KSČM - Ústeckého kraje. KSČM - centrální.

Archivováno 7.10.2023

SPUTNIK BYL PRVNÍ

Historik RSDr. Ivo Přichystal

       Dne 4. října 1957 vysláním první umělé družice Země s názvem Sputnik zahájil tehdejší Sovětský svaz dobývání vesmíru. Co tomu předcházelo? Samozřejmě i lety do vesmíru jako veškerá lidská činnost mají svou historii. S jistou nadsázkou lze za prvního propagátora letů do vesmíru označit francouzského spisovatele dobrodružných a vědeckofantastických románů Julese Verna. Jedná se hlavně o dva jeho romány Ze země na Měsíc (1865) a Okolo Měsíce (1870). Ovšem za jednoho s prvních skutečných průkopníků kosmických letů je považován ruský pedagog a vědec Konstantin Eduardovič Ciolkovskij. Zabýval se leteckým inženýrstvím (jeho projekt celokovového jednokřídlého letadla se stal za 15 let samozřejmostí) a v souvislostí s aviatikou se teoreticky zabýval i lety do vesmíru. Například vypočítal možnost letů do kosmu pomocí reaktivních zařízení (raket), viz Ciolkovského rovnice. Jeho pokračovatelem a následovníkem byl Sergej Pavlovič Koroljov raketový inženýr a tvůrce sovětského raketového programu. Je také považován za otce praktické kosmonautiky.

      Výsledkem úsilovné práce Koroljovova týmu byl Sputnik (přeloženo do češtiny toto slovo znamená spolucestující). Jednalo se o družici ve tvaru koule o průměru 58 cm a váze 83,6 kg. Jeho start proběhl dne 4. října roku v 19.28 min  roku 1957. Na oběžnou dráhu byl vynesen dvoustupňovou raketou R – 7. Jeho existence trvala přibližně 90 dní. Za tu dobu uskutečnil 440 obletů Země. Svou existenci ukončil dne 3. ledna roku 1958, kdy vstoupil do atmosféry Země, kde shořel. Jeho vypuštění mělo obrovský ohlas v celém světě, především ve Spojených státech, kde byl tento sovětský úspěch chápán jako „ponižující porážka pro USA“. Tehdejší senátor a pozdější prezident Lyndon B. Johnson dokonce přirovnal vypuštění Sputniku ke stejnému debaklu jako byl japonský útok na Pearl Habor. Mnozí Američané začali věřit, že SSSR je technicky vyspělejší než USA. I přesto, že Američané využívali zkušeností německého raketového technika Vernhera von Brauna a jeho týmu, byli oproti SSSR pokud se týká vývoje umělé družice skutečně pozadu. Bylo to dáno především skutečností, že veškerá jejich pozornost byla zaměřena na vývoj nových zbraňových systémů. Ty měly být především použity v rámci vojenského konfliktu se SSSR, o jehož propuknutí v blízké době byli přesvědčeni. Teprve tímto sovětským úspěchem byla v USA pozornost zaměřena na výzkum vesmíru.  Dne 29. července roku 1958 president Eisenhower podepsal zákon, kterým vznikl Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA). Svou činnost úřad zahájil dne 1. října 1958. Přes veškeré úsilí byli Američané schopni ve výzkumu vesmíru předstihnout SSSR až koncem šedesátých let.