedou. Světlou výjimkou byla zpráva ministerské komise, která v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem, která je součástí Krajské zdravotní a.s., kontrolovala provoz komplexního onkologického centra. Počátkem roku se ministerstvo zdravotnictví rozhodlo odebrat tomuto centru pro biologickou léčbu rakoviny statut. Termín? Duben letošního roku. Proti tomu se zvedla mohutná vlna odporu a na jejím vrcholu byl klub krajských zastupitelů za KSČM. Ovšem nechtěl si dělat body na utrpení jiných a tak pouze navrhl. Na únorovém zastupitelstvu byl schválen protest ministerstvu, jehož návrh podepsali předsedové všech čtyř klubů volebních stran v zastupitelstvu. A také to bylo jednohlasně schváleno. Dobrá věc se podařila, zatím na dva roky, ale to je dlouhá doba, aby se na zlepšení mohlo dále pracovat. Pokud by se záměr zrušení realizoval, nemocní by museli jezdit do Prahy, Plzně nebo Liberce, vše sto kilometrové vzdálenosti. Přitom počet onkologických onemocnění na počet obyvatel je v Ústeckém kraji nejvyšší v republice. Je to daň za to, že více než sto let je severozápad energetickou základnou zemí Koruny české. Další zprávy z Prahy již tak dobré nejsou. Šetřit, šetřit, škrtat, škrtat. Šetřit je asi potřeba, ovšem obyčejný český občan nezpůsobil, že státní pokladna je prázdná a dluhy narůstají. O to se zasloužily vlády po roce 1990, kuponová privatizace, rozprodej státního majetku, zkrachovalé banky a další a další. Dnes chce ministr financí, který tolika vládami sám prošel, šetřit na těch, kteří nic nezavinili. Tedy děti, důchodci, školství, zdravotnictví, sociální služby. Pokud vláda dotáhne své absurdní představy, měsíční náklady se rodině zvednou o tisíc korun, minimálně. Je to samozřejmě odhad, může být hůř. Ono se to dobře plánuje z pohledu míst v nadnárodních monopolech, finančních ústavech, vládě či parlamentu. Vždyť jen vládu tvoří ti bohatí a nejbohatší. Ale zamyslel se někdo, jak žije například rodina on řidič, ona prodavačka a dvě malé děti? Tam jsou tisíc korun velké peníze a jsou rodiny mnohem chudší. Jak se žije osamělé důchodkyni, která má důchod sedm tisíc korun? Zajímá to někoho nahoře? Jako další šetření má být propuštění čtyřiadvaceti tisíc státních zaměstnanců, hlavně učitelů. Již dnes chybí řada příslušníků u pořádkové policie, nejde to bez kriminální policie, a co profesionální hasiči? Dovede si někdo představit, že se u nich budou snižovat stavy? Normální člověk ne. U učitelů je to úplně postavené na hlavu. Ústecký kraj je vláčen statistikami, že má nejnižší vzdělanost obyvatel. A vládní řešení? Propustíme učitele a snížíme dotace do školství. Je to naprostý nesmysl. Již díky skladbě obyvatel, je práce učitelů v našem kraji náročnější než jinde. A pokud se hovoří o nevyužitých budovách škol jako zdroj šetření, tomu šel Ústecký kraj dávno naproti. Dlouhodobý plán optimalizace či slučování škol, bude mít brzy desáté výročí. Demografický vývoj se nedá ošálit, a proto se připravovalo a plánovalo. Sice jsem slyšel poplašnou zprávu, že se v kraji školy ruší, ale to znamená absolutní neznalost věci. Je to jenom snaha zasévat nedůvěru mezi střední školou a krajem, mezi občanem a krajem. Při slučování se neruší jediný obor, který dosud školy vyučovaly. Naopak má slučování za cíl zkvalitnit výuku, zefektivnit chod škol a v rámci úspor opustit nevyužité budovy. A páteřní školy se stávají centrem vzdělanosti na středním stupni v kraji. A že byl nyní tento proces narušen? O to se nezasloužili zastupitelé KSČM, ale zastupitelé ODS v rámci již začínající předvolební kampaně. Populistické gesto. Ale i když bylo u některých škol slučování pozastaveno, bude se muset řešit po volbách s ještě větší naléhavostí. Kde by se tedy mělo šetřit? Prvním krokem je stažení vojáků z Afghánistánu, pro malou Českou republiku se jedná za současné ekonomické situace o naprostý luxus. Využívání dotací z Bruselu, tvrdě postihovat ty, kteří špatnou prací zaviní jejich nečerpání či dokonce rušení. A je tu korupce, přestože o ní vláda hovoří, ale ta hovoří o mnoha věcech, korupce kvete jak řepkový lán. Kolik miliard, spíše desítek miliard korun tady uniká počínaje obecními a městskými úřady, státními úřady a ministerstvy konče. Přece není možné, aby se o tom jen hovořilo a nic se proti tomu účinného nedělalo. Přece nemůže být považován za špatného politika ten, kdo v tom nejede. Ale to se musí řešit od shora. Je to začarovaný kruh, ale pokud se podaří začít ho rozplétat, má Česká republika šanci.
2012-02-28 HLEDEJME CO NÁS SPOJUJE A NE NAOPAK
Oldřich Bubeníček
krajský zastupitel (KSČM)
V politice stalo módou poukazovat na druhé pokud se jedná o negativum a poukazovat na sebe, pokud máme samá pozitiva. Ono je to jednodušší, pohodlnější a často i úsměvnější. Kritizovat se dá všechno, na to jsme v Čechách mistry, jen si vezměte nejpopulárnější sport fotbal. Kolik nás je, kteří můžeme bez problémů trénovat reprezentaci, o ligových mančaftech ani nemluvě. Ale je dobré být dobrým rádcem a nebo jen stereotypním kritikem? Pokud byl trenér Bílek jen kritizován (i když často oprávněně), reprezentace se potápěla. Ovšem, když si vzal k srdci dobré rady a zařadil do mužstva hráče Plzně, neskutečné se stalo skutkem, a rázem se těšíme na zápasy evropského šampionátu ve Vratislavi. Také v politice bychom neměli jen zásadově kritizovat, ale snažit se vlastními nápady skloubit dobré nápady dohromady. Na vládní úrovni to je nyní nesmysl, koaliční většina si udělala z naší zemičky takové casino, vydrží to jen bohatí a nejbohatší. Ale na úrovni krajů je stále možnost přicházet se seriozními návrhy, upravovat či doplňovat návrhy předložené. Cílem musí být určitá spokojenost občanů, to by měl být cíl zvolených zástupců lidu. Pro mnohé to zní jako pohádka, ale v mnoha krajích to je realita. Najdou se zastupitelé průřezem všech volebních stran, kteří se nechali zvolit pro to, aby pro lidi něco udělali. A my se nemůžeme na tyto kolegy dívat skrz prsty jen proto, že mají jinou barvu dresu. Vždy se musíme nejdříve dívat na člověka na jeho názor, a potom na barvu. A klidně si potom můžeme říci, to jsme mohli čekat a nebo také, to nás mile překvapil. A je jedno zda se jedná o školství, zdravotnictví, sociální služby nebo hromadnou dopravu. Na pravé straně se dokáží docela bez problémů domluvit. Ukažme jim, že to jde na té levé straně také. Hledejme co nás spojuje a ne naopak. To by byla po krajských volbách nejlepší odpověď na pravicovou vládní politiku a dobrý odrazový můstek pro následující volby do sněmovny. A bylo by to velké plus pro občany. Zkusíme to?
2012-02-22 JEDNOTNÁ FRONTA ZA ONKOLOGICKÉ CENTRUM
Oldřich Bubeníček
předseda klubu KSČM
v zastupitelstvu Ústeckého kraje
Poslední jednání zastupitelstva Ústeckého kraje mělo bohatý program, ale dva body přece jen vyčnívaly. Pro podporu kulturního života byla schválena společnost Severočeské divadlo s.r.o., kam vstoupil Ústecký kraj se svými finančními prostředky a statutární město Ústí nad Labem se svým Severočeským divadlem opery a baletu. V dozorčí radě bude mít kraj stejně jako město tři zástupce, které nominovaly ČSSD, KSČM a ODS. Schválením této společnosti možná dochází k záchraně profesionální scény v krajském městě. Zastupitelé se v diskusi vyslovili pro podobný postup s Městským divadlem v Mostě a Severočeskou filharmonii v Teplicích. Schválení proběhlo bez problémů průřezem všech volebních stran. Bylo to rozhodnutí, které bylo plně v kompetenci krajského zastupitelstva. Druhým bodem byla aktuální informace Krajská zdravotní a.s., včetně výsledku hospodaření. Pokud ještě v pololetí bylo signalizováno, že pesimistická prognóza může znamenat ztrátu až 220 milionů korun, konečný výsledek vypadá na plus 46 milionů korun. V diskusi jsem uvedl, že komunisté pro vznik Krajské zdravotní, a.s. sice nehlasovali, ale pokud vznikla, máme zájem aby fungovala jako páteřní systém zdravotnictví v kraji, ostatní nemocnice systém doplňují. A navázal jsem na hlavní bod a to je snaha ministerstva zdravotnictví odejmout statut Komplexnímu onkologickému centru Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Tedy v kraji, který je energetickou základnou republiky a kde bohužel onkologická onemocnění jsou na počet obyvatel nejvyšší v republice. Reakce veřejnosti na tuto snahu byla nezvykle jednotná a stejně se k problému postavilo i zastupitelstvo. První jednání s ministerstvem a ministrem samotným ukázala, že naděje umírá poslední. Budeme doufat. Ovšem co jsem ocenil, byl postup zastupitelstva, postup nějakých osm měsíců před volbami. Byl předložen návrh usnesení, který podepsali představitelé ČSSD, ODS, Severočeši.cz a za KSČM jsme připojil podpis já, jako předseda klubu. Jednotný požadavek , který vyzývá Ministerstvo zdravotnictví ČR k zachování statutu Komplexního onkologického centra v Masarykově nemocnici Krajské zdravotní, a.s., a dále vyzývá zástupce kraje ve sněmovně a senátu, aby svým vystupováním snahu kraje podporovali. Snad budou také jednotní. Návrh usnesení schválilo všech přítomných 49 členů zastupitelstva. Zastupitelé se zachovali jako zástupci občanů. To může být pro někoho neodpustitelný hřích, komunista hlasoval se sociálním demokratem, občanským demokratem a severočechem a ještě si po zastupitelstvu podali ruku. Ale já jsem rád, že náš Klub KSČM je klubem, na který se mohou občané spolehnout. Máme dobré nápady, hodně dobrých nápadů, ale pokud s dobrým nápadem přijde někdo jiný, neváháme ho podpořit. Přece se k sobě nebudeme chovat jako ve sněmovně.
2012-02-20 ZAJÍMAVÝ KONÍČEK, KTERÝ JE NÁROČNOU PRACÍ
Oldřich Bubeníček
zastupitel Ústeckého kraje
Dobrovolní hasiči patři mezi první zájmová sdružení, která se objevila na vesnicích, ale i ve městech. Nepočítám cechy, které byly profesní, dobrovolní hasiči se rekrutovali z různých povolání. Postupně si vypracovali pozici, kdy se stali váženou složkou obce. Na území Čech je uvádí nejstarší sbor v Zákupech na Českolipsku z roku 1850, proto zde proběhly v roce 2010 velké oslavy 160 let sboru a ve finále se stříkala nádherná barevná fontána. Z roku 1864 máme sbor ve Velvarech na Slánsku. Postupně se stali hasiči nedílnou součástí života a rozčlenili se na dobrovolné a profesionální. Na vesnicích často tvoří dobrovolní hasiči spolu s fotbalisty společenský život obce. Bylo to tak dříve, je to tak i nyní. Při svém zaměstnání nejen cvičí, ale také naostro zasahují. Nejen při požárech, ale i při povodních a dalších živelných pohromách a kalamitách. Úzce spolupracují s profesionály, pomáhají, kde to jde. Proto má být jejich práce po zásluze oceněna. A to jak obcemi, tak kraji. Prostě si to zaslouží. Nedávno proběhlo zasedání vedení okresních Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska Ústeckého kraje. A protože si kraj jejich práce váží, proběhlo zasedání na krajském úřadě za účasti vedení kraje. Pozitivní bylo zjištění, že si svých kolegů váží i profesionální hasiči. Jak uvedl ředitel krajského Hasičského záchranného sboru Roman Vyskočil, při loňských téměř jedenácti tisíci zásazích u dopravních nehod, požárech, průmyslových haváriích a dalších asistovaly u poloviny jednotky dobrovolných hasičů. Asistovaly a pomáhaly. V Ústeckém kraji mají dobrovolní hasiči vynikajícího starostu Pavla Doubravu, hasiče tělem i duší. Proto byl také u toho, když vedení kraje předávalo ocenění jednotkám, které reprezentovaly na soutěžích v minulém roce v mládežnických kategoriích i mezi dospělými. Z Teplicka to byli hasiči z Hostomic a Lhenic, z Děčínska z Velkého Šenova a z Litoměřicka z Hrobců. Ústecký kraj každoročně materiálně podporuje jednotky dobrovolných hasičů a při slavnosti převzali ponorné čerpací agregáty hasiči z Rumburku, Brozan a Chuderova na Ústecku. Za další čtyři miliony korun dostanou další jednotky vybavení v průběhu roku. Mezi dobrovolnými hasiči najdeme řadu členů KSČM, řadu jejich sympatizantů, je i řada zastupitelů, kteří mají u hasičů další využití volného času. Například v Hostomicích to je rodina Fellerova, kde v tradici rodičů pokračuje Jaroslav Feller, ve Rtyni na Teplicku Antonín Veselý, Petr Kuchař, Miroslav Kriner a bystřanský místostarosta Antonín Kamenský. Na Mostecku je dlouholetým starostou dobrovolných hasičů v Janově Michal Huraj, svým náročným koníčkem žije, obětuje mu mnoho volného času. V Chabařovicích na Ústecku pracuje s mládeží Libor Verner. V Touchovicích na Lounsku se Vladimír Holcr podílí i na pořádání hasičského dětského tábora a starostou hasičů v Malměřicích je starosta obce Václav Beneš. Stejně tomu je i v Lovečkovicích na Litoměřicku, kde je starostou Radek Černý. Zde dobrovolní hasiči nyní pomáhají s odklízením sněhu. A samozřejmě se nedá zapomenout na jejich pomoc při velkých povodních. Klub krajských zastupitelů KSČM si práce dobrovolných hasičů nesmírně váží, a pro jejich podporu vždy na jednání zastupitelstva hlasuje.
2012-02-14 OKRESNÍ KONFERENCE KSČM v Teplicích
Oldřich Bubeníček
Práce zastupitelů a pořádání akcí na veřejnosti a pro veřejnost, to jsou hlavní cíle práce komunistů našeho okresu. Ve zprávě na okresní konferenci byla také vysoce oceněna práce žen, nejen ve vedení okresního výboru, ale i základních organizací a Levicových klubech žen, které působí v Teplicích a Košťanech. V dlouhém výčtu veřejných akcí byly vyzdviženy 1.máje, které se konají v pěti městech, oslavy MDŽ, pietní akty, zábavy, turistické akce, cykloštafeta, Vatra k výročí SNP, Diskusní kluby a řada dalších. Poukázáno bylo na vysokou nezaměstnanost, kde teplický okres patří mezi nejvíce postižené. Poslední míra 12,9% znamená 9 tisíc nezaměstnaných. Zaslouženého ocenění se dostalo šedesáti komunistickým zastupitelům, z nichž šest zastává funkci místostarosty. Zpráva také zdůraznila význam Haló novin, jako jediného českého deníku. Oceněna byla i dlouholetá spolupráce se slovenskými komunisty okresu Detva, saským poslance Hajko Kozlem a Die Linke a kubánskou ambasádou. Ve zprávě se dostalo absolutoria klubu krajských zastupitelů KSČM, včetně tří teplických. V bohaté diskusi vystoupilo 21 delegátů a hostů. Europoslanec Jaromír Kohlíček ocenil navržené úkoly pro další období, zdůraznil význam besed se studenty a také nutnost jejich jazykového vybavení pro uplatnění po skončení studia. Pro posílení postavení v Evropském parlamentu zdůraznil nutnost posílení spolupráce levice. Michal Burger z Teplic ocenil náročnou práci komunistických poslanců a jejich vystupování ve sněmovně. Naopak kriticky se k nim vyjádřil Petr Vít z Teplic, který odmítl spolupráci s ČSSD. S velkým zájmem se setkalo vystoupení Hany Haklové z Hostomic, která hovořila o práci vesnických organizací KSČM. Vyslovila se také pro maximální podporu kandidátů pro krajské volby a pro senát. Bohumil Zajpt z Bíliny ocenil Diskusní kluby, poukázal na kádrovou politiku strany a odmítl funkce na ?doživotí?. Požadoval více informací v Haló novinách z Teplicka. V diskusi se také představil senátní kandidát Jaroslav Dubský z Krupky. Senátor Václav Homolka vysoce ocenil práci krajských zastupitelů a oznámil ustavení Klubu přátel Číny v senátu, o který je velký zájem. Stejně ocenila práci krajských zastupitelů a spolupráci s nimi poslankyně Gabriela Hubáčková, která poděkovala za podporu i vedení OV KSČM a LKŽ. Chomutovský předseda OV KSČM Jaroslav Komínek vyzdvihl velké množství akcí, které se na Teplicku pořádají a podpořil kandidaturu Jaroslava Dubského. Jiří Kraft z Duchcova mimo jiné hovořil o vyrovnání s církvemi. Zdůraznil, že církve vždy měly majetek ve správě, nebyli majiteli. Tomáš Zíka z Dubí hovořil o 14 letech členství ve straně a nastínil směr, kterým by se měla KSČM ubírat do budoucnosti. Gustav Schalek z Teplic doporučil pomoci ČSSD k vítězství za podíl KSČM na vládě. Člen VV ÚV KSČM Pavel Vodseďálek kritizoval nesmyslné úspory v Policii ČR, které podporují růst kriminality v Ústeckém kraji. Zahraničním hostem byl Feliks Andrian z Die Linke v lužickosrbském Budyšíně. Mezi hosty také byli poslanec Josef Šenfeld, předsedové OV KSČM Litoměřice Jitka Sachetová, Most Radek Belej. Louny Stanislav Rybák a Děčín Vlastimil Lhoták, předseda ORK Miloslav Novák, předsedkyně LKŽ Teplice Nataša Schalková, místostarosta Bystřan Antonín Kamenský. Místopředsedkyně ÚV KSČM poslankyně Miloslava Vostrá ocenila hlavní zprávu i bohatou diskusi a dodala, „vše již bylo řečeno“. Konstatovala, že 70% občanů je proti vládě, ale ta si při 114 poslancích dělá co chce. Apelovala na větší popularizaci Haló novin mezi veřejností s odkazem pro příští volby a informovanost občanů. „My máme alternativy k otázce nezaměstnanosti, ale mimo Haló noviny je můžeme veřejnosti těžko nabídnout,“ uvedla Vostrá. A dodala, že pro posílení vlivu KSČM je nutné posílit pozice ve volbách, jak nyní do krajů, tak do českého parlamentu. Na okresní konferenci byl kandidátem pro senátní volby zvolen místostarosta Krupky Jaroslav Dubský a na vedoucího kandidáta pro krajské volby navržen současný předseda klubu krajských zastupitelů Oldřich Bubeníček, který byl opět zvolen předsedou OV KSČM. Místopředsedkyní byla opět zvolena Helena Ludvíková a tajemnicí zůstává Jitka Hanousková.
2012-02-14 NEPŘIJÍMEJME SLEPĚ NESMYSLY, AŤ UŽ JSOU ODKUDKOLI
Rozhovor Haló novin
s europoslancem Jaromírem Kohlíčkem
V ČR je necelé procento negramotných – na rozdíl od jiných států, kde se jedná i o více než 10 % populace.
Rozbourání jednotných osnov považuji za absolutní zvěrstvo. Jsem pro zachování speciálního školství. Kolegové z Holandska nebo Španělska mi říkají, jak nám záviděli jednotné osnovy a možnost dítěte chytit se. Rádi by prý něco podobného zavedli také ve své zemi.
Vládou přijatá Strategie boje proti sociálnímu vyloučení konstatuje, že český vzdělávací systém se podílí na reprodukci sociálního vyloučení. Souhlasíte s tímto tvrzením?
Náš vzdělávací systém na rozdíl od jiných států Evropy ještě stále není založen na reprodukci sociálního vyloučení. Např. ve Velké Británii jsou děti, které se nechovají podle daných pravidel, vyloučeny z veřejné školní docházky. Jejich rodiče, většinou sociálně ne příliš dobře postavení, kteří nemají absolutně žádné vzdělání k tomu, aby se mohli věnovat domácímu vzdělávání dětí, mají za úkol tyto své děti sami vzdělávat. To zatím náš systém neumožňuje. Neustále se však rozvolňuje, jsou snahy zavést alternativní formy vzdělávání a snižovat úroveň státního vzdělávacího systému tak, aby logicky vznikl požadavek soukromé vzdělávací soustavy. To považuji za velmi nebezpečné. Zmíněná strategie je tak dalším krokem, který nás má přiblížit k rozdělenému systému, kde se reprodukuje sociální začlenění rodičů další generace.
Napravit současný stav by podle autorů strategie měl takový vzdělávací systém, který bude schopný všechny děti s jejich individuálními potřebami vzdělávat v hlavním vzdělávacím proudu. Co o tom soudíte?
Je potřeba si uvědomit, že se to týká především dětí s mentálním handicapem. Pokud vedle sebe posadíme děti, které jsou při vstupu do školy na úrovni tříletého dítěte, a děti, které v šesti letech jsou na mentální úrovni šestiletého dítěte, tak nelze získat dobré výsledky. Učitel bude mít pouze dvě možnosti. Buď se bude věnovat těm nejslabším a půjde tak, jak mu to umožní, nebo ty nejslabší zanedbá a bude se věnovat většině dětí. V tom případě ale bude mít ve třídě děti, které nebudou mít šanci se uplatnit, nebudou mít šanci na úspěch a už od malička budou odsouzeny k tomu, stát se outsidery. A to je velmi smutné a nebezpečné. Autoři se opírají o rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který v roce 2007 České republice vytkl, že ve vzdělávacím systému diskriminuje romské děti?
Jak může náš systém diskriminovat romské děti, když při sčítání lidu v roce 2000 bylo ve speciálních školách umístěno 504 romských dětí, to znamená těch, které mají zapsanou romskou národnost. Pouze na základě toho, jak kdo fyzicky vypadá, přece nemůžeme říci, jakou má národnost, to je rasismus. Měli bychom uznávat Ústavu a měli bychom uznávat i Listinu základních práv a svobod EU. Pokud je ten rozsudek takhle nesmyslný, tak bychom se měli vůči němu jasně postavit. Navíc bychom si měli uvědomit, že naše reakce je velmi důležitá i pro jiné státy EU.
V jakém smyslu?
Kolegové například z Holandska nebo Španělska mi často říkají, jak nám záviděli jednotné osnovy a vůbec tu možnost dítěte chytit se. Rádi by prý něco podobného zavedli také v jejich zemích, kde jim 10 až 15 % dětí ze systému utíká jen proto, že nestačí. Naše reakce k rozsudku je tedy důležitá proto, jestli se i oni budou snažit děti, které v hlavním vzdělávacím systému nestačí, také podchytit a tak jako u nás je socializovat, aby byly ve společnosti užitečné, aby se nereprodukovala bída a negramotnost v dalších generacích. Vždyť my máme necelé procento negramotných na rozdíl od jiných států, kde se jedná i o více než deset procent populace.
Jak bychom tedy měli na ten rozsudek reagovat?
Můžeme přece udělat administrativní změnu, můžeme říci, že to je alternativní základní školská vzdělávací soustava, vždyť to vlastně je základní škola pro děti s odpovídajícími schopnostmi. Evropský soud totiž vůbec nebral na vědomí, že naše soustava má prostupnost, že je možné, aby děti byly přesunuty z jednoho do druhého systému, že máme školy, které integrují speciální školství a základní školství. Účelem naší školské soustavy ještě stále je připravit děti na práci ve prospěch společnosti, nikoliv někoho odložit do školy, aby rodiče s ním neměli problémy. To je také základní věc, kterou autoři strategie zřejmě nepochopili.
Co považujete za největší nedostatky současného systému?
Co považuji za absolutní zvěrstvo, to je rozbourání jednotných osnov. Jak se potom má mluvit o mobilitě pracovní síly? Myslím si, že naším cílem by nemělo být přiblížit se např. Velké Británii, kde veřejné školství nemá příliš dobrý zvuk, nebo USA – našemu velkému vzoru – kde jsou veřejné školy odkladištěm pro děti a znalosti tamních středoškoláků jsou tak slabé, že nad nimi vítězí naši žáci z devátých tříd. Tak, jak se nepovedly státní maturity, které mají velmi nízké požadavky na maturanty, tak bych byl nerad, abychom skončili s velmi elementárními požadavky na výuku na našich devítiletkách. Naopak, je třeba vylepšit úroveň, je třeba sjednotit osnovy a je třeba, abychom se drželi toho, co tady máme.
Jaký postup byste navrhoval?
S dětmi je třeba pracovat ještě dříve, než přijdou do posledního ročníku mateřské školy, abychom odhalili jejich případné nedostatky a dětem, u nichž to jen trochu jde, pomohli zařadit se do základního vzdělávacího proudu. Je potřeba pokračovat ve vyrovnávacích třídách, v možnosti prostupnosti, která zde je. A abychom tak, jak to bylo vybudováno za posledních více než sto let, zachovali speciální školství. Samozřejmě tam, kde je to jen trochu možné, by se děti s různými handicapy měly mít možnost vzdělávat s ostatními dětmi. K tomu jsou však potřeba jednak peníze na asistenty a také, abychom byli nediskriminační. To znamená, není možné, abychom na jedné straně měli romské asistenty a na druhé straně, aby ředitel školy, do které nastoupí dítě jiné národnosti, musel řešit, kde vzít peníze na asistenta. Jedná se hlavně o děti vietnamské nebo čínské národnosti, ale i další, ať už jsou v ČR jako legální přistěhovalci, nebo to jsou děti z uprchlických táborů. Tam má, myslím si, integrace obrovské pole působnosti a tam, bohužel, tento projekt vůbec nedohlédne.
Co byste tvůrcům strategie doporučoval?
Mám pocit, že tvůrci té tzv. koncepce integrace ani netuší, jak naše vzdělávací soustava funguje. Bylo by proto velmi žádoucí, kdyby jako první krok byli všichni tito tvůrci zařazeni do speciálního školství a mohli se naprosto aktivně věnovat vzdělávací soustavě, to znamená, aby sami pracovali v podobném zařízení, ať už to bude speciální škola nebo škola s třídami speciálními a vyrovnávacími. Po roce až dvou praxe, až budou sami vědět, o čem hovoří, by se mohli znovu vrátit ke svým velkým plánům a seznámit veřejnost s tím, co se naučili. Reagovat takovouto strategií na rozsudek soudního dvora není šťastné. Zmíněný rozsudek je podobný nesmysl jako rozsudek ohledně babyboxů. Pokud ale budeme slepě přijímat i nesmysly, které na nás „padají“, a je jedno, jestli to je ze Štrasburku, Bruselu nebo ze zámoří, potom skončíme velmi špatně. My máme některá specifika, která nás řadí do špičky ve vzdělávací soustavě a je škoda, pokud bychom se toho měli zbavovat.
2012-02-04 KYTICE KVĚTIN K PAMÁTNÍKU OBĚTEM STŘELBY
Jitka Hanousková
„Přišli jsme sem právě dnes, přesně v den 81 výročí, k památníku obětí střelby u Duchcovského viaduktu, abychom si připomněli památku Josefa Kadlece a Antonína Zeithamera z Hostomic, Josefa Studničky z Břežánek a Aloise Lamače z Bíliny. Abychom si připomněli hrdinství, vzdor a touhu po lepším životě těch, kteří se ocitli na samém dně kapitalistické společnosti a abychom si znovu připomněli, jak mocná zbraň je jednota a touha uskutečnit společný cíl“, těmito slovy zahájil proslov na pietním shromáždění 4. února předseda MV KSČM Duchcov Jiří Kraft. A pokračoval: „Poučme se z těchto událostí z doby před 81 lety, poučme se, že jen jednota a vůle uskutečnit společný cíl může vést k jeho naplnění. Sjednoťme se a nenechme se již dále srážet mocnými dnešního světa do propasti bídy a nezaměstnanosti“. Tragické události si pietním shromážděním připomínají duchcovští komunisté každoročně. Letos se zde sešlo téměř osmdesát účastníků. Místopředseda MV KSČM Duchcov Petr Kňourek přivítal řadu hostů, mezi nimi europoslance Jaromíra Kohlíčka, senátory Václava Homolku a Jaroslava Doubravu (S.cz), poslankyni a místopředsedkyni republikové rady LKŽ Gabrielu Hubáčkovou, krajské zastupitele Jaroslava Komínka, Lenku Jeníčkovou a Tomáše Zíku, čestného předsedu okresního výboru Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslava Musiala, krajskou předsedkyni ČSŽ Květu Rybárovou, předsedkyně LKŽ z Teplic Natašu Schalkovou a z Košťan Drahuši Královou. Tradičně nechyběli zástupci MV a MO KSČM z Hrobu, Dubí, Teplic, Košťan, Bíliny, Oseka a Krupky. Památku zastřelených dělníků uctili přítomní položením kytic k památníku. Na závěr pietního aktu zazněla Píseň práce.
2012-01-29 DISKUSNÍ KLUB S POSLANCEM EP
Ing. Jaromírem KOHLÍČKEM, CSc.
Jitka Hanousková
26. ledna se uskutečnil další Diskusní klub, první v letošním roce. A jak se již stalo tradicí, hostem lednového klubu byl poslanec EP Ing. Jaromír Kohlíček, CSc. V hodinovém úvodním slovu poutavě hovořil o zahraničních cestách, které ho zavály na Island a do Srbského Čačaku. Poutavé zážitky doplnil velkoformátovými barevnými fotografiemi, mapkami i pohlednicemi. Island je „černá země“, řekl doslova. Je to země sopek, výlevů čediče, gejzírů, termálních pramenů, fjordů a ledovců, země rybářů a „drsných lidí“, země středověkých ság, země nejstaršího parlamentu na světě a země nejzachovalejšího životního prostředí v Evropě. Podmínky pro život na Islandu jsou drsné, na kamenitých polích se pěstují jen brambory a obilí, vše další musí pěstovat ve sklenících. Největším průmyslem jsou továrny na výrobu hliníku, jinak se živí rybolovem, sušením a konzervací ryb. Největším obchodním partnerem Islandu je Grónsko. J. Kohlíček vyzdvihl fakt, jak se na Islandu vypořádali s finanční krizí ? lidé vyšli do ulic, odstoupila vláda, byla přijata nová ústava, ve volbách zvítězila Zelená levice. Město Čačak navštívil v prosinci a zúčastnil se tamní slavnosti města v rámci družební delegace Valašského Meziříčí. Pozitivní je, že partnerská Nová KS Jugoslávie tam má velmi silnou pozici. Město má rozsáhlé družební styky s řadou měst různých států Evropské unie. Řada zaměstnanců obecního úřadu se zabývá speciálně vyhledáváním námětů na zapojení do programů vypisovaných EU. Mají fondy na dalších sedm let. Poukázal na to, že například Polsko má pokryty všechny fondy, ale ČR plní většinu z 26 fondů jen na 13 ? 30 %. Jednou z možností, jak lépe dosáhnout na fondy by byla příhraniční spolupráce obcí. V další části Diskusního klubu poslanec EP s přehledem odpovídal na řadu dotazů, například jak vnímá EU Českou republiku, když dáváme politický azyl kde komu, jak je to s půjčkou 38 miliard z rezerv národní banky, zda byl na Islandu na obdobné besedě ve škole, které absolvuje po celé ČR, proč ani Halo noviny podrobně neinformovaly o vývoji na Islandu, jak jsou na tom invalidé v jiných státech EU, když ti čeští jsou téměř bez výhod, jak mohou existovat daňové ráje, zda je pravda, že byli sledování členové Die Linke, kdy je termín pochodu v Drážďanech, kterého se i naši členové každoročně zúčastňují (18. 2.), jak vidí aféru Mostecké uhelné, atd. V závěru byli účastníci pozvání na březnový diskusní klub, který bude 22. 3. s filosofem Františkem Ledvinou.
2012-01-23 VÝROČNÍ JEDNÁNÍ SČKP
Oldřich Bubeníček a Jitka Hanousková
V sobotu 21. ledna jsme se zúčastnili výroční schůze Společnosti česko-kubánského přátelství v Praze. Zcela zaplněný jednací sál v budově ÚV KSČM přivítal chargé d´Affaires Kuby v ČR Fermina Gabriela QUINONESA SANCHEZE. Výročního jednání SČKP se zúčastnil i místopředseda KSČM, poslanec Stanislav Grospič, senátor Václav Homolka a poslankyně Marta Semelová. VČS řídil místopředseda Společnosti Vlastimil Kálecký. Zprávu o činnosti SČKP podal předseda Společnosti Ludvík Šulda. Bylo potěšitelné, že ve výčtu aktivit byly několikrát jmenované pobočky SČKP v Bílině a v Teplicích. Předseda pobočky Oldřich Bubeníček převzal z rukou chargé d´Affaires a předsedy SČKP ocenění za práci pobočky v Bílině. Vystoupení chargé d´Affaires bylo poutavé a přínosné. Poděkoval všem za podporu, hovořil o realizaci závěrů 6. Sjezdu KS Kuby. Připoměl, že musí pracovat ještě usilovněji, aby naplnili dané cíle, od nichž závisí budoucnost Kuby. Hovořil otevřeně, nezakrýval problémy. Kvitoval, že i přes nestálou omezující blokádu ze strany USA se nepodařilo zamezit dalšímu rozvoje země. Seznámil jednání se stavem boje za osvobození 5 hrdinů. Vyzdvihl dosavadní dobrou spolupráci velvyslanectví s výborem SČKP a ubezpečil jednání, že hodlá i v roce 2012 pokračovat v návštěvách poboček. Před zahájením jednání jsme krátce s kubánským diplomatem hovořili, připomněli jsme, že do našeho okresu by měl zavítat 12. dubna. Součástí VČS byla i zpráva o hospodaření a revizní komise, zpráva o činnosti výboru za osvobození 5 a rámcový plán činnosti SČKP na rok 2012. O aktivitách SČKP a životě na ostrově Svobody se můžete pravidelně dočíst ve čtvrtletníku Venceremos, jehož vydávání bylo vysoce oceněno. O činnosti SČKP průběžně informujeme i v našem zpravodaji. Básník Karel Sýs přebásnil verše Antonia Guerrera, jednoho z pětice, jako hold jejich hrdinství. Verše přeložily tajemnice SČKP Věslava Kedyková a tlumočnice ambasády Eva Mánková. Útlou knížečku jsme si jako řada dalších účastníků zakoupili a přivezli, můžete se s ní seznámit v sekretariátu a objednat si ji. V následné diskusi hovořili zástupci poboček z celé republiky o své činnosti a dalších plánech v podpoře Kuby. Pokud máte zájem rozšířit řady členů poboček SČKP v Bílině a v Teplicích, jste vítáni. Zatím má pobočka v Teplicích 17 a v Bílině 18 členů. Členství ve Společnosti česko-kubánského přátelství je výrazem sympatií ke kubánskému lidu. Ve fotogalerii na tomto webu se můžete podívat na fotografie z jednání.
2012-01-23 KONFERENCE PODTRHLA VÝZNAM PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE
Oldřich Bubeníček
Konference zaměřená na problematiku spolupráce mezi regiony Společné komise levicových klubů proběhla v polské Zelené Hoře. Tématem bylo posouzení stavu operačních programů polsko-německo-české spolupráce a posouzení operačních programů evropské přeshraniční spolupráce.
Hostitelem pravidelné konference byl Klub SLD v sejmu Lubušského vojvodství. Jeho předseda Edward Fedko ocenil, že v krajně nepříznivém počasí dorazili první zastupitelé KSČM z Ústeckého kraje. Konferenci organizoval odbor regionální spolupráce úřadu maršálka. Po obsáhlé prezentaci vojvodství následovala informace o stavu čerpání dotací z přezhraničních programů pracovníky úřadu. Lubušské vojvodství má více než milion obyvatel a polovinu území pokrývají lesy. Největší zahraniční investice pocházejí z Německa, Dánska a Itálie.
Mezi hosty byl europoslanec Jaromír Kohlíček a polský poslanec Boguslaw Wontor. Hovořilo se o projektu euroregionu Krušnohoří, lužickosrbských školách, spolupráci policejních prezidií v Drážďanech a Wroclavi a řadě dalších. Fedko vyzdvihl i projekty k požární ochraně, kde se sám angažuje u dobrovolných hasičů. Kohlíček poukázal na některé úspěchy například Univerzita NISA, hovořil o větším objemu finančních prostředků pro regionální spolupráci a také poukázal na nutnost konkretizace mezinárodních dohod o mimořádných událostech. Ústecký zastupitel Petr Brázda se zaměřil na naplňování záměru přezhraniční spolupráce Cíl/Ziel 3. „Celá konference byla velice dobře připravena, vystoupení vedoucích pracovníků úřadu maršálka bylo na profesionální úrovni. Celá akce měla podporu úřadu a spolupráce levicových klubů byla oceněna i při přijetí vedením vojvodství,“ uvedl pro Haló noviny předseda Klubu KSČM zastupitelstva Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček. Saský poslanec Hajko Kozel navrhl, aby další jednání se uskutečnilo v Braniborsku. Bubeníček a Fedko také jednali o návštěvě Poláků v Ústeckém kraji. Vedoucí delegací byli přijati vicemaršálkem Jaroslawem Sokolowskim a předsedou zastupitelstva vojvodství Tomaszem Mozejkem. Oba ocenili význam spolupráce levicových klubů tří zemí a Sokolowski připomněl tradice levice ve vojvodství. Do Zelené Hory přijeli zástupci Die Linke ze spolkových sněmů Saska a Braniborska, KSČM Zastupitelstva Ústeckého kraje a SLD ze sejmů vojvodství Dolní Slezsko a Lubušské. Omluvili se zástupci Karlovarského kraje.
2012-01-07 DŮLNÍ TRAGÉDIE SE NEDÁ ZAPOMENOUT
Oldřich Bubeníček
Památku největšího důlního neštěstí v Podkrušnohoří přišlo v sobotu do Oseku uctít na 200 účastníků. Před 78 lety našlo po výbuchu uhelného prachu na dole Nelson III smrt 142 horníků a další dva zemřeli později. Z celé odpolední směny se zachránili pouze čtyři horníci. U památníku truchlících rodičů, který se nachází na okraji lesa u železničního přejezdu, stáli čestnou stráž ve slavnostních uniformách horníci a také mladí hasiči. Pořadatelem pietního aktu je tradičně město Osek, Spolek severočeských havířů a místní dobrovolní hasiči. Účastníky přivítal v hornické uniformě místostarosta Jiří Hlinka (KSČM), ze sousedního Saska přijeli představitele partnerského města Lagenfeld a hornické spolky z Marienbergu a Lagenfeldu. Hlavní slovo měl tradičně předseda Spolku Vratislav Procházka. Z dlouhé řady věnců a kytic položila první starostka Oseka Lenka Říhová (nez) s Jiřím Hlinkou. Mezi účastníky byli europoslanec Jaromír Kohlíček (KSČM), senátor Jaroslav Doubrava (S.cz), primátor Mostu Vlastimil Vozka (SMM), krajští zastupitelé Oldřich Bubeníček (KSČM a Rudolf Kozák (ČSSD), představitelé okolních měst a obcí, zástupci uhelných společností. Za MV KSČM Osek položil kytici jeho předseda Václav Dvořák. „Již jsme se s místostarostou domlouvali, že bude potřeba začít připravovat kulaté 80. výročí. Dodnes žijí ve městě příbuzní obětí tragédie, ale i jiných důlních neštěstí. Můj švagr zahynul při neštěstí na Plutu, „řekl Václav Dvořák. Místo výbuchu na Nelsou III ukazuje důlní vozík u silnice Duchcov – Lom, u podjezdu železniční trati je umístěn první památník, který tvoří velký kámen. Památník truchlících rodičů byl odhalen v roce 1935. Důl Nelson III byl považován za bezpečný, změna nastala zavedením moderního systému nátřasných žlabů pro dopravu uhlí. Velmi jemný prach se usazoval až se stal 3.l edna vražednou zbraní. Poslední velké důlní neštěstí se stalo v této oblasti 3. září 1981, kdy na dole Pluto II v Louce u Litvínova zahynulo 65 horníků. V současné době je v provozu v celém Podkrušnohoří poslední hlubinná šachta Centrum v Záluží u Mostu, kde se dotěžují uhelné zásoby. Zde se těží uhlí téměř 130 let.
2012-01-06 POSLANECKÝ DEN V BUDYŠÍNĚ
Ing. Jaromír Kohlíček,CSc.
poslanec EP
Dne 6. ledna 2012 v 10.00 hodin jsme se sešli v naší společné kanceláři s Heikem Koselem v Budyšíně. Čekal nás velmi pestrý program ? návštěva Obchodní průmyslové komory, Srbského gymnázia, redakce deníku Serbske nowiny a měsíčníku Rozhlad, schůzka vedení Evropského klubu Budyšín a na závěr akce tajemně nazvaná Jolkafest. V Obchodní průmyslové komoře jsme s paní ředitelkou asi 2 hodiny probírali výuku učňů s tím, že v poslední době existuje možnost, aby naši učňové z České republiky absolvovali učební obor v Německu. Zatímco v Čechách je učební obor školou, v Německu se jedná o zaměstnání – Němci svůj systém nazývají duálním systémem, ale v principu je učeň přijímán podnikem, ten mu potom vyplácí určité stipendium (cca 500,- Eur na měsíc) a učeň je vlastně zaměstnancem podniku, pro nějž se odborně připravuje. V Sasku bylo v loňském roce 16 000 učňů, z toho jich nově do učebního oboru vstoupilo 5 000. Většina oborů je tříletých. V celém Sasku je v učebních oborech vzděláváno 15 učňů české národnosti (v Budyšíně žádný). 14 učňů bydlí v Německu a 1 dojíždí. Pracovníci z podniků, kteří chtějí přilákat učně do svých oborů, navštěvují druhý stupeň devítiletých škol a představují perspektivy jednotlivých oborů. Zároveň pro zájemce organizují krátkodobé praxe. Dobrým příkladem představení klíčových oborů, tedy většiny z patnácti nejdůležitějších učebních oborů, byla akce ve školách v Cunewalde. V letoším roce je v Německu 136 neobsazených učňovských míst, zejména v oborech pohostinství a řemesla. Je zde tedy volná, využitelná kapacita. Hlavními problémy pro výuku českých dětí je v případě jednotlivců znalost německého jazyka a nutnost zajištění ubytování a stravování v místě výuky. Pokud by se jednalo o skupinu (cca 5 učňů), potom by samozřejmě tyto problémy bylo možné snáze řešit. Prioritní obory z hlediska Obchodní průmyslové komory jsou zatím formulovány velmi široce a v nejbližší době dojde k jejich přehodnocení. Dnes se jedná o plastikářství, turistiku, výrobu strojů, potravinářství, informatiku a výrobu energie. Rádi by navázali na tradici textilního průmyslu. Zajímavým poznatkem je významné množství pracovních míst, v oboru plastů jde o více než 3 000 zaměstnanců. V daném oboru je také poměrně velký počet učebních míst – 300. Obchodní průmyslová komora má velký zájem na spolupráci při odborném vzdělávání a i Sasko projekt výuky zahraničních učňů podporuje. Obchodní průmyslová komora Budyšín zahrnuje 2 okresy, a to Budyšín a Žitavsko-Zhořelecký. Byl vyjádřen zájem i o možnost náboru učňů na našich devítiletých školách (nejlépe tam, kde je výuka němčiny). V září tohoto roku bude Obchodní průmyslová komora zajišťovat prezentaci učebních oborů a uvítali by naši spoluúčast.
Na Gymnáziu Budyšín jsme s panem učitelem Králem a ředitelem Gymnázia diskutovali o možnosti zajištění financování projektu s tématem Vztahy Lužických Srbů a Čechů od 50. let, tj. od přeložení Lužicko-srbského gymnázia z Čech do Budyšína. Záměrem je vybudování internetové prezentace, která by mohla sloužit i pro studijní účely, a hlavně jde o zmapování vývoje vztahů od 50. let do dneška. Jedná se o podchycení historických materiálů a projekt by měl být společně zajišťován Gymnázii Budyšín a Varnsdorf. Pro určité části projektu by zřejmě bylo možné využít projekty Ministerstva školství, podporující výměnu studentů a učitelů (Sokrates, Leonardo, Mládež pro Evropu), regionální operační programy, Cíl 3 – Česko-saské projekty, případně česko-německý Fond budoucnosti. Obě strany mají velký zájem na úspěšné přípravě tohoto projektu a ze strany naší kanceláře v Budyšíně byla přislíbena maximální podpora. Samozřejmě bude pokračovat i již rozjetý projekt varnsdorfské knihovny, v jehož rámci jsem v Budyšíně na Gymnáziu měl s Milanem Hrabalem již 4 besedy se studenty. Jsou zde i další možnosti rozvoje vztahů – např. jde o aktivity Základní umělecké školy Varnsdorf. I zde budeme rádi nápomocni rozvoji spolupráce. Po obědě jsme navštívili redakci Serbskych nowin. V redakci pracuje 6 lidí v čele s šéfredaktorem Jankem Wowčerem, kteří zajišťují pravidelně celé vydání včetně mládežnické stránky a pravidelných tématických čísel. Byla vyjádřena obava o nezávislost těchto jediných lužickosrbských novin v případě přímého řízení střechovou organizací Lužických Srbů Domowinou. Protože noviny vycházejí v odpoledních hodinách, mohli nám v redakci ukázat připravené dnešní vydání a již večer jsme viděli společnou fotografii nad rozpracovanou první stránkou v prodeji. Malým překvapením Lidového vydavatelství byla redakce časopisu Rozhlad. Tento srbský kulturní časopis řídí šéfredaktor, český sorabista Richard Bígl. Je vždycky velice milé potkat Čechy za hranicemi a toto setkání bylo obzvlášť příjemné. Věřím, že bude začátkem skutečné spolupráce. Na schůzce Evropského klubu, kterou uvedl předseda Sieghard Kosel, padla řada doporučení pro další aktivity. Je nutno pěstovat evropské levicové povědomí, klub by měl i v dalších letech zajišťovat, jako nejvýznamnějších akci pro veřejnost, Evropský den, a jednou z klíčových aktivit je rozšiřování kontaktů se slovansky mluvícími lidmi. K tomu potřebujeme samozřejmě další aktivní členy a vítáme nové podněty pro práci. Vedení klubu uvažuje o spoluúčasti při návštěvě Ukrajiny a zkusí zorganizovat také schůzku se zástupci Kuby a Venezuely v Německu. Pokud to bude možné, je zájem o pokračování a rozšiřování vztahů do Čech a Polska, spolupráci s Černobylskou iniciativou, spolkem repatriantů Maják i dalšími podobnými organizacemi, a to nejen z Německa. Je vhodné rozvíjet spolupráci se srbskými spolky v podpoře a šíření tradic. Je velmi důležité, aby klub pracoval na organizaci mnohonárodních aktivit s dětmi, a to nejen při příležitosti Mezinárodního dne dětí a vánočních svátků. Internetovou prezentaci činnosti klubu je třeba dále vylepšovat, přesto, že v rámci Saska byla vyhodnocena jako druhá nejlepší.
Malým závěrečným bonbónkem celého poslaneckého dne byla akce s typicky německým názvem Jolkafest. Zorganizovali ji společně, stejně jako loni, spolek repatriantů Maják a Evropský klub. Repatrianti si váží svých ruskojazyčných tradic a pěstují i tanec a zpěv u svých dětí. Čtyři z nich nám předvedly půvabné vystoupení a Benedikt Dyrlych přednesl po širším úvodu pět svých starších básní v srbské a německé verzi. Ruskou verzi přidala jedna ze členek spolku Maják. Následovalo několik ukázek tradiční východní kuchyně a samozřejmě společný zpěv při kytaře. To už jsem se pomalu loučil a s obavami sledoval, jak venku padá sníh. Naštěstí byla celá trasa dobře upravená, a tak jsem již před půlnocí dorazil domů.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *