KSČM - Ústeckého kraje. KSČM - centrální.

BUBENÍČEK V DŮCHODU, to teď bude můj život. Těším se na to

ROZHOVOR PRO TEPLICKÝ DENÍK VEDL REDAKTOR PETR MÁLEK

Šestnáct let působil v krajské politice, z toho osm na pozici hejtmana. V letošních říjnových volbách už nekandidoval. Hejtmanskou kancelář vymění za zahrádku, na plný úvazek se bude věnovat rodině. „Upřímně se na to těším. Věk už také klepe na dveře, je potřeba to přenechat mladším,“ říká Oldřich Bubeníček (KSČM). Důchodový věk hodlá strávit v Bílině, kde žije v jednom z panelových bytů desítky let.
Z krajské politiky odcházíte úplně?
Ano. Dávám prostor jiným kolegům ze strany, aby se mohli prosadit. Proto také nepředpokládám, že bych se do něčeho v této oblasti ještě pouštěl.
Působíte v zastupitelstvu Bíliny. Skončíte i tam?
Dokončím volební období a pravděpodobně ani tam se už angažovat nebudu.
A co třeba ještě Senát? Tam jste to v minulosti také několikrát zkoušel…
Určitě ne. Už letos to byl omyl, že jsem se nechal stranou přesvědčit, abych to zkusil. Kdyby mi bylo padesát, asi bych na to koukal trochu odlišně. Dnes ale vím, že to byl omyl, když jsem se nechal přemluvit a s kandidaturou souhlasil.
Co se vám za těch osm let z pohledu nejvyššího představitele kraje podařilo?
Za úspěch vnímám v rámci celé naší koalice prvotní stabilizaci a následný rozvoj společnosti Krajská zdravotní. Když jsme ji před osmi lety přebírali, tak tu byly stamilionové dluhy. Dnes jsme v plusových číslech. To považuji za velký úspěch, i s ohledem na problémy s nemocnicemi v jiných krajích. S tím souvisí i zvyšování odborností, zejména krajské Masarykovy nemocnice v Ústí, kde máme 12 klinik. Kladný posun za těch osm let ale vidím ve zlepšení zdravotnictví v kraji obecně. Nemalé úsilí nás také stál boj za zachování komplexního onkologického centra, které nám chtělo ministerstvo zrušit. V kraji, kde je nejvyšší procento onkologických onemocnění na počet obyvatel, to byla absurdita. Povedlo se a zůstalo nám, takže i to považuji za velký úspěch.
Je něco, co jste nedotáhl?
Stále nás trápí sociální problémy, které tu máme. Představitelé nového vedení sice říkají, že si s tím dokážou poradit, ale osobně si myslím, že to tak jednoduché nebude. Podle mě v tomto směru musí velkou aktivitu vyvinout vláda, je potřeba změnit zákony tak, aby byli zvýhodněni ti, kteří chtějí pracovat. Na rozdíl od těch, co se jenom vezou a do práce se jim nechce, přitom dostávají od státu slušné peníze na živobytí. To vnímám jako velký deficit.
Jak vnímáte pozici Ústeckého kraje oproti ostatním? Má nějaké neduhy?
Stále doplácíme na období 90. let, kdy se náš kraj stal odkladištěm pro celou republiku. Kdo někoho nechtěl, tak ho poslal sem k nám. I když na druhou stranu je třeba si přiznat, že si za to mohla často jednotlivá města sama. Vedení radnic se tehdy zbavilo bytového fondu, čímž se také zbavilo možnosti regulovat přísun lidí. A to se hodně vymstilo a trpíme tím dodnes.
Několikrát jste v kraji přivítal prezidenta. Vždy to pro vás musel být vysilující maraton. Jak na to vzpomínáte?
Ty návštěvy byly hodně vyčerpávající. Už samotné přípravy byly vždy náročné. Na druhou stranu, návštěva prezidenta je vždy významným přínosem pro kraj. Hlavně pro lidi ve městech. Ne každý má možnost se takto setkat s hlavou státu. Proto jsme se vždy snažili naplánovat vždy jiné trasy, aby se s prezidentem mohli seznámit v jiných částech kraje. S panem prezidentem máme vřelý vztah, tykáme si.
Půlrok jste letos vedl kraj v covidové době. Jak hodnotíte toto období? Považujete ho za nejtěžší za celou osmiletou dobu, nebo byly ještě těžší měsíce z pohledu chodu kraje?
Určitě to byla těžká doba. Měl jsem jich ale více. Půl roku po mém nástupu do funkce přišly v kraji povodně. Byl to nelehký úkol se s tím poprat. Na druhou stranu ale bylo zřejmé, že voda za čas opadne a nastane klid. Mělo to svůj konec a mohli jsme čerpat ze zkušeností z jiných krajů, kde byla velká voda už předtím. Když ale letos na jaře přišel Covid-19, tak to byla pro všechny novinka. Nikdo nevěděl, co bude následovat, jak se bude situace vyvíjet. Když to teď porovnám s podzimem, tak pro nás ještě to jaro byla procházka rajskou zahradou. Ano, letošní covidová doba je jedno z nejtěžších období v mé hejtmanské éře. Maloval jsem si, že bych mohl mít klidnější ukončení své práce na kraji. Opak je ale pravdou. Musíme si to všechno předávat za pochodu. I když to zvládáme, je to hektické.
Současná zadluženost kraje je okolo jedné miliardy. Jak si podle vás stojí ústecký region ekonomicky?
Ústecký kraj je ekonomicky stabilní. Jsme zadlužení, ale také jsme schopní všechno splácet. Každoroční audity nám vycházejí dobře. Nesouhlasím s názory, že nové vedení přijde k prázdné truhle. Jsem přesvědčený o tom, že to tak není. Důležitý po ekonomické stránce bude příští rok, kdy očekávám, že v důsledku letošní situace s Covidem-19 bude nejspíše méně peněz ze státní pokladny. A s tím se bude muset nové vedení kraje vypořádat. Proto jsme už při vypuknutí pandemie zavedli různá úsporná opatření, abychom šetřili peníze.
Takže kraj svému nástupci předáváte s naprostým klidem? Nemáte žádné výčitky, že by se ústecký region hrnul někam do záhuby?
Kraj předávám v dobrém stavu a o budoucnosti nemám strach.
Jak vlastně vnímáte kraj, ve kterém žijeme?
Na to se mě ptá hodně lidí. Samozřejmě, že je krásný a nedám na něj dopustit. Máme zde řadu historických památek, jsou zde historická centra měst, přírodní oblasti, jako je Národní park České Švýcarsko, České středohoří, Krušné hory. Takové bohatství nemá každý.
Narodil jste se ale ve východních Čechách. Nepotáhne vás to tam zpět, když už nebudete mít politické ani pracovní závazky?
Východní Čechy mám rád a často tam zajíždím. To, že bych se tam stěhoval, ale nehrozí. Za životní místo považuji Bílinu, kde bydlím. Podle mě by měl člověk dožít tam, kde tráví většinu života. Považuji se za patriota a nehodlám to měnit.
Máte před sebou důchodový klid. Nebude vám práce chybět?
Každý den jsem vstával v půl šesté. Chodil do práce. V sobotu a neděli po akcích. Upřímně se těším, že si od toho spěchu odpočinu. Duševně se na to chystám už delší dobu. Chci se teď naplno věnovat rodině, na kterou jsem neměl vždy tolik času, jak bych si představoval. V zahrádkářské kolonii mám svoji malou zahrádku, která je můj celoživotní koníček. Musím ji trochu zvelebit. Fakt se na tu dobu hodně těším. Bubeníček v důchodu, to teď bude můj život.

Kdo je Oldřich Bubeníček
Oldřich Bubeníček se narodil se 5. ledna 1953 v Ústí nad Orlicí, kde absolvoval gymnázium.
V roce 1974 vstoupil do KSČ. Pracoval ve sklárně, později na OV KSČ v Teplicích, v 90. letech se stal jeho předsedou.
V letech 1995 až 2008 byl redaktorem Haló novin. V současnosti je zastupitelem Bíliny, dříve byl i jejím starostou či radním.
V roce 2012 se stal hejtmanem Ústeckého kraje, o čtyři roky později post obhájil.

Redaktor Petr Málek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *