OV KSČM Teplice

Mgr. Bc. Bc. Ivo Látal       

              Jak známo starostou Prahy 6 je p. Kolář. Jeho otec byl diplomat a byl jako velvyslanec ČR jak v USA, tak v RF. Otec je samozřejmě jednostranně jako politik a diplomat zaměřený. A takto by podle mého názoru být politik neměl. Syn, jak se říká se potatil. Toto nám předvedl již několikrát. Stačí si vzpomenout  jak se zachoval vůči pomníku I. S. Koněva na dnes Vítězném náměstí n Praze 6. Pan starosta je člověk, který je jasně protirusky zaměřený. To již dokázal. Ale co bylo překvapivé, že v sobotu 19. března 2022 bylo zveřejněno na internetu následující. Ještě poznámka. Na Praze 6 jsou objekty velvyslanectví mnoha států. Některé objekty jsou těmto zemím pronajaty, jiné si dané země koupili od naší republiky a jiné objekty byly některým zemím darovány. A na toto poslední se chci právě zaměřit ve svém článku.

              Jak známo budova velvyslanectví RF je majetkem RF. Nebudu zabíhat do historie a soudních procesů o spor budovy po převratu. Pravda je, že kdysi velvyslanectví SSSR mělo i svůj obchodní a výstavní pavilon na Sibiřském náměstí. Tam se konaly každý měsíc výstavy různého zaměření. Naproti této budově je škola kam chodily děti pracovníku velvyslanectví SSSR. To dnes mj. říká i pan starosta. Ono je to zčásti pravda. Jenže zapomíná dodat, že do této školy chodily i děti pracovníků velvyslanectví socialistický zemí. Tedy jasně hovořím o 80. letech minulého století. Pan starosta by nejraději  zabavil majetek  který patří Ruské federaci a je na území ČR. Velvyslanci RF napsal dopis, aby školu vrátili ČR a uvolnili ji pro děti běženců z Ukrajiny, nechť tyto děti se tam chodí učit. Jenže je zde problém, že škola je prázdná, protože ČR po zpravodajské hře Vrbětice vyhostila plno diplomatů RF a mj. i učitele z této školy. A tudíž ve škole nezůstal jediný učitel a jediný žák. Doslova článek, který jsem četl včera zněl. RF tu školu navalí. V  článku je citován dopis pana starosty panu velvyslanci RF a odpověď pana velvyslance. Už jen to slovo navalí je totálně nediplomatické. Samozřejmě, že pan velvyslanec oprávněně upozornil na to, že jde o dar naší republiky SSSR. Ten dar byl předán v 70.-tých letech minulého století.

               O této korespondenci se dozvědělo naše ministerstvo zahraničních věcí a vydalo celkem správné prohlášení. Trochu odbočka. Ještěže první náměstek ministra zahraničních věcí je zkušený diplomat.  Navíc, jak se lze dočíst v kuloárech dnešních vládních stran někteří členové ODS, KDU a TOP  říkají ministrovi zahraničních věcí učeň. Ono to je vlastně pravda. Protože on zkušenosti se zahraniční politikou nemá.

              Zpět k tomu prohlášení. Zcela správně v prohlášení je uvedeno, že zabavení majetku RF na území ČR by mělo velmi špatné důsledky na česko-ruské vztahy. Ano, mělo, protože t vztah jsou nejhorší od vzniku naší republiky právě po hře Vrbětice. Správně v tom prohlášení a to osobně velmi podporuji je uvedeno, že v okamžiku kdyby ČR zabavila majetek RF na našem území bude následovat reciprocita. A že ČR v zahraničí má majetek je jasné. V tak velké zemi jako je RF je toho majetku jistě hodně.

              Závěr je jasný. Pan starosta Prahy 6 opět přestřelil .  Díky v tomto případ výborné práci MZV ČR byla odvrácena další ostuda naší země vůči jiné zemi. Ještě jeden psychologický moment. Bohužel   děti si nevybírají své rodiče. Ale syn diplomata , navíc starosta a dnes poslanec PS PČR by takto zcela jasně hovořit neměl. To je odsouzenihodné. Nejhorší však je, že pan starosta si trvám na svém.

Mgr. Bc.Bc. Ivo Látal  – možný scénář

               Pamatujeme si na povodně 2002. Jedna věc byla otřesná. To jak večer před povodní povodňový Igorek, čili Němec, tehdy primátor řekl, že povodeň se Praze vyhne. A nikdo od převratu nekontrolovali protiatomové kryty. Daleko předtím  Havel řekl, že se mají zrušit. On tehdy zešílel, ale to se přešlo. Zpět ke krytům. Dnes najednou jsou dobré. Řečeno slovo prý moderátora, tedy budoucí generálního ředitele ČT ( usiluje  o to), nějaké ferrum se  to jmenuje, tedy Železný, jak komentoval olympiádu v ČLR vždy říkal v totalitní a komunistické Číně. Parafráze v totalitním a komunistickém Československu. Ten blb neví za prvé, že komunismus nikde na světě nebyl a pak on vystudoval jako řada jiných zadarmo. A tehdy jsme měli armádu a jasně i protiatomové kryty. Najednou se dnes hodí, ale máme žoldáky, nikoli vlastní armádu.

První věc zaměňuje se příčina a následek. Ano, jsem proti válce, je to otřesné, byl jsem v Bělehradě v r. 99 po bombardování. Tak vím  jak to asi vypadá dnes na Ukrajině.. Ale to podstatné. Neválčí se náhodou na UK již 8 let? Jasně, že ano. Čím to začalo. Tím, že USA rozpoutaly válku proti RF, tedy obklíčení. Začátek je válka v Jugoslávii, pak Irán, Afganistan atd. Proč? Protože chtěly ropu od Kaspiku. A začal Majdan. Dodnes nejsou objasněny a to se nikdy neobjasní ty vraždy v Oděse. Že na UK šly USA nepřímo bez souhlasu RB OSN to je v  pořádku, rovněž tak do Jugoslávie. Ale, že se RF brání, byť takto  to je křiku.

• Pokud jde o sankce. Jasně, jsem pro. Ale z jiného důvodu. Protože ty sankce proti RF se obrátí proti těm kdo je vyvolaly, tedy EU a USA. Navíc USA bojují proti EU, chtějí ji zničit, aby ovládly Evropu. A pak také bojují proti ČLR, protože ta jde ekonomicky nahoru a to přeci USA nemohu potřebovat. Jasně zavřeme Nord Stream 2, USA to jasně vadí. V čem je rozdíl? Za plyn, který je čistý platíme RF 8 Kč/ metr krychlový, USA za špinavý nekvalitní plyn budeme platit 20 Kč, čili dvakrát tolik. RF udělá protisankce. A ty a to co EU udělala se obrátí proti občanům EU. Už teď je to znát. Nejen elektrika, plyn, ale benzín a ten půjde nahoru, počítám za pár dnů k 50,- Kč/litr, možná ještě víc.  Jasně, vědci, kultura utrpí, že nebudeme mít dirigenty vědce z RF. Český VW z  Boleslavi, tedy bývalá Škodovka (je německá) ukončil kontrakty v RF. Fajn, hned tam nastoupí jiné země. A tedy Škoda bude propouštět  Čili se zvýší nezaměstnanost. Letecká doprava, ano jsem pro bezletové zóny. Hotely dnes neubytují občany RF a Běloruska když ano tak  musí podepsat prohlášení, že nesouhlasí s invazí, jak to nazývají. To hotel si nesmí dovolit, je to protiústavní. Čili přijdou o klienty, lázně to samé. A jistě pak budou chtít kompenzace. Za co, proč? Ani korunu bych jim nedal. Neumíš podnikat, tak to nedělej, že jsi zkrachoval Tvůj problém. Proč by měl se starat stát. Jsi soukromník tak co?  Další věc. Najednou v pátek Gazdík řekl, že je šikana  ruských dětí ve škole? To  objevil Ameriku? Bylo naprosto jasné od počátku, že to nastane a teď honem vydali pokyn jak to řešit. Další věc. Jak s dětmi hovořit o válce. Ten problém války se táhne 8 let, tak to ministerstvo je na jiné planetě nebo chrápe, že nic za 8 let nevymysleli?

       Na netu koluje obrázek na jedné straně vlajka UK  na tanku UK a hned  druhý tank  a tam je hákový kříž jako vlajka ? Není UK  náhodou fašistický stát ? Třeba  Krpálek si nepůjde pro vyznamenání. Fandil jsem mu, ale když to řekl tak u mne skončil. Slavný Dominátor, jak se vyjádřil o Ovečkinovi? Taky takový inteligent. Navíc jsem  kdysi a Ty také vyrůstal na písničkách Zagorové. Vážil jsem si ji, měl jsem ji rád, chodil jsem na koncerty. Ale to co řekla loni po volbách, když dostala ten syndrom tak u mě skončila. A pak ona taky, zrovna tak jako Vondráčková neví kdy skončit. V tomto směru Mišíka st. jsem moc nemusel, ale on sám uznal a to je mi líto víc, že už koncert dělat nebude, protože je na tom zdravotně zle. Jistě, odbočil jsem. Ale záměrně.

• K sankcím. Budeme dovážet železnou rudu, kobalt, zinek a další věci ale podstatně dráž než dosud z RF. Odbočka. OKD se zrušily, prý uhlí není potřeba. Ano, najednou dovážíme z Austrálie, ale za kolik? A Bakala vyhodil horníky z práce.Ty zbraně jak jsme darovali UK. To je trik, ale to se neřekne. Jde o starou techniku, zrovna tak jako tuším z SRN rakety Strela, také nepoužitelné. To přiznávají sami Němci. My jsme naopak rádi, že se toho zbavíme, protože dostaneme, tedy koupíme za „levné peníze“ nové moderní zbraně.
• Fialka zapomněl na jednu věc, jako tehdy bláto. Tedy Fiala a Blatný co byl ministr zdravotnictví. Blatný zapomněl, že lékaři budou unaveni a budou potřebovat psychology, těch je nedostatek. A dnes je ten samý problém. Jak to skončí, ale ono už i teď budou mít psychologové hrozně práce. Musí se řešit trauma z války jednak těch lidí z UK, jednak našich. Ale taková Pekari Adamová, Bartoš, Kolínský Osteraich, tedy Rakušan, Válek, Lankšádlová, Fialka a další ti problémy mít nebudou, protože mají válečnické choutky.  Osobně bych přes herce Vyskočila (syn má autodopravu- autobusy  někde na severu) požádal o několik autobusů a celou vládu, celou Sněmovnu a Senát bych posadil tam a odvezl do bojů na UK. A takový Lipavský nebyl na vojně a silně pochybuji, že by unesl plnou polní. A že by tam zařvali, no a co? Vyvolávají davovou psychózu na válku, tak ať tam jdou bojovat a jdou příkladem. Představuji si,  že třeba Černochová, Bartoš, Lipavský, Rakušan se mohou držet za ruce a být vedle sebe a bojovat. Jasně že odsuzuji válečný konflikt, ale chce to si dát do souvislostí. Nejen politických, ale i ekonomických a samozřejmě právních.
• Další problém je vypínání webů. Za prvé to může udělat jen vláda nebo soud. A ne nějaká soukromá firma. A jasně, že v tom vypínání jede i ten, prý se jmenuje Koudelka, to je jistě utajené jméno a jeho boys z BIS.  Za druhé  čl. 17 odst.3  LZPS jasně říká, že cenzura se zakazuje. Není toto vypnutí náhodou porušení tohoto článku?
• Korunu dvacet tomu nasadili dva lidé. První soudruh, pak přítel dnes Bůh ví co nějaký Rychetský. Prý předseda třetí komor Parlamentu, tedy ÚS. První krok co udělal bylo, že kdsi napsal a prosadil jako ministr spravedlnosti a předseda legislativní rady vlády volební zákon. Loni svoji práci vlastně zničil. On jako soudce má být nestranný, apolitický. A teď papouškuje  o situaci na UK. Mimochodem když byl jmenován on a Křeček jako veřejný ochránce práv tak jsme doma řekli, že díky věku spíš by měli vartovat na Olšanech, než jít do těch funkcí.  A druhý  inteligent, tedy kdysi soudruh, dnes nevím co, prostě pan Stříž. On vykládá právo jako Nejvyšší státní zástupce? Co to je za nesmysl Právo přeci vykládá soud, nikoli  státní zastupitelství. A on má být také apolitický. Samozřejmě, že není. A budu obdivovat st. zástupce a soudce  kteří budou soudit  lidi za jiné názory. Prostě politika do práva nepatří, nemá tam co dělat. A pak jasně Ústava říká, že jedna moc se nesmí plést do druhé. A tady je to jasné jako facka, že soudní moc se plete do výkonné moci.

Zvláštní  je, že lidi, kteří bojovali na straně RF posíláme do vězení, ale teď honem Fialka se Zemanem řekli, že lidi bojující za UK tam nepůjdou. To se měří stejným metrem? Samozřejmě, že ne.

Ještě k těm cenám benzínu. Jasně on půjde nahoru, ale bude se zdražovat vše, nejen elektrika, plyn, ale i potraviny a to bude pěkně raketově. Toho se děsím. Ale 62 % občanů voličů chtělo změnu, tak proč ne. Nicméně je fakt, že to odneseme my všichni.

8. dubna 1857 – 8. března 2022: o 165 později

Když před 165 lety vstoupily dělnice v newyorských textilkách 8. března 1857 do stávky a demonstrovaly za „desetihodinovou práci, světlé a hygienické dílny, mzdy rovnající se mzdám  textilních dělníků (mužů) a krejčích“, rozhodně si nepředstavovaly, že v roce 2022 budou všechny tyto požadavky ještě vyžadovány.

Před 165 lety si rozhodně nepředstavovaly, že v roce 2022, s takovým pokrokem ve vědě a technice, v podmínkách tzv. 4. průmyslové revoluce, povede práce žen k pružné pracovní době, s rozděleným rozvrhem a nepravidelnou pracovní dobou, podzaměstnaností, zaměstnáním i během mateřské dovolené díky práci na dálku a rozvoji výpočetní techniky.

Před 165 lety si stávkující dělnice nedokázaly představit, že nezletilé dívky a chlapci budou stále oběťmi sexuálního obtěžování, přičemž ti, kdo rozhodují, a politici, se „třesou“ hrůzou z odhalení hnutí Me too ( já taky), když jsou často sami do takových skandálů zapleteni.

Před 165 lety si tyto dělnice, které tvrdě bojovaly proti policejním silám za lepší život pro sebe a své děti, nedokázaly představit, že v roce 2022 pandemie „odhalí“ tento sociálně-ekonomický systém zvaný kapitalismus na celém světě, protože komercializace zdravotnictví zanechala všechny systémy veřejného zdravotnictví bez dodávek, bez personálu, bez ICU (zdravotnických jednotek intenzivní péče; pozn. překl.), bez vybavení, což mělo za následek, že miliony lidí po celém světě umírají na nemoc, jež by se na základě pokroku medicíny dala léčit.

A před 165 lety by si určitě nikdo nepředstavoval, že v roce 2022 se lidé začnou místo tmy bát světla, protože cena elektřiny se dnes určuje na burze a žádný lidový příbytek si nemůže dovolit obrovský nárůst její ceny.

Před 165 lety si také newyorské tkadleny nedokázaly představit, že v 21. století, po dvou krvavých světových válkách, které předcházely milionům lidí a stály je životy a zničily polovinu planety, budou imperialisté na zemi opět vytvářet hranice zemí, aby měli pod kontrolou své zdroje, pustoší národy na každém místě, které napadnou, zanechají za sebou mrtvé, zraněné, uprchlíky a nevýslovnou bídu.

Dělnice z roku 1857 si tohle všechno možná nepředstavovaly, ale když stávkovaly, věděly, že stojí proti krutým zaměstnavatelům, podporovaným politickým systémem, jehož cílem bylo naplno využít jejich pracovní sílu. Možná si tyto dělnice ve svých myslích moc neuvědomovaly, co je příčinou jejich nerovnosti, ale měly kuráž postavit se a požadovat samozřejmé.

Právě této kuráže si dnes vážíme, této odvahy, kterou tyto ženy měly v tom, že nedovolily, aby se jejich sociální otroctví stalo zvykem.

O 165 let později si připomínáme a ctíme jejich boj a jejich oběť a pokračujeme tam, kde ony skončily. Světová odborová federace a světové třídní hnutí si jsou dobře vědomy základní příčiny nerovnosti žen, dvojího útlaku, kterým trpí jak kvůli svému pohlaví, tak kvůli své třídě, prohnilým hodnotám, které ovlivňují postoje a vědomí žen a mužů. Je to kapitalismus, společensko-ekonomický systém založený na využívání pracovní síly pro zisk monopolů a kapitalistů, nikoli pro blaho mnoha.

O 165 let později máme zkušenosti i znalosti. Jsme otráveni sliby, teoriemi a rétorikou, politici a odboráři nám předkládají obrácenou realitu, aby nás přesvědčili, že neexistuje žádná alternativa, že tento systém pouze existuje a musíme ho zlepšit, ale nemůžeme ho změnit. Už nás nebaví poslouchat o individuální odpovědnosti, o nerovnosti lidí jako o něčem přirozeném, o tom, že je normální mít bohaté a chudé, o tom, že chudí musí být závislí na dobročinnosti bohatých. Zkrátka, jak říkával Eduardo Galeano, snaží se nás přesvědčit, že žijeme ve světě „vzhůru nohama“, s nohama nahoře a hlavou dole.

O 165 let později říkáme, co je moc, to je moc!!!! 8. březen je dalším výročím v antologii globálního dělnického hnutí, které nám připomíná, že život se dá žít i jinak.

Víme, že po Říjnové revoluci, kdy se budovala nová socialistická společnost, patřila emancipace žen a jejich rovnoprávná účast na společenské, výrobní a kulturní činnosti k základním úkolům sovětského státu. Po krátkou, ale rozhodující dobu lidských dějin jsme žili a užívali si, co znamená přenést funkce individuální domácí domácnosti na společnost, žili a užívali jsme si ochrany mateřství, vzestupu profesního a společenského vzdělání žen.

Ale jako Světová odborová federace a globální třídní odborové hnutí jsme nikdy nestavěli muže proti ženám, ani jsme se nikdy nenechali oklamat myšlenkou, že za nerovnost a útlak žen může naše biologická diferenciace. Mao Ce-tung řekl, že „ženy mají na ramenou půlku nebe a musí si ji podmanit“. Ale druhou půlku drží muži, a my, světové třídní hnutí, chceme, aby celé nebe bylo naše, bez vykořisťování, bez diskriminace, bez chudoby a utrpení. Chceme, aby všichni lidé žili důstojně, aby rozvíjeli 100 % svého potenciálu a dovedností, aby žili svobodně, bez ohledu na pohlaví, bez ohledu na barvu pleti, bez ohledu na náboženství.

Největší poctou pro pracující ženy, které povstaly 8. března 1857, je pokračování jejich boje za rovné zacházení se ženami ve společnosti, která je rovná pro všechny. A k tomu jsme se zavázali. Náš nadcházející 18. sjezd, sjezd Světové odborové federace, který je vrcholným bodem světového dělnického hnutí, nás zastihne ještě připravenější, odhodlanější a náročnější, a to nejen pro emancipaci žen, ale celé dělnické třídy, po celé planetě. S jasnými postoji, s jasnou vizí, s bojovným duchem jako dělníci, kteří se neohnuli pod policejním násilím nebo výkřiky zavedených pořádků.

Čest a sláva stávkujícím newyorským dělnicím z roku 1857.

Boj pokračuje až do konečného vítězství!

Sekretariát SOF

překlad OSČMS

7.ledna odpoledne jsme byli s předsedou OV KSČM Tomášem Zíkou a předsedkyni MO KSČM Osek Táňou Dondovou popřát k významnému životnímu výročí 95 let soudružce Zdeňce Svobodové z Oseku.

Popřát ji přišel i místostarosta města za KSČM Ing. Jiří Hlinka . S. Svobodové můžeme její vitalitu závidět. Pochlubila se, že chodí pravidelně cvičit a včera také se svými dvanácti spolucvičenkami své krásné jubileum oslavila. Přejeme Zdeničce do dalších let hodně zdraví a elánu

       Jitka Hanousková

Co předcházelo listopadu 1989 v souvislosti s politickým vývojem v KSČ po roce 1946

16.11.2021

Jsou otázky, které se nesmíme bát zodpovědět. Je 17. listopad legendou osvobození, vítězstvím pravdy a lásky, či podvod a mistrně propagandisticky zpracovaný klam? A to klam, jehož jednou z podstatných rysů je ovlivnění českého voliče dodnes právě k nevolbě KSČM? Ať tak, či onak, k zodpovězení je nutné hledat historické souvislosti, odfiltrovat současný propagandistický balast a manipulativní výuku historie mnohými učiteli, vědomě či nevědomě ovlivňujících historické podvědomí budoucích voličů. A o to jde.

Historická souvislost předcházejících událostí je evidentní. Nejde jen říci, že 17. 11. 1989 bylo vyvrcholením vývoje, jenž vyústil zákonitě v politickou porážku KSČ.

1. Opuštění československé cesty
   To že volební systém čtyř samostatných politických stran ustanovených na základě Košického vládního programu obnovy země byl pod nátlakem Moskvy přes Informbüro opuštěn, a tedy vznikla jednotná kandidátka Národní fronty. Je totiž nutno se důrazně ohradit, že volební úspěch KSČ v roce 1946 byl jen jakýmsi historickým omylem. Volební úspěch byl především vítězstvím programu specifické československé cesty. Toto vše bylo díky obrovskému politickému vlivu Sovětského svazu nahrazeno direktivním způsobem řízení jedné strany.
2. Politický monopol vedoucí KSČ, který fakticky znamená oslabení politické schopnosti KSČ v boji s konkurenci na domácím politickém poli

Jeho základní taktika: strana zodpovídá za vše. Tomu odpovídalo nepřipravené rozšiřování stranického aparátu odshora až dolů. Zavádí se takzvaná kádrová nomenklatura, která se postupně rozrůstá do nezvládnutých rozměrů. Stranický aparát převzal ve všech personálních otázkách ve státě odpovědnost, převzal také rozhodování v oblastech na všech úsecích hospodářského, společenského i kulturního života. Tím však byl především popřen princip odbornosti i schopnosti širokých pracujících mas se projevovat aktivněji.

3. Nezákonné politické procesy v závěru 40. a v první polovině 50 let

JE PROKÁZANÉ, že byli organizovány z podnětu, pod nátlakem a za aktivní účasti sovětských bezpečnostních orgánů. Zcela určitě události v letech 1949 – 1955, pokud se týká rozsahu znárodnění, rušení drobného privátního podnikání, nezákonnosti v politických procesech a potlačování demokratického uspořádaní ve společnosti, jsou vynucené násilím od původní československé demokratické cesty k nové společnosti. Je důležité připomenout Gottwaldovi cesty, neboť on byl jejím zásadním tvůrcem v rámci jeho práce pro KSČ. O což obrovským nátlakem ze strany Stalina a jeho lidí byl připraven… Nutno však dodat, že jsou prameny uvádějící, že došlo k infiltraci některých agentů západních rozvědek do sovětského stranického aparátu ovlivňující řízení politiky Sovětského Svazu, a tedy i politické rozhodování (nejen v podkladové části) pro konečné rozhodnutí nejvyšších sovětských stranických orgánů.

4. Výrazné politické vzepětí let šedesátých potlačených cizí okupací

Velká část KSČ a československé společnosti našla vnitřní sílu a projevila vůli se vrátit na cestu demokratické, jakožto i ekonomické prosperity. O to vše jsme však přišli vojenskou okupací započatou dnem 21. 8. 1968, která se stala rozhodujícím činitelem pro nástup k moci dogmatické skupině v KSČ.

Rozhodující otázka dalšího působení v KSČ zní: „Souhlasíš se vstupem vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR. Jestliže ne, nemůžeš ve straně být.“

Výsledkem je 600 tisíc vyloučených členů, včetně další perzekuce. Biľakova mocenská skupina plní svůj úkol, včetně stupňujícího se odporu k jakýmkoliv strategickým reformním změnám. V podstatě jde o jakousi druhou vládní garnituru, která kdykoliv dle potřeby mohla nahradit vedení představované Husákem. Vedení, které si bylo vědomo, že musí s větším důrazem řešit hlavní problémy v celkovém hospodářském systému plánování a řízení, má tak víceméně svázané ruce. Při nerespektování „rad“, či spíše příkazů Brežněva by skončilo. V československém vedení tak postupně převládá pasivita, ztráta rozhodnosti, která je postupem doby umocněná vážnou nemocí Brežněva, kdy je třeba vybojovat zpět kurz z let šedesátých, a již tak nečiní.

Motto Biľakovi skupiny v 80. letech lze shrnout: „Počkat, nespěchat.“

Pak už bylo pozdě.

Sovětský Svaz prohrává ve studené válce… A u nás?

Nedůstojné předání moci politicky nečitelné programově totálně nepřipravené opozici, která byla vytvářena často z lidí již předem připravených některými skupinami jak v STB, tak i za účasti zahraničních rozvědek.

Michal Klusák

předseda OV KSČM Praha 10

Komentář k článku „Co předcházelo Listopadu 1989 v souvislosti s politickým vývojem v KSČ po roce 1946“

Mgr. Bc. Bc. Ivo Látal

23.11.2021

S velkým zájmem jsem si prohlédl webové stránky OV KSČM Praha 10 a začetl se do článků, které tam jsou vyvěšeny. V souvislosti výročím převratu z roku 1989 mě velice zaujal článek, který má shora uvedený název. V obecné rovině s obsahem článku lze souhlasit. Ale je tam určitá pasáž, která potřebuje hlouběji rozpracovat a o to, se právě pokusím. Nebudu hodnotit období od roku 1946, ale budu se zabývat částí nazvanou „šedesátá léta“ do roku 1989.

Základem převratu z roku 1989 je situace, která nastala po srpnu 1968, resp. v letech 1969 a 1970. V roce 1969 nastoupilo nové vedení strany v čele s Dr. Gustávem Husákem. Zprvu ve vedení strany byla jednota, ale ve straně jako takové se už rodily v roce 1969 různé vnitřní proudy. Nesmíme zapomenout, že po roce 1968 z republiky emigrovalo plno lidí. A oni ve své podstatě měli kam jít. Do Rakouska, SRN, Kanady, USA. A proč zrovna do těchto zemí? No protože v těchto zemích již byli lidé, kteří emigrovali po roce 1948 a zde si již vybudovali určité postavení. Navíc nezapomínejme na to, že byly rozhlasové stanice Hlas Ameriky, Rádio Luxemburg, Svobodná Evropa a další. A tady vzniká „podhoubí“ skupin lidí, kteří si myslí, že přijde jejich chvíle. Do toho je třeba zasadit tehdejší mezinárodní situaci. A dále ještě jeden moment. Zpravodajské služby CIA, Mossad, BND se velice dobře a sofistikovaně snaží pracovat proti socialistickému táboru a zejména proti ČSSR. Situace v republice nebyla také jednoduchá. V 70. letech ještě ekonomika docela šlapala. Fakt je, že jsme od války průmyslově šli nahoru, dokázali jsme vymýtit černý kašel, plané neštovice a další nemoci, nebyla nezaměstnanost, nebyli bezdomovci. A co hlavního jsme dokázali – být zemědělsky soběstační. Naopak mnoho věcí a zemědělských produktů jsme vyváželi. Mnozí vyčítají, že nebyl toaletní papír, ale už si nevzpomínají na příčinu. Protože se rozbily stroje v továrně, kde se papír vyráběl. Státní rozpočet jsme měli vyrovnaný, nikdy nebyl deficitní. Ale počátkem 80. let ekonomika šla prudce dolů. Byl přijat Soubor opatření ke zdokonalení plánovitého hospodářství. Ale velmi těžko se uváděl do praxe. Navíc v této době se zostřuje mezinárodní situace. USA rozmisťuji rakety Pershing 2 na území SRN, kde rakety jsou namířeny nejen na ČSSR, ale i SSSR. Do toho se začíná měnit vnitropolitická situace v SSSR. Zemřel L. I. Brežněv, nato byl zvolen do vedení K. U. Černěnko, který byl ve funkcí velmi krátkou dobu, následně po jeho smrt se ujal vedení KSSS J. V. Andropov a to jsme v polovině 80. let.

Po jeho smrti se generálním tajemníkem ÚV KSSS stává M. S. Gorbačov. Ten se setkal několikrát s prezidenty USA. Začalo to ve Vídni, později na Maltě, později Reykjavík. A tady už začíná situace být pro socialistické země horší. Gorbačov prosazuje politickou otevřenost. Lidé nejen v SSSR, ale i v dalších socialistických zemích mu věří. Ale už tehdy se neřeklo, že Gorbačov vlastně zaprodal socialistické země, a tedy se jich tak zbavil. V různých zemích to probíhalo jinak. Zaměřím se na ČSSR. V roce 1986 je sjezd KSČ, který konečně začíná přijímat rozumná řešení. V roce 1987 je zvolen generálním tajemníkem ÚV KSČ Miloš Jakeš. Vedle této změny už dávno existuje Prognostický ústav, kterému šéfuje Valtr Komárek a v něm pracují Václav Klaus st., K. Dyba, Vl. Dlouhý, M. Ransdorf a další budoucí politici. Bohužel tento ústav udělal jen analýzu stavu, ale chyběl rok k tomu, aby řekl co bude dál. Situace ve státě a společnosti se vyostřuje, lidé jsou nespokojeni. A uvnitř vedení strany vznikají určité skupiny, které jdou proti sobě. Správně soudruh Klusák píše o Biľakovi, Husákovi, ale byla tam také skupina kolem M. Štěpána, a potom stejná situace jako ve vedení strany byla i na úrovni Krajských výborů strany. Shora citované rozhlasové stanice zintenzivňují svoji práci a vnitřně rozbíjejí socialistické a státní zřízení. Málo se ví, že svodky o událostech za 24 hodin, které zpracovával SNB dostávala jednak prokuratura, KV a OV strany, ministr vnitra, ministr obrany, předseda vlády federální, tak republikové, gen. taj. Jakeš a prezident Husák. Ty svodky byly dvojího druhu. Jednak po linii veřejné a jednak po linii státní bezpečnosti. A jasně ukazovaly, že dojde ke změně režimu. Jenže Jakeš tyto svodky házel do šuplíku a ani je nečetl. Navíc uvnitř republik se aktivizují protisocialistické živly jako VONS (výbor na obranu nespravedlivě stíhaných), K 231, Charta 77. Ta především dělá první akce 28. října 1988 pod rouškou oslav výročí republiky na Škroupově náměstí v Praze. A najednou přichází leden 1989. Tedy tzv. Palachův týden. Každý den byly demonstrace ve spodní části Václavského náměstí a mj. v této části směrem na Hybernskou se dělají podivné demonstrace. Jsou tam matky a jezdí s kočárky z Václavského náměstí na Hybernskou a zpět, prostě kolem dokola. A potom už začínají demonstrace každou třetí sobotu v měsíci na Václavském náměstí.

Mezinárodní situace se zostřuje, u nás dochází na velvyslanectví Francie k setkání mezi V. Havlem a F. Mitterandem a už je jasné, že režim se hroutí. Ale vedení strany a státu nedělá vůbec nic, nečinně přihlíží.

A vše končí akcí na Albertově pod záštitou SSM, kdy je akce na oslavu Mezinárodního dne studentstva. Tedy 17. listopad 1989.

A potom ten zákrok nebyl tak drastický, jak se říká. To píši proto, že když se podívám na zákroky pořádkových sil na západ od nás, tak ty zákroky jsou daleko ostřejší a policie se s demonstranty nemazlila. Mimochodem až za nějakou dobu budou první demokratické demonstrace proti nově vznikající vládě, tak budou zákroky daleko tvrdší. A když si promítnu zákroky na západě a u nás třeba kdyby náhodou byl zákrok proti demonstrantům – antirouškařům na Staroměstském náměstí a dělala západní policie, tak to bylo něco pro média, tedy česká. Ale na druhé straně by bylo vidět, jak se dělají správné zákroky. Ono to přijde. Někdo před nedávnem řekl, toto je daň demokracii. Ano, souhlasím. Co nás čeká? Nezaměstnanost, rušení firem, skončení těžby uhlí, likvidace hutí, nebudování jaderných elektráren (nebo ano, ale budou daleko dražší), draze placený dovoz plynu, elektřiny, vyhazování lidí z práce, stávky, demonstrace, rušení sociálních výhod, demontáž sociálního státu, likvidace zdravotnictví, atd. Teprve tehdy si lidé vzpomenou na toho dědka, co jezdil na koni a nechal např. v r. 1932 střílet do dělníků v Duchcově. To byl prý demokrat, nějaký Masaryk. A budou chtít změnu. Ale to už bude pozdě. Protože ČD, Lesy ČR, Budvar, ČP už nebude státní podnik a ekonomika státu bude na tom daleko hůře než v 80. letech 20. století.

Snažil jsem jít do hloubky a ukázat širší souvislosti příčin porážky socialismu a nastolení prý demokracie. Ona to demokracie není, je to obyčejný kapitalismus. A toto KSČM zcela jasně odmítá. Otevřeně říkám svůj názor. Myšlenka je velice dobrá, směr byl správný, ale ne vše bylo správně. Jistě, chyby minulý režim měl, ale byly i věci, které se měly zachovat. Například ve zdravotnictví. V roce 1990 k nám přijeli z Rakouska a řekli tehdejším novým představitelům: „Nedělejte mnoho pojišťoven, tak maximálně čtyři.“ U nás se udělalo hrozně moc pojišťoven a honem se fúzovaly. Dále řekli: „My jsme se přijeli od vás učit ten systém zdravotnictví, který máte. Mysleli jsme si, že jej máte horší než my, ale když jste nám to vysvětlili, tak to je daleko lepší než u nás.“

A mimochodem, i kdyby nebyl převrat, tak se stejně od 1. 1.1990 otevřely hranice, to se připravovalo. Čili nová garnitura to pouze převzala.

V posledních dnech se stalo pro někoho něco nepochopitelného, ale pro jiné zcela logické. Totiž se začaly krachovat energetické společnosti. Nejdříve Bohemia Energy a brzy následovaly další a budou následovat další. Člověkovi, který je u této firmy zaregistrován a tuto informaci zachytil se dělalo hodně nevolno a nemohl zprvu pochopit co se stalo. Ale jestliže se na tento problém chceme podívat zblízka, tak musíme jít trochu do historie a cílem tohoto materiálu je vše dát do příslušných souvislostí. To proto, že platí dialektická poučka, že vše se vším souvisí. Takže zpět do velmi nedávné historie.
Celý problém energetické krize, která je dnes, tedy krach jednotlivých firem není zcela náhodný nyní a má to mezinárodní souvislosti. A já toto vše chci dát do příslušného kontextu. Celé to začalo již v roce 2011. V SRN již je u moci Angela Merkelová. Jí se později začalo přezdívat Muti Merkel. Její tehdejší vláda udělala zcela zásadní chybu. Začal brojit proti jaderné energetice nejen ve SRN, ale i v EU. A v SRN se začalo uvažovat o snížení počtu jaderných elektráren a dokonce i o utlumení těžby uhlí. Díky tehdejší vnitropolitické situaci v SRN nebyl problém prosadit snížení jaderných a dalších elektráren. S tím samozřejmě souvisí i další věc. Útlum těžby uhlí. Toto se také v SRN začalo prosazovat a bohužel se to prosadilo. Když to šlo tam, tak jistě v hlavě Muti Merkel vznikl nápad, že by toto mohla prosazovat v rámci EU. Protože hlavní tahoun EU je SRN a Francie tak Muti Merkel si vybudovala velmi blízké přátelství s prezidenty Francie nejen v roce 2011, ale i později, vlastně do skončení její vlády. A prezidenti Francie pochopili tento záměr, který se jim zalíbil a začali toto prosazovat a hlavně pomáhat Merkelové prosazovat tuto věc v rámci dvoustranných vztahů mezi Francií a dalšími členskými státy EU. SRN na to šla stejnou cestou. Tedy začali své přátele přesvědčovat o tom, že by se měla utlumit těžba uhlí a že je klimatická krize. Vlády mnohých států na toto slyšely a začali razit tuto politiku také. Nakonec došlo k tomu, že byl přijat závěr, že se musí utlumit těžba uhlí do určitého roku. Zavedly se emisní povolenky, které byly velice drahé a časem, v této situaci jsme dnes se ještě více zdražují. Toto je hlavní příčina krachu firem a zdražení energie. V tomto kontextu je samostatný problém důl Turow v Polsku, který se týká nejen ČR, ale i SRN. Podle stařičkého mocnáře, tedy otce kuponové privatizace vše vyřeší neviditelná ruka trhu. Ano, ona to začala řešit. Vzhledem k tomu, že cena emisních povolenek šla velice prudce nahoru a některé firmy to již nezvládaly tak začalo docházet ke krachu těchto firem.
Do toho kontextu zapadají i další faktory. Na jedné straně RF se dohodla se SRN o stavbě Nord Stream 2, nikoli přes území Ukrajiny, ale pod mořem, kdy ropa z RF bude téct do SRN odtud bude dále distribuována do dalších zemí. A RF udělala ještě jednu věc. Druhou větev začal stavět na jihu a ta skončila v Maďarsku. Pochopitelně toto se nelíbilo USA a proto se do toho začaly plést a nabízet svůj výrobek Evropě. Jenže v tom je háček. Ten zkapalněný plyn z USA je kvalitativně horší než ten z RF. A navíc americký plyn je daleko dražší než ruský U nás někteří politici jsou jasně prozápadně orientováni a proto podporují dovoz plynu z USA, nikoli z RF. Je zde ještě jeden ekonomický aspekt. Ekonomické vztahy mezi ČR a RF jsou na bodu mrazu, ono vlastně obecně tyto vztahy jsou na bodu mrazu. Počátkem 90. let jsme opustili zcela záměrně ruské trhy, ale toto se jasně nám vymstilo. Na naše místa nastoupily firmy z SRN, Francie, Anglie a dalších zemí. Díky zpravodajské hře, kterou rozehrály USA proti RF prostřednictvím české BIS došlo po oznámení, že výbuch ve Vrběticích organizovali agenti ruské tajné služby k tomu, že jsou diplomatické ale hlavně obchodní styky mezi těmito zeměmi na bodu mrazu. Návštěva předsedy Senátu Vystrčila na Thajwanu přispěla k tomu, že se naše vztahy s ČLR také zhoršily nejen ekonomické oblasti. A důsledek? Jednoznačný. Dnes už Škodovka z ČLR jako firma odešla a samozřejmě tam nastoupili západní firmy.
Je třeba si rovněž připomenout tzv. Zelenou knihu, tedy Geen Deal, což je hodně zásadní pro budoucí ekologickou politiku. V mediálním prostoru se tomuto materiálu někdy říká Zelený nesmysl. A ono na tom je docela hodně.
Do toho zapadá i fakt, že je nedostatek čipů, toto rovněž se dotklo i části firmy Škoda. Nené pravda, co píší novináři, ze celá firma je v odstávce. V odstávce je jen část firmy. A k energetice ještě jedna poznámka. V dohledné době v ČR se nepostaví ani jedna jaderná elektrárna. Dukovany dodělá firma z USA a RF nám přestane dodávat náhradní zdroje a díly na opravu jednotlivých bloků. Navíc RF má největší zkušenosti se stavbou jaderné elektrárny a ve výzkumu je na světě nejdál. Je daleko levnější udělat tento kontrakt s RF než s kýmkoli jiným. Ale toto budoucí vládě nevadí, prý budeme mít jadernou energetiku bezpečnější než bychom ji měli, kdybychom brali tyto věci z RF.
Tolik tedy vysvětlení problému zdražování elektřiny a krachu firem.

Mgr. Bc. Bc. Ivo Látal

Začnu starším citátem Otce Zakladatele, později stařičkého mocnáře, tedy Václava Klause st. V 90. letech po jedněch vyhraných volbách prohlásil cituji „ jedny volby skončily a začínají druhé“. Tímto citátem je myšleno, že volby do Poslanecké Sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen PS PČR) skončily a v Praze začínají další volby, které jsou za rok. Jedná se o volby do zastupitelstva Městských částí, Magistrátu a zčásti do Senátu Parlamentu České republiky (dále jen Senát). Po volbách do PS PČR nastala situace, že byl hospitalizován prezident republiky. Přejme mu brzké uzdravení. Vládní garnitura se bude měnit, ale podle mého názoru tato vláda, pokud získá důvěru dlouho nevydrží, možná maximálně dva roky. V opozici máme dvě strany. Další směřování a vývoj republiky díky vládě z politického a ekonomického hlediska je zcela zřejmé a jasné.
Kancelář rezidenta republiky (dále jen KPR) nejprve o zdravotním stavu prezidenta republiky mlčela, později mlžila. A následně začala válka nervů a hlavně pokus o ústavní puč. Na jedné straně barikády je Vladimír Mynář a Jiří Ovčáček, později i M. Nejedlý ( hradní parta) a na druhé straně Senát. Jako vrchní velitel této bitvy ze strany Senátu je M. Vystrčil, jeho předseda, navíc druhý nejvyšší ústavní činitel republiky. Jeho pěchota jsou např. M. Němcová, současná senátorka, bývalá kandidátka na prezidenta, senátor P. Fišer a rovněž bývalý kandidát na prezidenta. Stranou nezůstává ani soudruh akademik Drahoš, nyní senátor a také bývalý kandidát na prezidenta republiky.
O co v této válce jde? Budeme mít zcela jednoznačně pravicovou vládu, která republiku ještě více přiblíží do EU a co je daleko horší i do NATO. Vždyť už dnes se proslýchá, že budeme platit příspěvek do pokladny NATO 2 % HDP a tudíž, jakmile bude vývoz americké demokracie kamkoli na světě, tam zcela jistě nebude chybět to torzo Armády České republiky. A samozřejmě budou i mrtví vojáci, což ve válkách bývá. Dosavadní prezident republiky má vyváženou zahraniční politiku. A to se nehodí budoucí vládě. Vzpomeňme si na nedávnou návštěvu předseda Senátu na Thaiwanu a jaký kolem toho byl humbuk. Zcela jasně oprávněný. Bylo totiž jasné, že je třeba narušit naše obchodní vztahy s ČLR a navíc s RF. To první narušení se předsedovi Senátu podařilo na jedničku. Důsledek už máme. Automobilka Škoda měl problémy v ČLR, ty vygradovaly tak, že Škodovka opustila čínský trh. A co se stalo? Na její místo nastoupily firmy z Anglie, SRN, Francie. Tedy obchodní spolupráce s ČLR je narušena. S RF je to trochu jinak. Ona nás nepotřebuje jako zahraničního obchodního partnera. Už jednou došlo k odchodu našich firem z RF, počátkem 90. let minulého století. I tam nás zastoupily firmy z výše uvedených zemí. Ale my RF potřebujeme. Nejde jen o plyn, ale hlavně jadernou energetiku, tedy elektrárny, ale i další odvětví národního hospodářství. Proto také byl přijat zákon zvaný Lex Dukovany.
A v této situaci ústavní muž č. 2 zahájil pokus o státní puč. Proč? Máme přeci budoucí pravicovou vládu a tudíž potřebujeme sjednotit zahraniční politiku. A k tomu je třeba pravicový prezident či pravicová prezidentka. Pro jména nemusíme chodit daleko, jsou uvedena výše. Ono těch kandidátů bude více, ale toto jsou ti hlavní. Záměrně se vyhýbám A. Babišovi. Ústavní muž č. 2 si tedy vyžádal oficielní zprávu o zdravotním stavu prezidenta republiky. S tuto vystoupil na tiskové konferenci. V tomto okamžiku se začalo hovořit o aktivaci čl. 66 Ústavy České republiky. Subjektivně si myslím, že to je předčasné. Ne nadarmo se do této hry vmísil i dosluhující předseda PS PČR, který navštívil prezidenta republiky v nemocnici a před kamerami ukázal, že prezident podepsal dokument o svolání první schůze nové Poslanecké Sněmovny Parlamentu České republiky. Toto se vůbec nemuselo stát. Ústava jasně říká ve svém příslušném článku, že Sněmovna se musí sejít do 30 dnů od konání voleb, čil 8. listopadu. Tedy by se sešla tak jako tak. Nejprve se musí zvolit orgány Sněmovny a teprve potom může Sněmovna začít pracovat. Z toho vyplývá, že do 8. Listopadu prezident nemusí nic dělat v rámci svých pravomocí. Souhlasím s tím, že zprávu z ÚVN bylo třeba vyžádat, ale až počátkem listopadu, aby byla aktuální, protože poté hraje prezident republiky svoji úlohu. V případě splnění podmínek, které stanoví čl. 66 Ústavy nechť je tedy aktivován, ne dříve. A v tom je ten problém. Senát chce za každou cenu zbavit prezidenta jeho pravomocí. Hlasů pro aktivaci čl. 66 Ústavy má budoucí vláda dost jak v Senátu, tak v PS PČR. A jistěže může nastat situace, kdy se ten článek aktivuje a potom se rozdělí kompetence mezi předsedu vlády, předsedu Sněmovny a předsedu Senátu. Jsou i kompetence, které by nikdo nesměl vykonávat. A v tom případě, že bude aktivace čl. 66 a stav prezidenta republiky bude takový, že nebude moc vykonávat své pravomoci má tento článek a jeho aktivace své opodstatnění. Podle příslušného článku Ústavy České republiky má povinnost předseda Senátu vyhlásit volby prezidenta republiky. Navíc oficielní volby prezidenta republiky jsou naplánovány až na rok 2023. A cíl této války je právě to, aby už nyní byl zvolen prezident, který bude mít jednoznačnou a jednotnou zahraniční a vnitrostátní politiku sjednocenou s budoucí vládou.
Závěrem je třeba říci, že je otázka jakých se ještě v této věci dočkáme překvapení od účastníků této války. Ono se totiž může stát, že i prezident republiky se uzdraví a může ještě překvapit.

Mgr. Bc. Bc. Ivo Látal