Nově zvolený zastupitel Ústeckého kraje a bývalý europoslanec Jaromír Kohlíček odpovídá na dotazy redaktorky Haló novin Moniky Hoření
Jak jste si užil volby? Vím, že jste – tak jako prakticky každé volební klání – byl členem volební komise. Ovšem v jiném kraji, než jste kandidoval do krajského zastupitelstva. Jaká byla atmosféra ve volební komisi?
Přiznám se, že jsem se moc těšil na práci ve volební komisi v Plzeňském kraji, ve vesnici, kde od roku 1967 máme chalupu a se všemi vrstevníky se tedy léta znám. Bohužel mi zdraví nedovolilo se zúčastnit. Velké bolesti v mi znemožňují delší sezení a vyhlídka je, že ještě měsíc musím vydržet před radikální léčbou v listopadu. Musel jsem se omluvit, ale jednou to jistě vyjde. A hlavně doufám, že od příštího roku už budu opět zdráv. V Teplicích mne lidé zdravili a preference mi dodaly mnoho síly do další činnosti. Jsem v našem kraji jedním ze skokanů, který je zvolen.
Dovolím si využít vašich znalostí a zkušeností hospodářské politiky, na kterou jste se specializoval i v EP a ostatně i ve vaší původní profesi ředitele sklárny. I vy jste přesvědčen, že útok na Alexeje Navalného, tak aktivně mediálně komunikovaný, souvisí se snahou o zabránění dostavby plynovodu Nord Stream 2?
Jen úplně naivní člověk si může myslet, že divadélko kolem Navalného byla náhoda. Režie dobře vše připravila a druhá aféra „Novičok“ byla na světě. Vojenskou specializací jsem chemik – průzkumník a musím se divit, že už podruhé nám hlupáčkům někdo sugeruje, že útok organofosfátem se dá přežít. To je naprostá hloupost. Snímky z Anglie i zprávy z Ruska to jednoznačně vylučují. Stopa z míst za velkou louží ukazuje, kdo věc připravoval a zpackal. Jde přece o dodávky kapalného plynu místo levnějšího plynu „z roury“.
Co říkáte tomuto grandióznímu rusko-německému projektu? Je to důkaz toho, že když se spojí německé technologie a ruské suroviny, přinese to prospěch obyvatelstvu obou zemí a obecně evropskému obyvatelstvu
Jde o druhou linii v osvědčené stopě. Staré plynovody mají špatnou údržbu a jsou zatížené velmi nejistými poplatky na Ukrajině a v Polsku. Průmysl v Německu se při odstavování jaderných elektráren a odchodu od uhlí bez zemního plynu jako stabilizátoru energetické sítě neobejde. Vítr i slunce jsou nestabilními zdroji a záloha odpovídajícího výkonu je tedy nutností. A předražený kapalný zemní plyn? To je opravdu zlý sen pro lidi z průmyslu!!
A mimochodem – tento plyn půjde přes naši republiku na Slovensko a do Rakouska , Maďarska a dále na jihovýchod. Proto z něj budeme mít tranzitní poplatky a pro naše spotřebitele stabilizované dodávky za slušné ceny.
Jak přistupují politici Die Linke, tedy německé autentické levice, k tomuto projektu? A vůbec, jak je politická scéna k tomu nakloněna – i poté, co se aféra Navalnyj silně akcentovala?
Politici všech hlavních politických stran reagují úměrně reakci průmyslu. Jen populisté v jednotlivých stranách nesměle pokřikují o zastavení projektu a přitom po očku sledují, jestli tím moc nezlobí velké průmyslníky.
Kdo podle vás způsobil Navalnému ony obtíže, tedy otravu, jak si vysvětlujete vše, co se s ním dělo? Kreml uvedl, že Navalnyj je agentem CIA. Agentománie zpravidla lidi rozesměje, protože hrát si na agenty 007 v 21. století se bere jako legrace. Jak vy tomu rozumíte?
Ruka strýčka Sama většinu tzv. opozice v Rusku různými cestami financuje. Pan Navalný má chronické zdravotní potíže, takže stačí málo, aby nám předvedl skutečný záchvat. Ten lze vyvolat daleko mírnějšími prostředky, než jsou látky typu Novičok. A připravená aféra se může podle vhodného scénáře rozjet. S tím souvisí i okamžitá připravenost v nemocnici Charité a podrobnosti přesunu pacienta z Ruska do Německa mimo jakákoliv platná pravidla pro takové převozy. A také rychlé vyzdravení – podobně jako u Skripala v Anglii je přinejmenším hodno podivu!!
Proč Merkelová navštívila Navalného v nemocnici, sleduje tím ona či on nějaký cíl?
A. Merkelová se pořebuje i v závěru kariéry zviditelnit a posílit v očích veřejnosti pozici své strany. „Mutti“ přece o uprchlíky a potlačované ráda pečuje!!
Jak se ve vás sváří to, že na Čínu se hází v posledních měsících mediálně moc špíny za to, že se chová nátlakově a lobbisticky, přičemž americký tlak na to, aby například čeští zákonodárci nepřijali digitální daň, se tak nějak obešel bez jakýchkoli diskusí?
Strýček Sam potřebuje v souboji se hospodářsky silnou Čínou pomoci a pimprlátka ze střední Evropy jsou levně k disposici. A tak Čínu pomluvíme a pár okrajových zjevů se při tom zviditelní na Tchajwanu či v Senátu a po „vysvětlení“, co dělat od pana velvyslance ze země za velkou louží sklopíme uši a jsme tiše. V protektorátu to tak bývá, nebo ne?
Čínský vliv je na denním pořádku, vedou se o tom diskuse politiků i nepolitiků a Senát dokonce uspořádal konferenci za účasti známých person – Fischer, Drahoš, Kolář, Novotný Pavel, Žáček, Hřib apod. Jak vy osobně vnímáte vlivy různých nátlakových skupin na byznys v ČR? A jak jste to vnímal v době, kdy jste byl členem EP?
Čína je beze sporu zemí s největším HDP na světě a její váha se úměrně tomu ve světové politice zvětšuje. Spojené Státy se tomu snaží bránit a to politikou různých sankcí. Různé nadace financované z USA proto pracují na tom, aby se našli podporovatelé této politiky v nejrůznějších státech světa. Tito naši stipendisté a vhodně příslušnými službami „nabrífovaní“ chlapci se sešli v Senátu. Výsledek jednání tohoto výkvětu nijak nepřekvapil. Předpokládám podobně masívní prvoplánovou propagandistickou kampaň za zakoupení JE od firmy Westinghouse. Je to sice koncept zastaralý, ale je z USA, tedy od „přátel“, jak nám tito ochotní trpaslíčci a nositelé vody naší politiky sdělí. V EP dříve byla možná určitá diskuse a averze vůči USA, které každou chvíli zkoušely různá embarga a celní překážky pro zboží z EU. Dnes parlament je schopen schválit i úplné hlouposti a ještě si k pomu zatleskat – viz výklad dějin a pirueta kolem sítí 5G Huawei.
Býval jste jako europoslanec či poslanec PS PČR také pozorovatelem na běloruských volbách. Na jakých a jaké tehdy jste měl dojmy? A proč letos na prezidentských volbách nebyli zahraniční pozorovatelé – měl by prezident Lukašenko krytí, že volby byly demokratické.
Ano – v roce 2000, pokud se nemýlím, jsem by pozorovatelem na volbách v Bělorusku. Zaujala mne čistota a výstavnost Minsku. Dal jsem si schůzku s Viktorem Kaliakinem z opoziční Komunistické strany Běloruska a jezdil jsem po volebních místnostech na okraji hlavního města a na vesnicích. Všude jsem byl vřele přijat a při vlastním volebním aktu jsem neshledal odchylky od zákona. Jsou zde – na rozdíl od našeho zákona členové volební komise, kteří pracují, pozorovatelé volebních stran, kteří sledují, zda komise pracuje podle zákona, ale v komisi nepracují a případně mezinárodní pozorovatelé vybavení zvláštní legitimací, kteří jezdí a sledují práci při volbách. Proč nabyla při letošních volbách v Bělorusku žádná pozorovatelská mise OBSE či SNS, nevím. Je to škoda. Jestliže pro narychlo ustanoveného neznámého kandidáta – paní Cichanouskou hlasovalo 19% voličů, jedná se pro Lukašenka o vážnou záležitost k zamyšlení. Prostě to nelze přehlédnout. Role Poláků a Litevců není nic nového. Jen mne překvapuje silná angažovanost při podpoře protivládních protestů z České republiky. Inu „kavárna“ se musí předvést – úměrně ke svým zdrojům financování – na té správné straně konfliktu!!