KSČM - Ústeckého kraje. KSČM - centrální.

KDYŽ VRABCI ZPÍVAJÍ

Snad mi prominete milí čtenáři, že tento článek bude zcela prostý, přesto poučný k volbám do PS PČR. Čas, který je tak nezbytný pro vše kolem nás, nakonec ukáže, kdo je jaký strom a co se v něm skrývá. Nevím, proč to tak je, ale lidé kteří jsou na kandidátní listině, od lídra směrem dolů, jsou nazýváni křovím, tak se spolu pojďme podívat na stromořadí. Jsou stromy, které jsou velmi staré, zažily spoustu časů od nejlepšího k těm nejhorším, jsou velmi moudré a laskavé, přesto jsou rádi, že se udrží a velmi často jim padá koruna únavou a ovoce plodí jen v malém množství, protože to nejlepší ze sebe už vydali. Je tu i pár stromů samorostů, tam si větve rostou, kam chtějí a jdou za větrem a sebelepší zahradník nemá šanci k růstu. Nejhorší jsou ale ty nádherné stromy na první pohled, jsou zdravé na pohled, tak neskutečně suverénní a bezohlední ve svém růstu, že si bezostyšně přisvojují práci jiných stromů a plody z jejich korun vydávají za své vlastní. V neposlední řadě, jsou tu keře a keříky, jejich místo v krajině je nezbytné pro živočichy, ale i pro zahrady i sady. Snad právě proto, že jsou tak nízko nad zemí, mají k zemi daleko blíž, než stromy. Přitom jsou to ptáci a včelky, kdo k nám promlouvají každý den, ale ty stromy neslyší… Poznala jsem spoustu moudrých zahradníků a byla by velká hloupost domnívat se, že čím hloupější sadař, tím lepší úroda. Stromy s pevnými kořeny, propojte se uzly s křovím a utvořte tak pevný sad jak jen to půjde a prosím všechny mistry zahradníky neupřednostňujte jednotlivé stromky, vaší práci ocení a posoudí jako celek a je to tak správné, protože jen zdravý sad plodí ovoce a nepodceňujte ptáčky ani včelky, příroda si cestu najde k našemu sadu sama, tak jak to dokáže jen ona.

Martina Zigmundová
kandidát do PS PČR