KSČM - Ústeckého kraje. KSČM - centrální.

PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ EP 10.-14.9. ve Štrasburku

DVOJÍ KVALITA VÝROBKŮ NA JEDNOTNÉM TRHU

Problematika dvojí kvality výrobků na jednotném trhu EU je dlouhodobě v centru pozornosti veřejnosti. Některé výzkumné ústavy v tomto smyslu provedly šetření, jež poukázaly na odlišnou kvalitu výrobků kontrolovaných firem, které byly vyráběny v různých zemích – tedy pro různé trhy. Přitom balení i popis těchto výrobků uvádělo spotřebitele v omyl, jelikož se navzdory odlišnému obsahu shodovaly svým názvem i balením. Nejednalo se pouze o potravinářské výrobky, ale i o kosmetiku, čisticí prostředky, produkty osobní hygieny, dokonce i o různé výrobky určené pro kojence. Protože takové případy nesou jasné znaky nekalých obchodních praktik, schválil EP pilotní projekt, v jehož rámci proběhne průzkum trhu věnovaný několika kategoriím spotřebitelských výrobků, s cílem posoudit různé aspekty dvojí kvality. Mimo jiné jsou vyzývány spotřebitelské organizace, organizace občanské společnosti a pověřené vnitrostátní orgány odpovědné za vymáhání směrnice o nekalých obchodních praktikách a dalších podobných právních předpisů, aby se více podílely na veřejné diskuzi k tomuto problému. Komise je vyzvána, aby spolu s členskými státy podporovala zvýšenou přeshraniční výměnu informací v prováděných srovnávacích testech. Jde o velmi citlivé téma, které veřejnost zcela logicky pečlivě sleduje. Jsem rád, že EP je v dané záležitosti aktivní a přijetí této zprávy proto podporuji.

SITUACE V MAĎARSKU

Evropská Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobodě, demokracie a respektování lidských práv.  Přesto tyto hodnoty obsažené v článku 2 smlouvy o EU a Listině základních práv EU nejsou v řadě členských zemí dodržovány. Obavy, které navrhovaná rezoluce vyjadřuje ve vztahu k Maďarsku, můžeme poměrně spolehlivě vyjádřit ve vztahu k Baltským zemím i k některým dalším členským státům, a to v míře mnohdy daleko větší než v případě Maďarska. Navíc vidíme flagrantní porušování těchto práv i ve velkých zemích EU, a to mimo jiné vyhlašováním a prodlužováním mimořádného stavu (Francie) a porušováním práv původních obyvatel těchto zemí zvýhodňováním nelegálních migrantů. Zcela zásadní otázkou je nemožnost extradice osob, které požádali v zemích EU o politický azyl, a ten jim nebyl udělen. Protože se jedná o dlouhodobé porušování zákonů EU, stejně jako zákonů národních, jde o systémové ohrožení hodnot uvedených v článku 2 Smlouvy o EU a je na čase, aby se tímto problémem důkladně zabýval Evropský parlament, Komise i vlády jednotlivých států. Stejně jako skutečností, že navzdory mezinárodní dohodě v některých státech EU žije dlouhodobě skupina občanů bez státního občanství. Je tedy na pováženou, že místo řešení těchto problémů se zabýváme existencí nebezpečí, že  Maďarsko porušuje hodnoty EU.

EVROPSKÁ STRATEGIE PRO PLASTY V OBĚHOVÉM HOSPODÁŘSTVÍ

Stalo se zvykem, že v zásadních dokumentech týkajících se recyklace a materiálových toků je zdůrazňována nutnost přechodu z lineárního hospodářství na oběhové. Vzhledem k faktu, že základními materiály různých plastových výrobků jsou odlišné uhlovodíky, není nikterak jednoduché, zejména pokud se týče obalových materiálů v maloobchodě, zajistit třídění podle chemického složení, které je pro recyklaci důležitým předpokladem. Logicky je tedy první prioritou snaha předcházet vzniku plastového odpadu, druhou prioritou je opětné použití a třetí pak recyklace. K tomu je samozřejmě nutné použití vhodné technologie pro sběr a třídění. Dnes se v EU sbírá k recyklaci pouhých 30 %  plastových odpadů. 31% plastů je skládkováno a 39% se spaluje. Protože do roku 2030 budou v celé EU platit předpisy znemožňující skládkování plastů, je nutné zvýšit možnosti opětovného použití obalů a recyklovatelnosti. Komise je vyzvána, aby do roku 2020 zavedla zákaz mikro-plastů v řadě výrobků a zároveň stanovila požadavky, které zajistí snížení jejich uvolňování z nejrůznějších materiálů. V programu Horizont 2020 má být vyčleněno 100 miliónů EUR pro výzkum v oblasti třídění, recyklace a využívání zdrojů plastů. Výše zmíněné aktivity uváděné ve zprávě, stejně zařazení programu „Oceán bez plastů“ proto vřele podporuji.

Jaromír Kohlíček