19. svátek komunistického tisku se konal ve dnech 1. -3. 7. 2016 v Dortmundu. Revier Park Wischlingen je velkou zelenou plochou na jihozápadním okraji velkoměsta. Celá plocha je rozložena po obou stranách hlavní cesty od velkých parkovišť podél rybníka až po plochu pro obytné vozy a stany. Pro organizátory ovšem práce nezačíná oficiálním otevřením, tedy 1.7. kolem 17.00 hod. Ti zde pracují již 3 dny předem, staví stany, instalují aparatury, přivážejí materiály, budují několik velkých scén, připojují pitnou vodu a instalují spleť kabelů. Vystavující a účinkující skupiny mají tento svátek tisku jako svoji dovolenou, náklady vesměs hradí ze svých prostředků a i řidiči, kteří nás přiváželi z letiště, nádraží a hotelů provádějí tyto činnosti bezplatně
Komunistická strana Německa (DKP) má cca. 3000 členů. Přesto každý druhý rok jr schopna obsadit rozsáhlý areál o délce přes 1 km několika desítkami malých i větších stánků. Každá ze spolkových zemí je zde zastoupena stánkem s vlastním programem. Navíc bylo k vidění několik stánků organizací tureckých komunistů, stánek z Vietnamu, Irska, velký stan CASA Kuba a ještě větší pak marxistické platformy strany Linke. Malými stánečky byla letos zastoupena i iránská TUDEH, kyperská AKEL a česká KSČM. V centrální části výstaviště se nacházea rovněž tzv. vesnice odporu, kde vystupovali zástupci regionů, které nesouhlasí s některými postupy ústředního výboru německé komu. Strany. Na svátku tisku se přiživila i maoistická MLDP, jež si na černo postavila na půl dne v sobotu stánek před hlavním vchodem výstaviště. Samozřejmě zde byla vedoucí redaktorka novin Unsere Zeit, Nina Hager a předseda strany DKP, Patric Kölbele. Zahraniční účastníky vítal a péči o ně koordinoval místopředseda strana pro zahraniční styky Günther Pohl. 29 oficiálně nahlášených politických stran doplnila rakouská komunistická strana a tři diplomatická zastoupení spřátelených států. S radou laoského velvyslanectví jsme pak i bydleli ve stejném hotelu a několikrát společně cestovali na výstaviště. Zahraniční účastníkům byl rozdán program DKP a krom akreditační karty a tašky plné opravdu zajímavých propagačních předmětů dostali také možnost aktivně se účastnit všech činností. Na hlavních scénách se střídaly folkové skupiny a protestní vystoupení proti zatčení Kurdů a Turků i na na podporu Kuby. Ve velkých stáncích byl krom nabízeného občerstvení všeho druhu v nabídce i poměrně rozsáhlý literární program. Na několika stáncích se prodávaly knihy, přičemž zhruba polovin ze široké nabídky byla literatura politická. Diskuzní hodinky se střídaly s protest songy, čtením prózy a přednesem poezie. Každá z přítomných organizací tak ukázala, co za 2 roky její členové připravili. Musím říci, že besedy byly velmi živé a kritické, ukázka z tvorby Bertholda Brechta, s áriemi z Matky kuráže mě pak přímo uchvátila.
Ve stanovém městečku bylo spousta mladých lidí a dost jich bylo vidět i mezi stánky. Poněkud starší účastníci obsadili plochu s obytnými vozy. Hlavní den celého svátku, sobota 2. 7. sice po stránce počasí moc nevyšel, skoro celý den pršelo, ale přesto dorazila spousta lidí, tisíce návštěvníků procházely výstavištěm. Mimochodem od 16. hod. byla v jednom ze stánků debata na 2 žhavé otázky: 1. „Jak dále po Brexitu?“ a 2. „Je třeba EU rozbít či demokratizovat?“ K jednomu stánku jsme byli pozváni ústředním vzdělávacím zařízením DKP (Karl Liebknecht Schule) na program seminářů do Leverkusenu. Už názvy seminářu vzbuzovaly zájem: „Revoluční strategie v nerevoluční době“, „ Politická filozofie a filozofie politiky“. Semináře začínají po prázdninách a probíhají o víkendech, viz.: www.karl-liebknecht-schule.org.
Na scéně uprostřed výstaviště (kavárně K) se konalo několik mezinárodních diskusí, mimo jiné k otevření celého svátku a tyto akce byly tlumočeno do anglického a francouzského jazyka. Bylo velmi milé setkávat se během svátku se „ starými“ známými, ať už u jednotlivých stánků či při sledování prezentace volebních úspěchů KSČM, se kterou mi pomohl soudruh z ÚV Radim Wiedner a kterou jsem na našem stánku ukazoval. Na místě mi s instalací na stánku pomohl můj starý známý Gustl Ballin (na toho si jistě vzpomenou účastníci protestů proti instalaci amerického radaru nebo účastníci každoročního velikonočního pochodu před americkou vojenskou základnou v Katerbachu u Ansbachu). Gustl též, jako dobrý příklad dlouhodobé mezinárodní spolupráce přivezl prezentaci SFELR (stálé forum evropské levice regionů), kterou jsem vystavil na našem stánku.
Svátek tisku pořádá DKP každý druhý rok, v mezidobí se koná sjezd strany, doufám, že za dva roky bude účast KSČM daleko bohatší než letos. Tato forma provedení svátku tisku je velmi živá a inspirující.
Jaromír Kohlíček