KSČM - Ústeckého kraje. KSČM - centrální.

PŘIPRAVOVANÝ ROZHOVOR S POSLANCEM EP JAROMÍREM KOHLÍČKEM PRO HALÓ NOVINY

ptala se Monika Hoření:                                vloženo 30. 3. 2017

1.V poslední době jste dosti cestoval a navštívil řadu zajímavých akcí. Vezmeme to popořádku. účastnil jste se v Sankt Petěrburgu konference ke 100. výročí ruské revoluce – které, únorové, nebo listopadové – obou? A co bylo na konferenci řečeno, v čem se hodnocení s odstupem sta let modifikovalo, pokud vůbec?

Zdá se, že některé části levicového hnutí (“transformovaní „ komunisté, kteří dnes jsou soc. dem.), a to nejen v Rusku, přicházejí s myšlenkou „svržení cara bylo výborné, ale Kerenskij, kdyby nebylo Října, mohl vést Rusko k daleko větší prosperitě. To opakovalo několik “akademiků“. I v úvodu jeden z organizátorů řekl, že revoluci nechceme. Jako správný kverulant jsem řekl, že ji potřebujeme, ale že nemusí být krvavá.

2. Navštívil jste Sýrii a setkal jste se s Bašárem Asadem. Taková schůzka nemůže zůstat beze zmínky – o čem jste hovořili, při jaké příležitosti jste se setkali? Jak na vás Asad zapůsobil? Co říkal?

Šlo o návštěvu parlamentní delegace Ruské Dumy. Poslanci z jiných zemí Evropy podpořili iniciativu, se kterou Duma přijela. Vytvořit meziparlamentní výbor Duma – Syrský parlament a pomocí čtyřbodového plánu přispět k nalezení míru v zemi.

3. Zřejmě pokud byste byl vládním europoslancem, o vaší schůzce s Bašárem Asadem by se hovořilo v mainstreamových médiích, což se nestalo. Jste v kontaktu s dalšími novináři, zajímají se o vaši práci? Co televize?

Sputnik, Blesk, Haló Noviny se zajímají. A ozývají se přátelé. To je vše.

4. V posledních týdnech EP projednával několik opatření, která vzbudila zájem – například rezoluci určenou Rusku s výzvou, aby propustilo vězněné Ukrajince. Jak se k tomu postavila frakce GUE/NGL a hlavně – jak se zohlednilo, že Ukrajina vězní své ukrajinské občany, kteří protestovali proti Majdanu? Ví se v EP o těchto politických vězních?

Bohužel – hájení současné vlády Ukrajiny má mnohdy absurdní podoby, a to i v GUE/NGL. Podle velvyslance Ukrajiny je vše na dobré cestě a hospodářství se zvedá. „Kdyby nebylo Ruské agrese“. . . Přesto začínají být alespoň zodpovědní úředníci EU pomalu ale jistě opatrnější v bezbřehé podpoře kroků dnešních vládců země.

5. Trvá ještě euforie a jakési okouzlení ukrajinskou vládou a politikou po Majdanu mezi členy EP?

O nezaměstnanosti, nesplacených dluzích, neplnění Minských ujednání vládou a Verchovnou radou (stažení těžkých zbraní, neútočení na obytné domy a školy, reforma státoprávního uspořádání. . .) se nehodí mluvit. Vše zlé pochází od Ruska. To je ve strukturách EU nad zákon.

6. Proč EP nebo jakýkoli reprezentant EU neprotestoval proti pochodu lotyšských veteránů druhé světové války, kteří bojovali na straně fašistického Německa? stalo se v Rize 16. března.

Slepota na pravé oko a teze „nekritizovat cokoliv v Baltských zemích, je – li to protiruské“ a naopak tvrdě odsoudit náznaky jiného než nepřátelského vztahu k Rusku – to jsou zjevné ukazatele atmosféry v Bruselu. Ruší jen pár podivných individuí.

7. Jste odborníkem na Německo. Hovořili jsme spolu asi před rokem o integraci imigrantů v Německu. Zajímalo by mě, jak to probíhá dále – pracují tito lidé? Děti chodí do škol? A vrací Německo ty, kteří nemají nárok na získání azylu v Německu? mění se názory Die Linke, zkrátka, co se děje na tomto poli?

Odborníkem sice nejsem, ale stále mám jednu nohu na západ a druhou na sever od našich hranic. Z migrantů v současnosti pracuje jen několik procent. Děti chodí do školy s podobnými problémy jako u našich „integrovaných“ škol. V některých místech vidíme náznak lepšího vývoje, jindevelké problémy. Linke zůstává v koncepci „Willkommenkultur“ a snaží se pomoci v zapojení migrantů do „normálního“ života. Na azyl nemá nárokcca 80% migrantů. U některých zemí nejsou dosud sjednány neadmisní dohody, jinde jsou, ale přijímající země stále hledá výmluvy, proč své občany nevzít zpět (jako např. Pákistán). Dnes je v Německu více než 200 tisíc migrantů, jimž byl azyl odmítnut a hledá se způsob jejich odsunu ze země.

8. Po atentátu v Londýně se zase ukázalo, že problémem jsou potomci dávných imigrantů, tedy rodilí státní příslušníci té které evropské země. Nedokázali se integrovat, a zabíjejí své spoluobčany… to se ukazuje jako téměř pravidlo. Mění dotyčné státy práci s těmito potomky?

Zatím se mnoho nezměnilo a děti muslimů se stále učí v Anglii i jinde z učednic dodaných ze Saúdské Arábie. V Německu policie uspořádala razie v modlitebnách a zatkla několik saláfistických (radikálních islámských) duchovních. I ve Francii je občas vidět pohyb. Přesto dochází k radikalizaci potomků přistěhovalců. Jde o to, že programově nepřijali kulturu hostitelské země. Jsou tedy v „cizí“ kultuře a chtějí ji změnit ke svému obrazu.

9. Zaznamenala jsem, že v prosinci 2016 změnil Bundestag svou legislativu tak, že vypadl paragraf, který zakazoval Německu stát se útočníkem. Víte o tom? (mám info od J. Groušla: zrušen paragraf 80 trestního zákona, dle něhož bylo Německu znemožněno plánovat útočnou válku. »Ten, kdo připravuje útočnou válku, na které se má podílet SRN a tím přivodí SRN nebezpečí války, bude potrestán doživotním odnětím svobody nebo odnětím svobody trvající ne méně než deset let«.) 
Ano. Na jedné straně se Bundeswehr zapojuje do zahraničních vojenských operací, na druhé straně je snaha zpřísnit „migrační“ legislativu.
10. Lužičtí Srbové – to je vaše srdeční záležitost. Vím, že 23. dubna opět jedete do Lužice zabránit likvidaci tamních lužických vesnic pod záminkou povrchové těžby… 

Zúčastním se pochodu na záchranu několika zbylých osad ve Střední Lužici před postupem uhelných lomů. Většina území již byla vyuhlena a obyvatelé této části Lužice jsou rozptýleni a ztrácejí svůj historický sídelní prostor. Pomalu přicházíme o originální nářečí, kulturu a lidové zvyky. Na to chceme demonstrací a pochodem z Rowného do městečka Slepo upozornit právě 23. dubna. Nebezpečí je opravdu akutní.

11. Jste znám přednáškami ve školách. Kolik jste jich za poslední dobu zvládl? Mění se nějak názor mládeže na „bruselské“ orgány, když i ona je konfrontována s kritikou bruselské byrokracie? a vědí tito mladí lidé, že existuje frakce autentické levice?

Trochu jsem v této činnosti polevil – v poslední době jsem měl besedu na ZŠ v Plesné (u Chebu) a v Teplicích – v ZŠ Plynárenská. Znalosti dětí nejsou oslnivé, ale snad alespoň trochu vzbudím jejich zájem a nepatrně vylepším jejich znalosti. Snažím se také povzbudit jejich vědomí o úspěších nás, Čechů. Politika je ale – bohužel – věc pro mladé velmi vzdálená.

  1. Jak vidíte Turky, kteří žijí v Německu, Nizozemsku, Dánsku, Rakousku… a jinde v západní Evropě. Není to pátá kolona, podobně jako byli například sudetští Němci v někdejších Československu? Nerozbijí sice hostitelské země, ale mohou v nich ovlivňovat politický vývoj.

Turci sice jsou původem z islámské země, ale režim v zemi – jako dědictví Ataturka – byl laický. To se nyní mění. Přesto Turci – kromě silné Turecko – Kurdské animozity nejsou tak cizorodým prvkem jako migranti z posledních let. Mohou sice ovlivňovat situaci v hostitelských zemích, ale vyloženě destruktivně zpravidla nevystupují. To se ovšem se změnou režimu v Turecku může změnit – náznaky jsme v uplynulých dnech viděli (I když i Erdogan vše záměrně extendoval pro povzbuzení domácích voličů v Turecku.)